Ekologické cestování je lehčí na papíře než ve skutečnosti

Každý přesun zatěžuje planetu. Nulové emise škodlivých plynů bychom přestali do ovzduší vypouštět jen v případě, že bychom od rána do večera leželi bez hnutí posteli.

Studium může být mnohem šetrnější
Tolik populární, ale i nepopulární uhlíkovou stopu každého z nás lze při cestování alespoň minimalizovat. „Organizujeme mnoho mezinárodních výměn českých studentů i návštěvy zahraničních u nás, zaměřili jsme se alespoň v této oblasti na možnosti, jak dopady na životní prostředí snižovat,“ říká pro deník Metro Klára Tichá, která má v Domě zahraniční spolupráce na starosti oblast naplňování standardů společensky zodpovědné organizace (takzvané CSR). Při plánování cest v rámci programu Erasmus proto radí pečlivě plánovat cestu do destinace. Kam jede vlak, nemusí letět letadlo. To totiž zatíží ovzduší dvacetkrát víc než vlak.

„Když už letadlo použijete, je dobré se podívat po nízkoemisních letech, pokud je dodaného místa aerolinky nabízejí,“ připomíná Tichá. Přesun z letiště veřejnou dopravou, a ne taxíkem by už měla být pro ekologicky myslící cestovatele jasnou samozřejmostí.

Udělejte si revizi chování, budete překvapení
Aby jen nekázali vodu a sami nepopíjeli víno, nechal si Dům zahraniční spolupráce vypracovat odborný audit, kolik CO2 jeho provoz i chování zaměstnanců za rok vypustí. „Zmapovali jsme fungování instituce zarok 2019 a 2020, tedy za období před a během covidu,“ říká Viktor Třebický, který v organizaci CI2 počítá uhlíkovou stopu firem. Pandemie výrazně snížila pracovní cesty mezi Prahou a Bruselem, a to až na desetinu, jednání se přesunula do virtuálního prostoru. „Lze se proto do budoucna zamyslet, kolik cest je opravdu nezbytných a co lze dojednávat jen na dálku,“ připomíná Třebický.

Nejde ale jen o cestování napříč kontinentem. Audit například spočítal, o kolik méně CO2 se v rámci provozu dá ušetřit tím, že například občerstvení vychází z domácích, a hlavně sezonních potravin a catering není postavený na jídle, které se převáží přes půl planety.

Přesto není naplňování ekologického postoje snadné, lépe se spočítá na papíře, než pak zrealizuje v praxi. Cestovat na měsíční kurz do Madridu s minimem věcí, aby velký a těžký kufr příliš nezatížil letadlo, a tedy nezvyšoval spotřebu paliva, není také vždy možné. Nákup nového oblečení později v místě totiž v konečném součtu přinese vyšší uhlíkovou stopu než dvacetikilogramové zavazadlo.

Uhlíková kalkulačka Islanďan Matthías Gissurarson vytvořil program, jenž vypočítá, kolik stromů musí cestovatel zasadit, aby do „přírody vrátil vzduch“. Uživatel zadá číslo letového úseku a získá informace o tom, kolik paliva letadlo na cestu spotřebuje. Teoreticky za let dlouhý přibližně 1200 kilometrů, tedy například do Bruselu, by každý cestující měl vysadit jeden strom. Auto s  benzinovým motorem za jeden rok provozu vyprodukuje čtyři tuny CO2, pokud ujede kolem 20 tisíc kilometrů. Více škodlivin sice vypustí do vzduchu dieselový motor, na druhou stranu je v průměru spotřeba aut na naftu nižší než u vozů s benzinem, přibližně o litr až dva. Ale i přes vysoký počet aut v Česku (asi 6,1 milionu) se motorová vozidla podílejí na znečištění přibližně jednou desetinou.