Více než polovina vysokoškoláků pracuje v jiném oboru, než původně vystudovali. Stejně jsou na tom tři pětiny středoškoláků. K takovému závěru se přiklánějí autoři aktuálních průzkumů i výsledky nejnovější ankety webu pro hledání práce Profesia.cz.
I když to dělat nechtějí18 Tolik procent Čechů školu zdárně „dotáhne“, ale pak se rozhodne, že se oboru vlastně věnovat nechce. Mnozí si také doplní svou kvalifikaci v průběhu pracovního života, a získají tak vysněnou práci, ke které dlouhodobě směřovali. Tuto možnost uvedlo osm procent respondentů. |
Také pro učební obory i střední odborné školy s maturitou platí, že značná část absolventů odchází hned po ukončení či v následujících letech po něm pracovat do jiného oboru. Čtyřicet procent absolventů středních odborných škol tak několik let od ukončení studia působí mimo vystudovaný obor.
„Je to dáno jednak nepřipraveností lidí na prahu dospělosti zvolit povolání na celý život, jednak tím, že se pracovní trh výrazně mění. Vzpomeňme si jen, kolik nových zaměstnání se objevilo s nástupem a rozvojem informačních technologií, které v současnosti zasahují do pracovní náplně většiny lidí. Zavádění automatizace a robotizace přinese další výraznou proměnu nabídky pracovních míst,“ říká ředitelka portálu pro hledače zaměstnání Profesia.cz Zuzana Lincová.
Nejvíce ve svém oboru zůstávají doktoři a lékárníciNejvíce ve svém oboru zůstávají doktoři a lékárníci Z profesí jsou nejstálejší ty, na něž jsou z pohledu vzdělávání kladeny vysoké nároky. Mimo obor nejméně končí lékaři (pouze osm procent odejde), kteří po dokončení školy ještě musejí zvládnout odborné atestace. Týká se to také farmaceutů, ale i lidí ve specializovaných technických profesích nebo pedagogů. Naopak mimo obor končívají nejčastěji absolventi filozofických oborů nebo polovina ekonomů či strojařů. Trendem posledních let bylo vyhnout se těžkým technickým oborům. Paradoxně právě v těchto oborech se hledá dnes práce snadno. Stěhování za prací Třináct procent pracujících mezi dvaceti a třiceti čtyřmi lety se kvůli současnému zaměstnání přestěhovalo v rámci Česka. S velkým odstupem následoval počet osob, které se z důvodu zaměstnání přestěhovaly z nebo do zemí Evropské unie. Jejich počet se pohyboval v řádu několika tisíc. |
Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste u Čechů i spokojenost s jeho uplatněním v praxi. Na úrovni středního vzdělání bez maturity se absolutně nejvyšší počet nespokojených soustřeďuje do oborů techniky, výroby a stavebnictví a do oblasti služeb. Zde se podle Gabriely Strašilové z ČSÚ jedná především o restauratérství (kuchařství, obsluha, pohostinské služby a rychlé občerstvení). „Vyšší počet těchto osob je i v oboru kadeřnické a kosmetické služby. Právě ve službách je vysoký i celkový podíl nespokojených – šedesát dva procent,“ řekla deníku Metro.
Mezi maturanty bylo absolutně nejvíce nespokojených v široce vymezeném oboru studia obchod, administrativa a právo, v oboru technika, výroba a stavebnictví a opět ve službách. „Téměř polovina absolventů oboru služeb uvádí, že ve svém zaměstnání vůbec neuplatní nebo spíše neuplatní své vzdělání. Nespokojenost s uplatněním kvalifikace často uvádějí absolventi oboru umění a humanitní vědy, oboru zemědělství, lesnictví, rybářství a absolventi všeobecného vzdělání na gymnáziích,“ dodává Strašilová.
Vedle oboru studia spokojenost ovlivňuje zejména věk. Více než polovina pracujících mezi dvaceti až čtyřiadvaceti lety totiž není obecně spokojena s uplatněním svých znalostí a dovedností. Převážně se jedná o absolventy středního stupně vzdělání s maturitou a bez maturity. Ve věkové skupině dvacet pět až dvacet devět let již převažuje počet spokojených. Jejich podíl vzrostl na padesát pět procent všech respondentů dané věkové skupiny. Vyšší podíl těch, kteří své schopnosti využívají, je i mezi mladšími třicátníky.
„Trendem posledních let bylo vyhnout se složitějším oborům a hlavně získat vysokoškolský titul,“ dodává Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz
Věrní řemeslu41 Tolik procent Čechů je podle Profesia.cz věrných svému oboru. Dalších 12 procent lidí uvedlo, že pracují v oboru blízkém vystudovanému. Lidé mění směřování své kariéry často proto, že nenajdou ve vystudovaném oboru uplatnění, což uvedlo 21 procent respondentů. |