Říká se tomu povodňová turistika, ale může to být klidně turistika požárová, zemětřesná, případně i válečná. Lidskou mysl katastrofy a tragédie přitahují, nic s tím neudělají předpisy a zákazy vstupu.
Voda? Ale jo, ale spíše nás zajímá Hrad
Před dvaadvaceti lety nabízela Praha dramatičtější panoramata. Přitažlivá a plná lidí byla vyhlídka na Vyšehradě, s nadhledem a v dostatečném bezpečí. Když vody opadly, byl cílem především Karlín, který to schytal v Praze zřejmě nejvíc.
Zahraniční turisté mají ke gotické, renesanční a barokní Praze další atrakci. Selfie z povodně, byť v hlavním městě nijak strašidelné.
„Nijak jsme to neplánovali,“ říkají Baszka s Miecyszlavem, mladá dvojice z polské Lodže, na otázku, jestli zařadili Prahu do programu kvůli povodni. „Určitě je to zážitek navíc, není to v Praze nijak dramatické, u nás v Polsku je to někde docela špatné. Tady z mostu si to vyfotíme, ale teď míříme támhle na Pražský hrad, to je zajímavější,“ říkají oba turisté z Polska.
Jejich cesta vede přes Malostranskou mosteckou věž. Pár metrů od ní je vyhlášená restaurace a také hotel U Tří pštrosů. „Ano, občas se někdo z ubytovaných turistů zeptá, jestli je to v Praze bezpečná, jak to s povodněmi je, ale není to nijak časté,“ říká recepční na dotaz, zda se jejich hosté zajímají o velkou vodu a zda se třeba necítí ohroženi, protože část Kampy je směrem k vodě nepřístupná kvůli povodňovým bariérám.
Procházka za povodňovými fotografiemi
Z toho, co jsme měli během neděle a pondělí možnost vidět, povodňová turistika v Praze do jisté míry fungovala, ale dalo by se hovořit spíše o „povodňových procházkách“ obyvatel města. Například více lidí bylo vidět už na branicko-podolském břehu Vltavy, za deštivého, chladného počasí by tu bylo spíše pusto. Pražané, nescházely celé rodiny, korzovali až ke Karlovu mostu. Na této trase převažovali, alespoň podle laického odhadu, bezkonkurenčně Češi. Cizí turisté přibývali až od Tančícího domu. Dospělí i děti, nejednou všichni vybavení mobily, se snažili lovit co nejlepší záběry. Dolů k vodě se v tomto úseku nikdo neodvážil. Určitě k tomu přispívaly jak policejní výstražné pásky, tak policisté.
Azurové nebe a sluneční svit sice scházejí, ale proč si neudělat trochu romantickou fotografii s povodní v pozadí?
Před návštěvami míst, kde jde o zdraví anebo život, ale upozorňovali třeba i starostové na jiných místech Česka. „Osobně jsem o to na krizovém štábu požádal, protože největším nebezpečím je povodňová turistika,“ uvedl pro Český rozhlas starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Pro upřesnění je nutné dodat, že termín „povodňová turistika“ se v regionech používá i pro případy, kdy se lidé chtějí přes zaplavená území dostat například do práce nebo za známými a příbuznými.
Voda v ČeskuSedm velkých i větších povodňových vln zažilo jenom v tomto století Česko. Naposledy řádila velká voda v roce 2013. |
K ohni v závěsu za hasiči i se špekáčkem
Neukojitelná touha být na místě neštěstí se může projevovat různě. „Znám lidi, kteří sedali do auta, když hasiči mířili k požáru, a někteří si ještě s sebou provokativně brali špekáčky, že si je tam budou opékat, mysleli si, jaká tam bude legrace,“ komentuje na YouTube Jan Bouma, počítačový expert a současně odborný sociální poradce při řešení obtížných životních situací.
Sociální poradce upozornil i na povodňové výlety. „Kdyby vás teď napadlo vydat se do Špindlu, jak tam vypadá povodeň, jako se jedete podívat na první prašan, proboha ne, držte se mimo nebezpečné oblasti, pokud je to jen trochu možné,“ říká Bouma. Krkonošské středisko bylo o víkendu povodněmi silně zasaženo, vedení obce vyzvalo soboty a neděle turisty, aby středisko opustili.
Strážce streamu
