Jaké jste matky?
KK: Já jsem matka milující. A chybující.
LM: Já jsem máma celkem čerstvá, takže se cítím jako takový rodič začátečník. Hodně „gůglím“, dost panikařím, ale snažím se hlavně následovat svoji intuici a zdravý rozum.
Nová kniha Protivný sprostý matky vychází z rozhovorů s matkami a otci. Čím vás inspirují?
LM: Pro mě je kniha, stejně jako pořad, obrovskou studnicí sdílení. Jasně, každý si na to musí přijít sám, zač je toho mateřství loket, ale mně osobně práce na této knize hodně pomohla navnímat, že snažit se o dokonalost je cesta k vyhoření. Já konkrétně si odnáším vědomí, že základem úspěchu je nepoměřovat se s jinými matkami, nešílet, když vaše dítě ještě nechodí na nočník, zatímco támhle Pepík odvedle už jo. Přijmout, že pocity, které člověk prožívá, jsou v pořádku – je normální, že se vám občas zasteskne po „starém“ životě bez dítěte, je normální, že se občas rozpláčete, zakřičíte, že se cítíte ztracená, zmatená, špatná. Naše kniha je podle mě emancipací ženské autenticity a schopnosti věřit sama sobě a svým instinktům.
Nakolik jsou uvedené příběhy přikrášlené?
KK: Přikrášlené nejsou vůbec. Jsou autentické. To je pro nás klíčové – být pravdivé. Oproti pořadu jsou ale příběhy bohatší, protože jsme vycházely z kompletního natočeného materiálu. Ne vše se do pořadu vešlo. Také jsme se k některým příběhům vracely a ještě s nimi dál pracovaly. V knize je i jeden úplně nový příběh, který vznikl jen pro knihu. V pořadu ho nenajdete.
Protivný sprostý matky Nová kniha slibuje čtenářům rozhovory o mateřství a rodičovství upřímně, na rovinu, bez klišé a bez zdrobnělin.
|
Otevíráte také různá témata, o kterých se ve spojitosti s mateřstvím nemluví úplně jednoduše. Které je pro vás osobně nejvíc kontroverzní?
KK: Pro mne asi téma deprese, když s námi otevřeně Věrka Koukalová mluví o momentu, kdy se jakožto hyperúspěšná žena a matka rozhodla zabít. Proč vlastně? A co s tím dál? Tomu se věnujeme v knize. Ale kontroverzi najdeme ve většině příběhů. Vždy v něčem popíráme zažité klišé o tom, jaké bychom jako matky měly být. Ať už jde o potrat, porod, adopci, tělo, rodičovskou, táty, rodičovství stejnopohlavních párů, rozchod mezi partnery, lásku, která nás odvede od otce našich dětí…
A které z témat je pro vás naopak něčím normálním, ale u ostatních vyvolává silné emoce?
KK: To je kouzlo našich příběhů – ve všech myslím najdete něco normálního, co je vám známé a blízké, ale zároveň je to něco nového a neznámého. Ale řekla bych, že silné emoce vyvolávají například témata perinatální ztráty nebo třeba potrat. Já s těmito tématy už nějakou dobu žiji, tudíž jsem je již nějak zpracovala a přijala.
LM: Všechny příběhy, které zachycujeme, jsou normální – v tom smyslu, že se dějí lidem kolem nás. Za mě je to třeba single mateřství, rozvod, otec na rodičovské, poporodní deprese... Nemám pocit, že bychom cíleně zachycovaly nějaké extrémy. Prostě jen dáváme prostor příběhům a tématům, o kterých se třeba tolik nemluví.
Upozorňujete také na duševní zdraví (nejen) matek. Proč je to podle vás důležité?
KK: Protože to je základ. Znáte to. Spokojená máma rovná se spokojené dítě. Ale mámy velmi často spokojené nejsou. Stydí se za to. Bojí se o tom mluvit, protože mají obavy, že by byly považovány za špatné matky. V krajních případech, že jim třeba může někdo děti vzít. Proto jsme to řekly za ně a snažíme se vytvořit bezpečný prostor, kde můžou své pochybnosti sdílet. A naštěstí nejsme jediné. O duševní zdraví čerstvých matek se zajímá i Národní ústav duševního zdraví či třeba organizace Úsměv mámy.
Strážce streamu
