Sezona klíšťat je v plném proudu a tím rostou případy nemocí, které přenášejí

Alarmujícím faktem je, že Česká republika se řadí mezi země s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii – loni onemocnělo celkem 774 pacientů, tedy nejvíce za posledních osm let. Dovolená strávená v tuzemsku tak znamená vyšší riziko. To ještě roste kvůli přemnožení hrabošů, ke kterému došlo v loňském roce, a larvy klíšťat tak mají vhodnější podmínky k přežití. „Větší počet nymf potom v ohnisku onemocnění nakazí více lidí než obvykle,“ upozorňuje biolog Emil Tkadlec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Borelióza Nejprve se vyznačuje únavou, bolestí hlavy a zvýšenou teplotou. Typická je červená skvrna, která může mít vybledlý střed, někdy je nezřetelná.  Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce. Třetí stadium může přijít až po několika letech od nákazy. K přenosu nákazy dochází do 24 až 48 hodin od přisátí. Léčba pomocí antibiotik. Neočkuje se.

Dříve se infikovaná klíšťata vyskytovala převážně v úzce vybraných lokalitách, v současnosti už odborníci varují před výskytem po celé republice. Klíšťata putují v přírodě přisátá na zvěři nebo na velké vzdálenosti na ptácích. „Rizikové oblasti se vyskytují ve všech krajích ČR, všechny je však neznáme a nikdy znát nebudeme, situace se neustále dynamicky mění a s jejich přítomností lze teoreticky počítat už skoro kdekoliv s výjimkou vyprahlých suchých míst bez vegetace,“ upřesňuje epidemiolog Rastislav Maďar.

Klíště odejměte ihned
Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, ale i v městských parcích či na zahrádkách rodinných domů, chat a chalup. „Riziko setkání s infikovaným klíštětem tak hrozí při běžných aktivitách, jako je zahradničení, venčení psa, houbaření, při odpočinku v parku, ale i při sportech provozovaných venku či v přírodě,“ varuje Maďar, který je zároveň členem Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předsedou Koalice pro podporu očkování.

Přisáté klíště uvolní do těla spektrum látek a s nimi i virus způsobující onemocnění. „Virus se nejprve rozšíří do buněk v bezprostředním okolí místa přisátí, během krátké doby začne pronikat do mízních uzlin, kde se pomnoží a poté putuje dál do organismu,“ vysvětluje Maďar. A upozorňuje: „Nejnebezpečnější je postižení mozku a dalších částí centrálního nervového systému. K proniknutí virů do těla člověka stačí přisátí trvající dvě hodiny,“ Doba přisátí klíštěte je přitom velmi důležitým faktorem – čím dříve je klíště odstraněno, tím menší je riziko přenosu nákazy na člověka. Nákazu boreliózou přenesou klíšťata na člověka za 24 hodin od přisátí, virus klíšťové encefalitidy však už za dvě hodiny.

Encefalitida V první fázi onemocnění připomíná chřipku, a to bolestí svalů a kloubů, slabostí, zvýšenou teplotou. Po ústupu obtíží a několika dnech zdánlivého klidu se objevuje druhé stadium se silnými bolestmi hlavy, světloplachostí, závratěmi, horečkou, třesem a zvracením. K přenosu nákazy dochází již dvě hodiny od přisátí. Léčba tkví v tlumení projevu nemoci – horeček, bolestí, zvracení, otoku mozku. Očkuje se.

Vakcína a encefalitida
Jedinou prokazatelnou ochranou proti encefalitidě je očkování, a to ve třech dávkách – druhá dávka se aplikuje po první s odstupem jednoho až třech měsíců, třetí dávka pak s odstupem 5 až 12 měsíců od druhého očkování. „V letních měsících, kdy jsou klíšťata vysoce aktivní, doporučujeme zkrácené vakcinační schéma. To proto, aby ochranný účinek nastoupil co nejdříve. Čtrnáct dní po první dávce je podaná dávka druhá. Za další dva týdny již nastupuje ochranný účinek. Další očkování je následně stejné jako u klasického schématu,“ doporučuje epidemiolog Maďar. 

Vakcína není hrazená zdravotními pojišťovnami, jedna dávka stojí kolem 900 korun. Ale mnohé zdravotní pojišťovny na ni přispívají.