Od koňských kopyt se zvedá prach. Na jízdárně se střídají dívky na grošáku Šibalovi a hnědce Grace, kterou lonžuje Petra Bacílková, trenérka Jezdeckého klubu POČIN.
„Nejtěžší je posilování na každém tréninku,“ přiznává Veronika Marečková, která právě seskočila kotrmelcem z koně. „Chtěla jsem jezdit na koních, ale jelikož jsem začala v sedmi letech, ještě jsem nemohla do jezdeckého klubu, tak jsem začala s paravoltiží,“ vzpomíná Tereza Chmelařová, která vyšvihla holubičku na hřbetě Grace.
Paravoltiž je gymnastika na koni pro handicapované osoby s různým druhem či stupněm postižení. Můžeme tak vidět cvičit na koni jak děti se skoliózou, tak i děti s mentálním handicapem či vozíčkáře. „Klasická voltiž se cvičí ve cvalu, ale tou se v našem oddílu nezabýváme, jelikož je časově i finančně velice náročná, a na to už bohužel nemáme kapacitu. Občas si sice zacvičíme v klusu či cvalu, ale to jen tréninkově,“ říká trenérka Lenka Špindlerová.
Den otevřených dveříV neděli 11. června můžete od 14 hodin nakouknout do jízdárny JK POČIN v Dolních Počernicích. Těšit se můžete na jezdecké ukázky dětí, paravoltiž, tombolu, hipoterapii i vožení na koni i bohaté občerstvení a řadu soutěží pro nejmenší. |
Děti cvičí dva typy sestav, volnou a povinnou. „V povinné sestavě je základních pět cviků. Volnou sestavu, kde můžeme vidět od 8 do 12 cviků, sestavují většinou trenéři nebo i děti. Můžeme tak na koni vidět kleky, stoje, holubičky, stojky či jiné obdivuhodné kousky,“ vysvětluje trenérka Petra. Třešničkou jsou pak různé seskoky z koně jako například hvězdou, přemetem nebo kotrmelcem.
Trénink paravoltiže má přísný harmonogram. Začíná vždy dlouhým protahováním, aby si děti během tréninku neublížily, pak následuje posilování a gymnastická příprava na zemi. Poté se děti střídají na trenažéru, „umělém koni“, kde si zkouší prvky, aby je natrénovaly předtím, než půjdou na živého koně, a předešlo se tak zbytečným poraněním. „Ačkoli se snažíme, aby ke zraněním či pádům nedocházelo, i s nimi se bohužel musí počítat. Kůň je jenom živé zvíře, které, ač má sebelepší charakter, se může leknout, zakopnout či udělat nepředvídatelný pohyb, jenž může mít za následek zranění cvičence či jeho pád,“ říká Petra.
Co je potřeba na první hodinu?Do jezdeckého klubu dětem stačí pevná obuv, upnuté kalhoty, tričko po ramena. Helmu, holenní chrániče, čapsy i vestu, biče vám tu půjčí. Děti mohou do jezdeckého kroužku nejdříve od 10 let. Mladším dětem můžeme poskytnout AVK či paravoltiž. Cena za rok pro plnohodnotného člena je 12 000,- pro náhradníka 4000,- Tréninky probíhají 1x týdně od 15 do 19 hodin. Na paravoltižní trénink je třeba si vzít legíny, upnuté tričko a nejlépe gymnastické cvičky. Cena za rok je 5500,- Trénink je jedenkrát týdně tři hodiny. |
Tréninky probíhají jednou týdně od 15 do 18 většinu roku v areálu JK POČIN. Přes zimu se přesouvají do nedaleké tělocvičny, kde probíhá gymnastická příprava. „Rádi bychom měli více tréninků týdně, jelikož by to dětem velice prospělo, ale bohužel už nám to časové možnosti nedovolují. Chybí lidé,“ říká Lenka, která je tu s Petrou skoro každé odpoledne po škole. „Člověka to musí bavit. Není to práce kvůli penězům,“ usmívá se Lenka, která studuje zoorehabilitaci a asistenční aktivity se zvířaty, pod které patří například i paravoltiž či hipoterapie.
„Během tréninků je třeba k dětem přistupovat individuálně, jelikož každé dítě je osobnost se specifickými potřebami, které je třeba ctít, obzvláště u dětí s mentálním hendikepem, s kterými je občas opravdu náročná spolupráce. V našem paravoltižním družstvu máme momentálně 8 holek s různými hendikepy jako je například: mozečkový syndrom, mentální retardace, hyperaktivita, srdeční choroba, opožděný vývoj či skolióza.“ Popisuje Lenka
„Od září jsme přijali například novou sedmiletou holčičku, která má diagnostikovaný opožděný vývoj. Ze začátku to byl na trénincích boj, aby udělala alespoň jeden dřep, či se s námi protáhla. O zapamatování si povinné sestavy nemohla být řeč. A upřímně je až neskutečné, kam se tato holčička po 8 měsících posunula. Nyní je schopná zvládnout celou rozcvičku, zacvičit na koni celou povinnou i volnou sestavu, a když má náladu, tak vyšvihne i pár krásných dřepů či klidů. Tedy je to obrovský posun, který nás vždy žene kupředu a podpoří nás v tom, že to co děláme, má smysl.“ Uzavírá Lenka s Petrou.
Šanci mají i děti z méně majetných rodin
Jezdecký klub POČIN má deset koní, z toho dva poníky. Kromě paravoltiže tu nabízí hipoterapii, jezdecký kroužek a AVK, tedy aktivity s využitím koní. Kontakt s koněm slouží jako prostředek k motivaci, výchově a vzdělávání lidí se zdravotním postižením a specifickými potřebami. Pomáhá rozvíjet sociální schopnosti a dovednosti, snižuje se riziko sociálního vyloučení a zlepšuje se zdraví a fyzička. „Děti poznávají, zjišťují, jak se koně chovají. A pak si s nimi hrají, snaží se přirozeně komunikovat ze země a spolupracovat, aniž by používali biče nebo nějaké násilí,“ říká Petra o AVK.
Do jezdeckého klubu chodí pravidelně kolem 30 dětí a jinak má klub 50 členů. Samotný klub je jedním z nejlevnějších v Praze a umožňuje tak zapojit se i dětem z méně majetných rodin. Děti, které jsou ještě moc malé či si nemohou finančně dovolit plné členství, se mohou stát nejdříve tzv. náhradníky, kteří se kolem koní motají, pomáhají a občas si zajezdí a až následně se stanou plnohodnotnými jezdci v jezdeckém kroužku.
V areálu se celoročně trénuje na jízdárně a v kruhovce. „Když není úplně zmrzlá půda, tak se snažíme i v zimě využívat jízdárnu, ale občas to terén nedovolí a musíme zvolit jinou práci s koníkama, jako je například přirozená komunikace, která hraje ve vztahu člověk-kůň velkou roli. Zkušenější děti pak jezdí na vyjížďky do přírody. „Koně se venku chovají jinak, jsou lekavější a děti musí být už na určitém stupni výcviku, abychom si mohli dovolit je vzít samotné na vyjížďku,“ uzavírá Lenka. Velkou pomocí by pro nás byla krytá jízdárna, která by vyřešila spoustu problému spojené s výkyvy počasí. Ale vzhledem k obrovským nákladům si bohužel halu nemůžeme dovolit, zmiňuje Petra.
Pokud mají děti větší ambice a chtějí se účastnit skokových či drezurních závodů, uzpůsobují se tomu tréninky i přístup k jezdci. Na první závod jedou s dítětem vždy i trenérky, aby omezily stres, protože se na závodech koně chovají trošku jinak. Jsou nervózní a vyjukaní z nového prostředí či cizích koní. Zkušený trenér jim proto pomáhá ze země, případně zasáhne, když je třeba. Zapojuje se psychika koně i dítěte,“ vysvětluje Petra.
JK Počin má hned několik medailí z mistrovství ČR v paravoltiži. Zde se jezdí v kategoriích, jako je lehký hendikep, tělesný hendikep 1 a 2, mentální hendikep, a to vše v ženských a mužských kategoriích. „Další poměrně novou kategorií je ZO, což je zdravotní omezení, kam se řadí taková ta lehčí omezení jako vadné držení těla, bezlepkové či bezlaktozové diety,“ dodává Lenka.
Jaké mají plány do budoucna? Klub chce udělat zrcadla na jízdárnu, aby děti viděly svoje chyby, které dělají. Budou rekonstruovat zadní prostory, seník, sedlovnu, opravovat střechu a přesouvat domeček.
Strážce streamu
