Papírování zabere menším firmám ročně až dva týdny

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ řekl deníku Metro analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka. V porovnání s loňským rokem vzrostla zátěž o třiatřicet hodin.

Liberální institut ve spolupráci se slovenským institutem INESS spočítal, kolik stojí byrokracie drobné podnikatele. Autoři se zaměřili na povinnosti, které má malá česká firma během jednoho roku provozu vůči úřadům. „A to jsme do této sumy nepočítali ty povinnosti, které firmy dělají i bez ohledu na povinnost, například účetnictví,“ dodává ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Navýšení podle rozboru způsobilo například loňské zavedení EET nebo letošní start GDPR.

„Index jsme počítali pro vzorovou firmu s majitelem, čtyřmi zaměstnanci, jedním autem a povinností platit DPH,“ upřesňuje Peterka. Teoretické údaje pak porovnávali například s firmou zabývající se truhlařinou, malou pilou nebo firmou vyrábějící kovové součástky.

Povinná hlášení 4000 Tolik informačních povinností (hlášení) státním orgánům existuje pro všechny podnikatelské obory v legislativě Slovenské republiky. 1490 Tolik informačních povinností mají podnikatelé a živnostníci ve všech oborech v Česku. Od roku 2005 jich ubylo kolem sedmi set.

Měřením byrokratického zatížení se zabývají už tři roky i na Slovensku. To dopadlo ve srovnání s námi lépe, i když jen o jedenáct hodin. Letos se k měření připojila například Litva, která vykazuje nejvyšší podíl digitalizace státní správy. Tam však drobní podnikatelé promrhají ročně kvůli hlášením státu ještě o devatenáct hodin víc než v Česku. papírování

„I když na tom nejsme ve srovnání se sousedy nejhůř, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat na papírování pro stát,“ komentuje situaci Pánek. Hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal vidí ale i drobná pozitiva. „Naštěstí lze většinu povinných úkonů splnit vzdáleně bez povinnosti osobní návštěvy úřadů,“ připomíná.

Podle Eduarda Muřického, náměstka ministryně průmyslu a obchodu, vnímá podnikatelské prostředí nejrůznější povinnosti jako značnou zátěž. „Podnikatelé vnímají negativně třeba časté legislativní změny a dodatky,“ říká náměstek. Prospělo by podle něho jednotné datum pro platnost právních předpisů, například k prvnímu lednu a červenci. „To je ale záležitost pro politiky, ne státní úředníky,“ dodává Eduard Muřický.

Papírování za tisíce Povinné úkony a hlášení spojená s prvním rokem firmy vychází na asi 50 tisíc korun. Během prvního roku podnikání musí malá firma provést kolem 75 nejrůznějších hlášení a úkonů za necelých čtyřicet tisíc korun. Ze čtyř hodnocených států vyšla podle Liberálního institutu nejhůř Ukrajina. Tam zahltí byrokratické povinnosti živnostníky a drobné podnikatele 469 hodinami papírování.