„Šua zei.“ Tak se čínsky řekne sněhulák. Děti v mateřské školce v pražských Modřanech ho minulý týden stavěly a při hře se učily čínské výrazy pro sníh. A také vědí, jak se čínsky řekne traktor. Ten teď totiž často pod okny školky ChinCen odhraboval sníh. Tato školka je unikátní, protože je první v Česku, kde se děti učí čínsky.
„Máme tu dvě lektorky. Jedna je Češka, druhá Číňanka, která je v Česku osm let. Dřív dělala chůvu,“ říká manažerka školky Michala Kinkorová. Ač se lektorka jmenuje Wenxia Zhang, všichni ji tu říkají spíš Vendy.
Budou umět něco navíc
„Školku jsme založili, protože o ní byl zájem. Angličtina je dnes samozřejmost, čínština je něco navíc. Rodiče, kteří k nám dávají své děti, pro ně chtějí do budoucna výhodu,“ říká Kinkorová. Děti se podle ní ve školce učí nejen jazyku, ale poznají také jinou kulturu a zvyklosti, a naučí se tak už od raného věku pohybovat v multikulturním prostředí.
Anglicky a rusky se učí děti v Maxíkově jazykové školce, která má v Praze pět poboček. „Anglický učitel a ruský učitel hovoří na děti pouze ve svých rodných jazycích,“ říká Kateřina Vrzalová, provozovatelka poboček.
Trochu jiný způsob výuky cizího jazyka mají v Česko-německé mateřské škole svaté Zdislavy v Litoměřicích. „Děti se učí němčinu necelou hodinu jedenkrát týdně,“ říká ředitel školky Jaroslav Striženec. Také on si myslí, že výuka cizího jazyka dává dětem do života výhodu. „Cizí jazyk učíme, aby školka nabídla něco výjimečného,“ říká Striženec. Na němčinu padla volba také proto, že Německo je od Litoměřic necelých padesát kilometrů.
Dětský mozek je jako houba
„Osvojování cizího jazyka od raného věku má tu výhodu, že se dá předpokládat, že takto získané znalosti vydrží člověku opravdu dlouho,“ říká Jiřina Dunková, senior metodička jazykové agentury Skřivánek. „Dětský mozek je trochu jako houba, která je schopná vsakovat neuvěřitelné množství informací,“ myslí si Dunková.
Podle ní má výuka cizího jazyka už od raného dětství ale jednu nevýhodu. „Hodně malé děti mají ze začátku jazyky v hlavě jaksi pomíchané. Takže mluví oběma najednou, nebo jim někdy jeden tak dobře nejde použít a podobně,“ říká Dunková. Zároveň ale dodává: „Není to ale žádná tragédie, protože systémy se samy časem v mozku utřídí, a problémy tak ustanou samotným vývojem dítěte.“
„Je třeba dbát hlavně na rozvoj češtiny,“ říká psycholožka
Psycholožka Markéta Švamberk Šauerová
Psycholožka Markéta Švamberk Šauerová je pro, ať se malé děti učí cizí jazyk. Příznivcem cizojazyčných školek ale není.
Je vhodné, aby se malé dítě učilo cizí jazyk?
Ano, předškolní období je vhodné pro osvojování si cizího jazyka. Učení se cizímu jazyku má ale v tomto období zcela konkrétní specifika.
Co tím myslíte?
Důležité je, aby výuka byla co nejpestřejší, a úzce provázána s každodenními aktivitami. Tedy rozvíjíme nové jazykové dovednosti přes říkanky, písničky, při malování, nakupování, divadelní hře. Mluvím ale o doplňkové výuce, nikoliv o zařazení dítěte do cizojazyčné školky.
Zde vidím dost zásadní rizika pro vývoj mateřského jazyka dítěte, a pokud rodiče nemají zásadní důvod, například plánují dlouhodobý pobyt v zahraničí, volbu cizojazyčné mateřské školky bych nedoporučovala.
Proč ne?
Problém tkví v tom, že se omezuje kontakt dítěte s mateřštinou. Statistická data ukazují, že když spolu rodiče a děti méně mluví v mateřském jazyce, tak se snižuje kvalita jejich češtiny. Další statistiky hovoří i o nárůstu logopedických vad, které brání řádnému nástupu do prvních tříd.
Proč je tedy třeba dbát na výuku mateřského jazyka?
Možná si to rodiče neuvědomují, ale český jazyk začne hrát ve studijní kariéře mnohem důležitější roli, než hrál doposud. Letos se zavádí státní přijímací zkoušky na střední školy a už dnes mají studenti státní maturitu. U obou těchto zkoušek je čeština. Proto je důležité věnovat rozvoji mateřštiny maximální pozornost už od dětství.
Strážce streamu
