Právo trhů patřilo vždy k nejvýznamnějším privilegiím města. V Praze to nebylo jinak. Mimochodem, víte z čeho měl správný staropražský čert kožíšek?
Na první pohled jiné, a přitom tolik stejné jsou trhy na Staroměstském náměstí. Za 100 let se prakticky nezměnily kulisy domů na náměstí ani sortiment vánočních a mikulášských trhů. Pořád se dají ve stáncích najít hlavně dětské hračky, vánoční ozdoby, různé lahůdky nebo pečené kaštany. Naopak na náměstí už nekoupíte stromek a většinou ani kapra. Největší rozdíl je ve výzdobě, za 100 let přibylo tisíce světel, zářivek a svíček všech barev a tvarů. Dříve také trhy s příchodem večera končily, dnes září a žijí dlouho do prosincové noci.
Historie trhůUž ve druhé polovině 12. století bylo Staroměstské náměstí největším tržištěm. - Od poloviny 18. století byly trhy přesouvány do okolních ulic, zejména do oblasti Uhelného trhu, Kotců, Rytířské a Havelské ulice.
- Do přestavby radnice v polovině 19. století byly její součástí krámy kupců.
- Jejich nástupcem se stala Staroměstská tržnice. V roce 1894 vznikla na místě čtyř domů v Rytířské ulici.
- Náměstí vždycky zůstalo dějištěm některých výročních trhů. Právě na mikulášské a vánoční trhy zůstalo mnoho vzpomínek pamětníků zachycených v literatuře.
- Tradičním sortimentem trhů byly postavičky Mikuláše a čerta, podle vzpomínek spisovatele Ignáta Hermanna měli čerti kožíšky z kočičí srsti. K nejznámějším lahůdkám patřil "kominíček" ze sušených švestek.
- Poslední týden před Štědrým dnem bylo náměstí plné kádí, do kterých rybáři, ale i řezníci a uzenáři sváželi ryby. Na náměstí se prodávaly i vánoční stromky.
|
