náhledy
Pavilon Klubu českých turistů. Dnes stojí na Petříně a funguje jako bludiště.
Autor: Jubilejní výstava zemská království českého v Praze 1891
Bludiště na Petříně. Stavba byla původně dočasným pavilonem Klubu českých turistů.
Autor: David Háva
Mixážní pult, disko světla toulající se po dřevěných stěnách a párty, které se někdy protáhnou až do svítání. Výstavní pavilon knížete Mořice Aloise z Lobkowicz, někdejšího majitele bílinského či roudnického velkostatku, žije poměrně bouřlivým druhým životem. Po skončení Jubilejní výstavy dal dřevěnou stavbu její šlechtický majitel převézt na sever Čech, do lesoparku nad bílinské lázně. Z terasy před kavárnou se hostům otevíral nádherný výhled na ikonickou siluetu hory Bořeň. Stromy od té doby značně povyrostly a dnešní hosté jsou o výhled ochuzení, i tak ale návštěva lesní kavárny Kafáč stojí za to. Ve dne se sem chodí na kávu a na pivo, večer se tu konají koncerty a párty. V roce 1891 stával dnešní Kafáč na Výstavišti v sousedství dalších šlechtických pavilonů. K hlavní budově s výraznou štíhlou věží přiléhala o něco později přistavená budova ochutnávárny, v níž se servírovaly výrobky knížecích pivovarů. Pavilon byl postaven podle návrhu Bedřicha Fleischingera z neopracované kulatiny. Originálně byly použity i pokroucené sukovité větve. Čím se kníže na výstavě prezentoval? Reklamu dělal pavilon především bílinské kyselce. Další exponáty měly ilustrovat pokrok v lesnictví nebo hornictví. Na vše dohlížel vycpaný jelen dvanácterák.
Autor: David Háva
Jedním z pavilonů, které přežily bourání po Jubilejní výstavě, byl ten mělnického podnikatele Josefa Viktorina. Výčep vína stál v horní části areálu, napravo od Průmyslového paláce. Na stejném místě podnik fungoval i o čtyři roky později při Národopisné výstavě. Dřevěný pavilon byl postaven v módním švýcarském slohu. K příjemné atmosféře uvnitř přispívalo zasklení oken neprůhledným katedrálním sklem. Mělnickou vinárnu pak koupil plzeňský lékárník Josef Krásný a z Prahy ji dal přestěhovat do nově vznikající vilové čtvrti v Lochotíně. Dnes ve vilce v Lidické ulici sídlí Ústav sportovní medicíny Lékařské fakulty UK v Plzni.
Autor: David Háva
Jedním z pavilonů, které přežily bourání po Jubilejní výstavě, byl ten mělnického podnikatele Josefa Viktorina. Výčep vína stál v horní části areálu, napravo od Průmyslového paláce. Na stejném místě podnik fungoval i o čtyři roky později při Národopisné výstavě. Dřevěný pavilon byl postaven v módním švýcarském slohu. K příjemné atmosféře uvnitř přispívalo zasklení oken neprůhledným katedrálním sklem. Mělnickou vinárnu pak koupil plzeňský lékárník Josef Krásný a z Prahy ji dal přestěhovat do nově vznikající vilové čtvrti v Lochotíně. Dnes ve vilce v Lidické ulici sídlí Ústav sportovní medicíny Lékařské fakulty UK v Plzni
Autor: Praha - denní list výstavní
Spisovatel Svatopluk Čech nebyl jedinou z veřejně známých osobností, která si domů pořídila dřevěný „suvenýr“ z výstavní vesnice Národopisné výstavy. Vejminek s vyřezávanou pavlačí, který byl na Výstavišti pravděpodobně součástí pojizerského statku od architekta Jana Bedřicha Vejrycha, měl dokonce vystřídat hned dva slavné majitele. Dnes se drobná stavba nachází v Jevanech, na zahradě někdejšího venkovského sídla významného secesního architekta Josefa Fanty. Podle vzpomínek Fantovy dcery Marie stála ale až do konce dvacátých let 20. století v areálu hvězdárny v nedalekém Ondřejově. Vejminek podle ní původně vlastnil zakladatel hvězdárny Josef Jan Frič
Autor: David Háva
Mezi návštěvníky výstav se bezpochyby našlo dost takových, pro něž bylo největším zážitkem vysedávání v některé z restaurací či ochutnáváren. Podniky jako umělecká krčma U Nesmysla, American Bar s černošskou obsluhou nebo restaurace v útrobách obřího slona byly naprostým zjevením. Mezi legendární lokály patřila i restaurace Na Větrníku, která v roce 1895 vyrostla za pravým křídlem Průmyslového paláce. Roubená budova architekta Boži Dvořáka, inspirovaná slezskou lidovou architekturou, byla krytou chodbou spojena s větrným mlýnem. Restaurace vydržela na Výstavišti do počátku 20. století. Nyní, jak zjistila historička umění Šárka Koukalová, budova stojí v Černošicích
Autor: Zlatá Praha, 1895
Mezi návštěvníky výstav se bezpochyby našlo dost takových, pro něž bylo největším zážitkem vysedávání v některé z restaurací či ochutnáváren. Podniky jako umělecká krčma U Nesmysla, American Bar s černošskou obsluhou nebo restaurace v útrobách obřího slona byly naprostým zjevením. Mezi legendární lokály patřila i restaurace Na Větrníku, která v roce 1895 vyrostla za pravým křídlem Průmyslového paláce. Roubená budova architekta Boži Dvořáka, inspirovaná slezskou lidovou architekturou, byla krytou chodbou spojena s větrným mlýnem. Restaurace vydržela na Výstavišti do počátku 20. století. Nyní, jak zjistila historička umění Šárka Koukalová, budova stojí v Černošicích.
Autor: David Háva