Lze na současné situaci najít i něco pozitivního?
Lidé zvažují moderní technologie. A také to, že hledají úspory. To považuji za pozitivní, protože to jsme léta podporovali, nabádali k tomu. Lidé se více zajímají například o tepelná čerpadla, fotovoltaické systémy, o zateplování svých domů. To je samozřejmě velice pozitivní jev. Smutné na tom je to, že nás k tomu nyní nutí neblahé okolnosti. Ale to je asi to jediné, co bych k tomu nyní mohl uvést.
Na energetickou závislost na Rusku upozorňují odborníci na energetickou bezpečnost pět, deset, možná i více let. Narazil jste v minulosti na snahy firem, že by k tomu tak přistupovaly a snažily se najít cestu, aby jejich podnikání nebylo v tomto ohledu zranitelné?
Ne, to nikdo neřešil a bylo by farizejské to nyní vyčítat například vládě, že v tom nic nepodnikala. Koho by v Evropě napadlo, že dojde k válce na Ukrajině? K Rusku byly výhrady vždycky, ale pro fakt, že ruský plyn představoval v rámci Evropy třicet procent, se tento poměr považoval za dostatečnou diverzifikaci energetických zdrojů. Spotřeba později stoupla na čtyřicet procent, i kvůli klesající těžbě v Evropě, například v Nizozemsku. Pořád to ale bylo z evropského pohledu vyhovující. Kdyby nedošlo k válce, všechno by asi pokračovalo hladce dál. Co se týká obchodního hlediska, máte-li nějakého dodavatele, který představuje čtyřicet procent, a šedesát procent berete od jiných dodavatelů, tak i ve firmě to považujete za dobrou diverzifikaci.
Česko je na ruském plynu zásadně závislé , i když ho odebírá od německých distributorů. Pro mnohá odvětví, jako jsou ocelárny nebo také sklárny, je zemní plyn naprosto klíčový zdroj energie. Existuje v jejich situaci v případě odpojení od ruského plynu nějaká rychlá varianta, která by tuto energii nahradila?
Neexistuje. Pokud neakceptujeme jejich nový způsob platby, pokud k nám přestane téct ruský plyn, tak dojde v rámci Evropy k výpadku asi o čtyřicet procent. Ve střední Evropě by to bylo kolem šedesáti procent. Takže se na všechny nedostane. Úsporami nebo novými zdroji to nahradit nelze. Jestliže předsedkyně Evropské komise říká, že společnými silami to vyřešíme, nahradíme, to je spíš politická proklamace. Státy mohou přistoupit k nějakým aktům solidarity a vzájemné výpomoci. Je ale jasné, že bychom museli jít dále, a domnívat se, že by nebyly vypínány průmyslové podniky, to je nemožné.
Strážce streamu
