Odpírači jsou v menšině. V Evropě nyní PET lahve a plechovky zálohuje už 16 států

Nevyhazujeme staré spotřebiče do přírody třeba jako Řekové. Můžeme se chlubit jako třídicí šampioni.

Ale to, že v následné recyklaci vytříděného odpadu už kulháme jako netrénovaný běžec na chvostu maratonského běhu, už otevřeně přiznávají i někteří politici, již se v Česku jinak do zavádění novinek nehrnou. „Vysbíráme 77 procent PET lahví, ale ve finále skončí v recyklaci jen 56 procent, a to většinou jinde než zase v nápojových lahvích,“ uvedl nedávno vcelku otevřeně ministr pro životní prostředí Petr Hladík v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Setkávají se, ale nedomluví
Jak odhadují sami zpracovatelé komunálního, tedy i tříděného odpadu, číslo je zřejmě ještě tristnější. Vytříděný plast končí podle některých svozových firem na skládce nebo ve spalovně až z osmdesáti procent. Proto se stále hlasitěji hovoří o zdokonalení recyklace a zavádění zpětného (placeného) odběru obalů, především plastových lahví, plechovek od nápojů a také nápojových kartonových krabic. Jenže současně s tím začali už v polovině loňského roku bít na poplach. Do protikampaně za zachování stávajícího systému žlutých kontejnerů se zapojili například i některé kraje, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Svaz měst a obcí a další organizace.

NEVOZÍ SE VZDUCH Až pětkrát méně místa zaberou slisované a následně rozdrcené PET lahve přímo v systému výkupního automatu v prodejně. Svozové kamiony tak nevozí vzduch. Ve žlutých kontejnerech by tak mohlo přibýt 15 až 20 procent místa na další plastový odpad.

„V poslední době se obě strany několikrát sešly, ale jednání se nikam neposunulo,“ říká Kristýna Havligerová, která zastupuje Iniciativu pro zálohování. V té se sdružuje pět největších nápojových výrobců v České republice, některá média, malé pivovary a kulturní organizace. Někteří menší výrobci v Iniciativě dokonce plní své nápoje výhradně do skla nebo sudů. Havligerová nepřímo přiznává, že mediální síla odpůrců není malá. A stále používají argumenty, jež se však řadí mezi oblíbené mýty o neužitečnosti zálohování.

Jeden z nich padl před pár dny. Od 1. února se počet zemí, které v Evropě zavedly odkup PET lahví a plechovek, zvýšil z patnácti na šestnáct. Minulý čtvrtek byl totiž zálohovací systém na uvedené obaly spuštěn v Irsku.

Na poctivost sázet nelze
Jedním z protiargumentů je, že zavedený systém, kdy zákazník donese obal do prodejny, odevzdá jej a dostane zpět poukázku na peníze, je nemoderní a drahý. Levnější by prý bylo, kdyby si zákazník naskenoval mobilem čárový kód lahve či plechovky, obal vhodil do kontejneru a přes aplikaci by mu na účet přišla vratná záloha elektronicky.

„Ten návrh zní moderně, ale má hodně děr,“ říká Anna Larsson, výkonná ředitelka mezinárodní platformy Reloop, která prosazuje cirkularitu odpadů. Každý obal by totiž musel mít vlastní čárový kód, což by bylo technicky a finančně nákladné. „Navíc by si mohl zákazník v regálu v obchodě naskenovat čárový kód a inkasovat peníze, aniž by si nápoj koupil,“ upozorňuje Anna Larsson.