metro.cz

Počasí v Praze

2 °C / 14 °C

Úterý, 26. října 2021. Svátek má Erik.

Další 1 fotografie v galerii
Tomáš Foltýn v Klementinu | foto: Profimedia.cz

Inspirace pro Prahu? Třeba Katar a Lotyšsko, říká nový ředitel největší české knihovny

  5:59
Od začátku května má Národní knihovna České republiky nového generálního ředitele. Stal se jím specialista na digitální technologie Tomáš Foltýn. Jaké novinky plánuje a jak by si nyní v konkurenci nejmodernějších světových knihoven stála ta Kaplického v Praze?

V Národní knihovně působíte už od roku 2007. Myslíte, že vás tato instituce může ještě něčím překvapit?
Národní knihovna ČR je velká organizace se staletou historií. Pokud by vás nemohla neustále překvapovat, tak by to bylo asi špatné. Jako poslední příklad pozitivního překvapení mohu uvést nález unikátního fragmentu hudebního rukopisu ze 13. století, který byl objeven v průběhu digitalizace historických fondů. Jde o evropsky významný objev.

Výběrové řízení jste vyhrál v únoru. Kromě důrazu na digitalizaci fondů jste tehdy hovořil i o větším propojení knihovny se školami. Co přesně si pod tím představit?
Možností spolupráce je jistě celá řada. V první fázi bych se chtěl zaměřit na prohloubení našich existujících kontaktů v sektoru vysokých škol. Dále bych chtěl rozvinout intenzivnější spolupráci s vysokoškolskými pracovišti poskytujícími knihovnické či příbuzné vzdělání, ale i dalšími obory, například v oblasti výpočetní techniky či PR.

Co konkrétně byste studentům mohli nabídnout?
Například určitou formu částečných úvazků či pracovních stáží a jejich motivování k prodloužení jejich působení v knihovně i po ukončení studia.

Jste zastáncem stavby nové budovy. K čemu ji knihovna potřebuje?
Jsem zastáncem teze takzvaného trojúhelníku budov Národní knihovny ČR, kde mají své opodstatněné postavení tři objekty – novostavba, Klementinum a hostivařské depozitáře. Klementinum v něm hraje roli společenského, vzdělávací a kulturního centra, místa pro uložení nejvzácnějších historických sbírek knihovny a prostoru akcentujícího svůj genius loci. Hostivařské depozitáře budou tvořit centrum dlouhodobého uchování fondů včetně příslušných odborných pracovišť spojených s jejich ochranou ve fyzické i digitální podobě, prostor pro uložení konzervačních sbírek a také jako centrum odborných služeb, které knihovna poskytuje dalším paměťovým a vzdělávacím institucím.

A plánovaná třetí budova?
Ta by měla splňovat všechny nároky na národní knihovnu 21. století, tedy být nejen otevřenou institucí pro podporu vědy, výzkumu a vzdělanosti, poskytovat moderní studijní prostory a služby s „přidanou hodnotou“, ale zároveň nabízet prostor pro příjemné a kultivované prožití volných chvil.

Změnily se požadavky na novou knihovnu od roku 2004, kdy se začalo hlasitěji mluvit o její výstavbě na Letné? Byl by nyní Kaplického blob zastaralý?
Vazby na plány z počátku tisíciletí, které vyvrcholily projektem takzvané Kaplického knihovny, tu přetrvávají především v symbolické rovině. Stále platí teze, že moderní, vzdělaná a sebevědomá společnost by měla mít k dispozici prostor, který bude sloužit na jednu stranu k uchování informací pro budoucí generace, ale na straně druhé také jednoznačně přispěje k šíření poznání, sdílení praktických zkušeností, podpoře vědy a výzkumu, posilování kulturní integrity společnosti a přirozeně i k aktivnímu odpočinku. Nicméně také platí fakt, že Národní knihovna ČR a vůbec celá oblast knihovnictví prošla v posledních patnácti letech dynamickým vývojem spojeným zejména s masivním rozvojem digitálních technologií, které již s původními plány nejsou zcela kompatibilní. Pro novou budovu je tak třeba připravit zcela nový projekt.

Kaplického blob

Kaplického blob

Letná byla tehdy vybrána kvůli výhodné poloze vysoko nad hladinou Vltavy, a navíc na půl cesty mezi sídly vysokých škol v centru města a v Dejvicích. Pak se ale pro Kaplického blob začaly hledat náhradní lokality, které už tyto podmínky splňovaly méně. Jaké místo byste favorizoval vy?
Odpovím obecně. Nová budova by měla být ideálně umístěna v širším centru Prahy, dobře provázána na dopravní infrastrukturu včetně infrastruktury pro pěší a cyklisty a v optimálním případě poblíž městské zeleně či parku. Stavební prostor by měl svou dispozicí poskytovat možnost vytvořit hodnotnou architekturu. Žádoucí je také umístění nedaleko vysoké školy či významného vědeckého pracoviště.

Najít vhodnou parcelu bude v dnešní Praze celkem oříšek, ne?
Ano, míst, která by splňovala všechny výše uvedené podmínky, mnoho není. Ani hledání ne zcela dokonalé lokace nebude jednoduché.

Kde hledáte inspiraci? Ve kterých zemích rostou zajímavé knihovny?
Pokud bych měl uvést několik příkladů relativně nových národních knihoven, na předních místech musím zmínit novostavbu Řecké národní knihovny. Ta se stala významným urbanistickým prvkem města, byť v určité vzdálenosti od historického centra Atén. Dále bych zmínil Lotyšskou národní knihovnu, jež se stala výjimečným společenským fenoménem. V budoucnu bych rád navštívil jednu z nejmodernějších národních knihoven – Katarskou národní knihovnu – která může být inspirací díky nejnovějším technologiím. Zvědavý jsem také na novostavbu Izraelské národní knihovny. 

Nejen Kramerius

  • Foltýnovou specializací je digitalizace sbírek. „V rámci odborných činností spadajících pod kompetence Národní knihovny ČR bych chtěl nadále rozvíjet klíčovou roli instituce v oblasti digitalizace, zpřístupnění a dlouhodobé archivace digitálního obsahu,“ popisuje své plány nový ředitel.
  • Digitalizace začala v Národní knihovně ČR už na počátku devadesátých let. Národní knihovna byla průkopníkem v tvorbě standardů digitalizace v celostátním měřítku. Již od počátku je velmi aktivní i v mnoha evropských projektech.
  • Národní knihovna zpřístupňuje obsah v digitálních knihovnách Manuscriptorium a Kramerius. V Manuscriptoriu je digitalizováno 154 tisíc rukopisů a starých tisků, z toho přes 116 tisíc z Národní knihovny a zbytek od partnerů z 24 zemí. 
  • Národní digitální knihovna zobrazuje dokumenty vydané po roce 1800. Počet digitalizovaných dokumentů neustále roste, k dispozici je více než 4 tisíce periodik a 227 tisíc knih.

Komentáře

Hlavní zprávy

Zelené budovy, v pátek dříve z práce. Firmy hledají úspory, jak si poradit s drahými energiemi

vydáno 26. října 2021  9:59

Nejen krach Bohemia Energy, ale také prudké zvyšování cen energií nutí domácnosti i firmy k rychlému zamyšlení: Kde ušetřit?  celý článek

Práce je nutno dělat pořádně, hájí četné uzavírky v hlavním městě radní Adam Scheinherr

vydáno 26. října 2021  6:25

Starosti potkávají šoféry, kteří využívají Argentinskou či Proseckou ulici. Může za to špatná koordinace? Podzim trápí Pražany nejen kvůli covidu, ale i...  celý článek

Komerční sdělení

Třinec ovládl druhou ligu amerického fotbalu i bez pozitivního Kosniovského

vydáno 26. října 2021

Finále druhé ligy amerického fotbalu přineslo napínavou zápletku. Třinec Sharks přicestovali na hřiště Pardubic Stallions bez quarterbacka Alana...  celý článek

Po covidu se cestuje nekultivovaně, říká šéf pražských revizorů

vydáno 25. října 2021  5:05

Vedoucí revizorů v metropoli Pavel Kurka je v deníku Metro již stálicí. Každý rok za ním vyrážíme do jeho kanceláře v budově centrálního dispečinku...  celý článek

Vaše fotky z Prahy