metro.cz

Počasí v Praze

-6 °C / 0 °C

Sobota, 19. ledna 2019. Svátek má Doubravka.
Budova Expo 58 na Letné
Větší foto
Budova Expo 58 na Letné | foto: MAFRA

EXPO 58 ovládl div z Prahy

19. května 2018  15:50 David Halatka Metro.cz
Jaro 1958 sňalo z Československa nálepku temné země v područí Sovětského svazu. Klíčem byl epochální úspěch na výstavě EXPO 58 v Bruselu; zlatým hřebem vynalézavých Čechoslováků se stalo multimediální představení nazvané Laterna magika.

Od smrti Josefa Stalina a Klementa Gottwalda v březnu 1953 uběhly dva roky, na Hradě vládl „táta pracujících“ Antonín Zápotocký. Justiční popravy stále držely republiku v napětí. Do toho přišlo na ministerstvo informací avízo o chystané celosvětové výstavě EXPO 58, naplánované do „imperialistického“ Bruselu. Zájem ÚV KSČ byl zprvu minimální.

„Šlo o první výstavu po válce a nikdo neměl ponětí, oč půjde. Nechali nám – na tehdejší dobu – úžasnou volnost,“ zavzpomínal pro MF DNES jeden z otců československé expozice, architekt Jindřich Santar. V zemi, která se prsila miliony tun vykalené oceli a uměleckými výplody ve stylu socialistického realismu, přešlapovala spousta nevyužitých talentů – od architektů přes umělce a hudebníky až po divadelníky.

Tenhle přetlak v kombinaci s nezájmem vrchnosti vyústil ve zrod dream teamu juniorů – většině jeho členů nebylo přes třicet let. Divadelní režisér Alfréd Radok, režisér Miloš Forman, scenárista, režisér a filmař Vladimír Svitáček měli krátce po škole. Triumvirát zastřešený zkušeným výtvarníkem Josefem Svobodou a architektem Santarem kul svobodomyslné plány, které za tři roky v Belgii ukážou, co dovedou zlaté české ručičky.

Prvním esem Čechoslováků byl prostý fakt, že coby jedna z mála zemí měli pavilon dokončený již v den otevření Světové výstavy EXPO 58, 17. dubna. „Expozici jsme pochopitelně museli zahájit úspěchy země v dobývání uhlí, prezentovalo se i bezplatné školství a zdravotnictví,“ přiblížil architekt Santar.

„Ale převahu měla další, nepolitická oddělení, v nichž se návštěvníci kochali výstavou gotických madon, moderních skleněných plastik, ale také současným československým nábytkem, textilem nebo porcelánem.“ Právě nábytek vytvořený týmem architekta Josefa Svobody byl první velkou trefou do černého – zrodil se dodnes populární, čistě československý bruselský styl, jehož ukázku můžeme zhlédnout třeba v kavárně Kaaba na pražských Vinohradech.

Ale na absolutní bruselskou senzaci si návštěvníci Expa museli pár týdnů počkat. V Praze se, docela stranou zájmu, více než rok piplala multimediální show Laterna magika. Její vtip tkvěl v nebývalém propojení projekce, tance, hudby, světelných efektů a pantomimy. Originální nápad, s nímž přišel Josef Svoboda, dopracoval tým kolem Radoka a Formana.

„Program byl komponovaným pásmem jednotlivých čísel, jež spojovaly výstupy konferenciérky,“ dokreslil Santar. „Ta měla svůj výstup předtočený v několika jazycích tak, že docházelo ke zdánlivě reálné interakci herečky na scéně s jejími obrazy a i mezi nimi vzájemně.“ Laterna magika, která podivuhodně předběhla dobu, premiérovala 26. května; zvěst o čemsi nikdy neviděném se rychle rozkřikla a československý pavilon byl brán útokem. Z hodinových front se staly dvouhodinové. V Praze na ÚV KSČ však bylo zle.

„Kde jsou zmínky o Pionýru? Proč se v pavilonové restauraci podává kachna na pomerančích, a ne se zelím? A proč, proboha, západní tisk píše v souvislosti s naší výstavou jen a jen o buržoazním uměním ovlivněné Laterně magice?“ ptali se soudruzi. „Nakonec zvítězil zdravý rozum, a hlavně – přísun slušných deviz,“ uzavřel Jindřich Santar.

Od dubna do října 1958 navštívilo československý pavilon šest milionů návštěvníků včetně řady velkých jmen. Přítomný Jan Werich obzvlášť rád zavzpomínal na dokořán otevřená ústa Brigitte Bardotové či „jak to dítě pobaveného“ Walta Disneyho. Československý pavilon v Bruselu s Laternou magikou v čele získal hlavní cenu, žádosti o světové turné souboru přicházely odevšad – z New Yorku, Tokia, Moskvy...

Komentáře

Hlavní zprávy

Sloupek Petra Justa: Pod Tatrami

Petr Just, politolog, Metropolitní univerzita Praha
vydáno 19. ledna 2019  5:55

Slovensko je stále výrazně ovlivněno loňskou vraždou novináře Jána Kuciaka, píše Petr Just ve sloupku pro deník Metro.  celý článek

Zranění z Troji mohli dostat peníze dříve

Lávka v Troji padla v prosinci 2017. Oběti jsou dodnes bez koruny.
vydáno 18. ledna 2019  12:20

Oběti pádu trojské lávky dostanou zatím jen zálohu. Pojišťovna ji navíc možná vyplatí později, než slibují radní.  celý článek

Nový hlas v devíti stanicích metra

Stanice metra Budějovická
vydáno 18. ledna 2019  5:55

Hlášení pro nevidomé mají premiéru na Muzeu, Jinonicích i Karlově náměstí.  celý článek

Mladí filozofují, staří rovnou třídí

Ilustrační snímek
vydáno 17. ledna 2019  13:25

Sáčky, plastové krabičky, papír. Na třídění odpadu jsme kabrňáci.  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám