Červený komín opatřený svislým nápisem Prakab zná nejspíš každý, kdo někdy křižoval autem či autobusem pražskou Hostivař. Požárněbezpečnostní kabely z této továrny, které dávají denně život soupravám metra, pražským obchodním centrům či třeba Letišti Václava Havla, v této čtvrti vyrábějí již sto let. Deník Metro vyrazil do areálu, který byl dříve známý jako Hostivařské kabelovny, aby si prohlédl zdejší magické prostory.
Historie kabelovny
Společnost Prakab Pražská kabelovna v roce 1921 získal a pod tímto názvem zaregistroval pokrokový elektrotechnik a průmyslník Emil Kolben. Společnost je po celou svou stoletou historii v nepřetržitém výrobním procesu. Dodnes firma vyrábí kabely v původních prostorách hostivařské továrny.
„Ročně jde o více než 120 tisíc kilometrů kabelů o celkové váze 25 tisíc tun. Naší specialitou jsou například kabely, které dokážou fungovat i několik hodin při probíhajícím požáru a stále například osvěcovat únikové východy a podobně. O naše produkty tohoto typu je tedy logicky zvýšený A211104_095126_podnikani_sov zájem tehdy, když vyhoří například nějaký hotel,“ říká pro deník Metro generální ředitel a jednatel společnosti Tomáš Zieschang.
Historie kabelů jako takových se pojí s telegrafickým spojením, rozmachem používání elektrické energie a rozvojem elektrotechniky. Zásluhou zmíněného podnikatele jsou s Prakabem spojena taková slavná jména jako Thomas Alva Edison, Nikola Tesla nebo František Křižík, jehož studentem Emil Kolben byl. O významu a strategičnosti kabelového průmyslu v moderní historii svědčí i skutečnost, že Prakab plně fungoval i během druhé světové války.
Nyní firma patří do holdingu SKB Industrieholding GmbH, kam spadají například také rakouské Schwechater Kabelwerke či ICS Industrial Cables Slovakia. „Více než polovina produkce naší firmy míří do zahraničí, a tak kabely Prakab nalezneme také ve vídeňském metru, v solární elektrárně v Austrálii nebo na letecké základně Ramstein v Německu. Do této zmíněné veřejnosti nepřístupné budovy jsem se dostal osobně i já. S kabely se to totiž má tak, že dokud fungují, nikdo vás nikam nevolá. Šlo tedy o poruchu,“ svěřuje Metru Zieschang.
Koukni, kabel z Prakabu
Kabely vyrobenými v Hostivaři je metropole doslova prošpikovaná. Mezi nejzajímavější zdejší projekty se řadí rekonstrukce Národního muzea, při které bylo použito přes dvě stě kilometrů požárněbezpečnostních kabelů, Obchodní centrum Chodov, ale i Tunel Blanka.
„Mediální kauza kolem zvlhlých kabelů v Blance v roce 2015 vznikla proto, že se nákupčí nedomluvil se stavebníky. Do země tak dali kabely, které měly být uchyceny ve stěnách či stropě. Nikdo nám to tedy neměl tehdy za zlé,“ vzpomíná Zieschang, který je ve vedení Prakabu sedm let. Profesionální deformace jej nutí neustále koukat někam do výkopů, případně v budovách na odhalené stropy plné drátů. „Když jedu v metru, vždycky upozorňuji na naše kabely na zdech tunelu za okny. Je to takový můj zvyk,“ směje se Zieschang.
Udržitelná továrna
Prohlídka hostivařského areálu byla po všech stránkách impozantní a plná různých vychytávek. Například plast, kterým se jednotlivé dráty obalují, tu rozvádí v podobě malých granulí jakási potrubní pošta. Než se čerstvě obalené kabely spletou do obřích copánků a navinou na obrovské cívky, musejí se nejprve chladit ve vodních lázních. Ty jsou v továrně dlouhé přesně třicet metrů.
„Délka je dána tím, že čím větší halu máte, tím delší je lázeň. Delší káď znamená rychlejší zchlazení obalu kabelu, a tedy i výrobu. Vodu máme z vlastního vrtu,“ popisuje při prohlídce výrobny Zieschang. Do jejích prostor se občas dostanou v rámci exkurzí i žáci a studenti. „Většinou jde o průmyslovky a základky,“ doplňuje.
Veškeré výrobky kabelovny nesou již od roku 2010 označení certifikátu Česká kvalita. Na vývoji nových technologií pracuje podnik i s vysokými školami, především s Českým vysokým učením technickým v Praze a Technickou univerzitou v Liberci. Prakab je podle Zieschanga v rámci možností i maximálně ekologický. Firma opakovaně získala i několik ocenění v této oblasti, a to kvůli zdejší recyklaci materiálů a jejich opětovnému využití.
První zásadní změny po sto letech čekají zdejší areál v následujícím roce. Po sanaci starých skladištních budov se podnik rozhodl využít své strategické polohy v hostivařské průmyslové zóně a vyčlenil téměř třetinu své plochy pro výstavbu nových průmyslových a skladovacích hal. Ty chce firma pronajímat například společnostem provozujícím e-shopy s potravinami, oblečením či elektronikou. „Většina hal má být postavena na ploše 25 tisíc metrů čtverečních v létě příštího roku,“ uzavírá Zieschang.
Strážce streamu
