Existují podvodníci, kteří se za fyzioterapeuty v tuzemsku vydávají?
Ano. Tyto informace máme jednak z terénu, ale i od kolegů, kteří si na tento fenomén stěžují. Fyzioterapii přitom může provádět pouze školený fyzioterapeut a musí ji vykonávat jen u poskytovatele zdravotních služeb registrovaného u krajského úřadu. Například masér se třeba oborem fyzioterapie nesmí ze zákona zabývat vůbec. Fyzioterapii totiž nelze směšovat s jakoukoliv činností na základě živnostenského zákona.
Kdo je fyzioterapeut a co pro vykonávání své praxe musí absolvovat?
Jde o zdravotnickou profesi, jejíž vzdělání a kvalifikace jsou řízeny zákonem o nelékařských zdravotnických profesích. Dnes je tedy čerstvým absolventem fyzioterapie pouze ten, kdo má minimálně bakalářský stupeň tohoto oboru na vysoké škole. Nikdo jiný. Pak jsou k dispozici navazující studia.
Hrdí na svůj oborČlánek v deníku Metro vzbudil dojem, že je možné věnovat se s rekvalifikačním kurzem fyzioterapii. Studium fyzioterapie je ale jeden z nejpraktičtějších studijních oborů v rámci českého vysokoškolského vzdělávání. Od prvního ročníku mají studenti praxe na pacientech a také mnoho praktických hodin. Fyzioterapie se studuje na 13 fakultách v ČR, množství praktických hodin je stejné, kvůli akreditaci tohoto oboru MŠMT. Po dostudování tohoto oboru je nutné, aby se fyzioterapeut dále celoživotně vzdělával. Nejsme maséři, ale fyzioterapeuti, máme rádi náš obor, který je ve zdravotnictví velmi důležitý a vážený, a jsme na něj hrdí! Asociace studentů fyzioterapie |
Dříve k vykonávání této profese stačila střední škola. Proč se studium přesunulo jen na vysoké?
Před rokem 2004 tu opravdu souběžně existovalo několik typů studií. Šlo nejen o střední školy, ale také o pomaturitní studia i diplomované specialisty. Dnes odpadla dvoukolejnost, což je dobře.
Takže se zpřísňovalo?
Pro práci v oboru je třeba precizní znalost anatomie, biomechaniky, neurofyziologie a dalších souvisejících oborů. Pokud by fyzioterapeut neznal například farmakoterapii, nevěděl by, jak jednotlivé léky ovlivňují pohybový aparát, a nedokázal tedy pomoci. Také musí na bakaláři absolvovat 1600 hodin praktické výuky. Komplexnost těchto znalostí jednoznačně patří na vysokou školu. Střední škola zkrátka pro tento obor přestala dostačovat. Dnes se dokonce mezi kolegy ze světové fyzioterapeutické konfederace, kde jsme také členy, diskutuje o tom, zda je dostačující i bakalářská úroveň. Třeba na Islandu už pro práci fyzioterapeuta musíte být magistrem.
Jak je to ale s těmi, kteří se stali fyzioterapeuty před rokem 2004?
Ti jsou fyzioterapeuty i nadále. Jejich výhoda jsou praktické zkušenosti, je ale potřeba, aby se v oboru dále vzdělávali. To však platí i pro vysokoškoláky. Existuje zde systém postgraduálního a celoživotního vzdělávání, kterým musí fyzioterapeuti celý život procházet, aby si drželi znalosti a formu po celou dobu svého působení. Je to nejčastěji formou specializačních studií i certifikovaných kurzů.
Jsme na vysoké úrovniBěhem své praxe jsem měla možnost pracovat v Německu a Rakousku a musím říct, že úroveň českých fyzioterapeutů je opravdu velmi vysoká. Naše školy učí vnímat pacienta komplexně, tzn. pokud přijde, že ho bolí koleno, snažíme se problém pochopit v kontextu celého těla a nezaměříme se jen na daný kloub, což se v zahraničí často stává. Ale i my v Česku máme své problémy. Zejména uvážím-li, kolik peněz a času mě celé studium stálo, že se musím účastnit celoživotního vzdělávání (jinak přijdu o kvalifikaci), tak je platové ohodnocení zejména ve státní sféře žalostné. Mgr. Jitka Mináriková, fyzioterapeutka |
Existuje pro falešné fyzioterapeuty nějaký postih?
Kdokoli tvrdí, že provádí fyzioterapii a není školeným odborníkem, vystavuje se sankčnímu postihu ve výši milionu korun, v případě opakovaného chování jde dokonce o trestný čin neoprávněného podnikání. Takový člověk to obvykle dělá tak, že mlží a klame veřejnost, vystavuje si třeba i různé falešné certifikáty, které mu nepřísluší, a podobně. V tomto směru může být veřejnost zmatena.
Jak by měla vypadat návštěva u fyzioterapeuta?
K fyzioterapeutovi obvykle dorazíte již s předběžnou diagnózou od vašeho lékaře v rukou. Ten si vás pak měří již ode dveří, zkoumá vaše pohyby a držení těla, rozhovorem zjišťuje vaše zvyky. Když si pak ještě poslechne o vašich subjektivních potížích, přistupuje k vyšetření a provádí různé postupy a testy, aby nalezl příčinu vašich obtíží. Pak se vám snaží co nejlépe pomoci.
Je u nás fyzioterapeutů dostatek?
Bylo by jich třeba mnohem víc. Podle statistického úřadu je jich nyní v tuzemsku kolem 6300, podle Evropské komise 720. To odpovídá asi sedmdesáti pracovníkům na sto tisíc obyvatel. Vyspělé země se přitom pohybují od sta výše. Domníváme se, že by jich mělo přibýt i vzhledem k prodlužujícímu se produktivnímu věku. Naštěstí se nyní rozrůstá počet rehabilitačních lůžek, která byla donedávna podhodnocena.
Očekáváte, že se vaše přání stane skutečností a opravdu jich přibude?
O studium je sice velký zájem a množství uchazečů výrazně převyšuje kapacity škol, kolik jich ale skutečně nastoupí, je otázka. Řada z nich totiž mění obor nebo odchází za prací do zahraničí. Důvod je prostý. Magistr fyzioterapie dnes nastupuje do praxe v nemocnici za zhruba sedmnáct tisíc hrubého. To je naprosto nedůstojné. Společnost i systém by se nad tím měly zamyslet.
