Říká se, že práce člověka zušlechťuje. Jenže když je jí moc, tak může škodit. Aktuální průzkum společnosti Adobe ukázal, že lidé věnují pracovním povinnostem čím dál více času. Podle průzkumu totiž Evropané tráví psaním a čtením e-mailů více času než kdy dříve.
Maily, maily, maily. Všude samé mailyCelosvětově roste jak počet mailových účtů, tak množství posílaných zpráv. Podle společnosti Radicati Group, která se zabývá telekomunikačním průmyslem, bylo loni v provozu celosvětově 4,626 miliardy mailových účtů a využívalo je 2,7 miliardy lidí. Během následujících dvou let jejich počet dále poroste až na 5,594 miliardy schránek a víc než 2,9 miliardy uživatelů. Za dva roky tedy e-mail bude používat více než třetina světové populace. Denně se posílá 215,3 miliardy mailů, z toho na firemní komunikaci připadá větší polovina – 116,4 miliardy. Do roku 2019 pak stoupne denní počet zpráv elektronické pošty na 246,5 miliardy. |
Když si ale lidé budou práci jen přidávat, koledují si o malér. „Vyhoření se dnes šíří rychlostí epidemie. Proč? Protože tempo dělníka v pásové výrobě se snažíme přenést i do duševní práce. Často však není třeba dělat revoluce a měnit obor. Stačí věnovat práci méně, tedy přiměřeně, času,“ říká psychoterapaut a specialista na kariérní poradenství Dalibor Špok.
Nářadím dneška jsou počítače a mobily. Lidé na nich pracují i relaxují, ale tomu prvnímu věnují až moc času. Aktuální průzkum zjistil, že pokud lidé zastávají některou z kancelářských profesí, je pravděpodobné, že tráví až třetinu svého pracovního dne kontrolou, čtením a odpovídáním na pracovní a osobní e-maily.
Z výsledků studie také vyplývá, že přes 88 procent Evropanů kontroluje svou osobní poštu v práci a celých 79 procent se pak zabývá pracovními e-maily i ve svém volném čase. Šest z deseti Evropanů pak přiznalo, že pracovní poštu pravidelně vyřizují i během dovolené.
„Obecně by mělo platit, že dovolená je naprostým vypojením z práce,“ říká Špok. Pokud totiž nedáte nohu z plynu a nebudete odpočívat, tak se váš výkon zhorší. „Lidé ztratí radost z práce, budou demotivovaní, budou pracovat s nechutí. A takový stav pak není snadné zvrátit pouhou dovolenou. Závažné vyhoření se léčí někdy třeba i roky,“ varuje psycholog.
Hodně práce škodí hlavně starším lidem. Zjistil to tým australských a japonských vědců. „Příliš mnoho práce z hlediska kognitivních funkcí je horší, než když nepracujeme vůbec,“ říká Colin McKenzie z japonské univerzity Keio. Jeho tým zjistil, že lidem po čtyřicítce, kteří pracují více než pětadvacet hodin týdně, slábne paměť, duševní činnost a schopnost uvažovat.
Francouzi mají právo na klid
Francouzi si do pracovního práva prosadili nový výdobytek. Ten platí od ledna. Společnosti s více než 50 zaměstnanci musejí vypracovat kodex zacházení se svými pracovníky. Jeho součástí je i ustanovení, že zaměstnanci nemusejí mimo svou pracovní dobu reagovat na pracovní maily.
Zastánci novinky tvrdí, že lidé, u kterých se předpokládá, že kontrolují a reagují na pracovní maily i ve svém volnu, nejsou za tyto de facto přesčasy férově zaplaceni. Mimochodem Francouzi od roku 2000 pracují už jen 35 hodin týdně. Na webu iDNES.cz vznikla anketa, zda by Češi právo být off-line během volna uvítali. Celkem 2734 lidí uvedlo, že ano, 435 bylo proti.
