„Je to nesmírně praktické vzít někoho do přednáškové místnosti, vysvětlovat, jak funguje jaderný reaktor, a pak si vše zkusit v praxi. Je dobrý také jako zdroj neutronů pro dělání experimentů,“ řekl deníku Metro pracovník Katedry jaderných reaktorů Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Svoboda.
Provozovat takovou názornou ukázku ale nevyjde zrovna lacino. Všechny součásti totiž musí být certifikované stejně jako u velkého reaktoru v elektrárně. „Orientačně se pohybujeme nad více než milionem korun ročně,“ dodává Svoboda, podle kterého se k této raritě jezdí učit také celá řada odborníků ze zahraničí.
Oblíbenou kratochvílí, kterou lze bezpečně provádět pouze s malým reaktorem, je zdánlivě nevinný úkaz – var. Zatímco v elektrárně umí tento jev nadělat pěknou paseku, ve Vrabčákovi mohou bublinky lítat beze strachu. „Můžeme dovnitř nafoukat malinké bublinky vzduchu, díky kterým se reaktor chová, jako kdyby zde var probíhal. Experti se zde tak naučí, jak v takové krizové situaci postupovat,“ vysvětluje Svoboda.
VR-1 VrabecŠkolní reaktor VR-1 „Vrabec“ je lehkovodní výukový jaderný reaktor bazénového typu, který je umístěn v budově těžkých laboratoří MFF UK a Katedry jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT v pražské Troji. Reaktor slouží jako pomůcka studentům českých i zahraničních technických fakult, především FJFI. Zařízení bylo poprvé spuštěno 3. prosince 1990 a od 1. ledna 1992 je reaktor v trvalém provozu. Reaktor má tepelný výkon pouze jeden kilowat, krátkodobě může dosáhnout až pěti. Účelem reaktoru není produkovat energii, jeho předností je vysoká variabilita aktivní zóny, která umožňuje provádění různých experimentů v rámci výuky studentů FJFI i zahraničních účastníků stáží. Průměr nádoby reaktoru je 230 centimetrů, výška 4,72 metru. Od roku 2005 používá školní reaktor palivo s nižším obsahem uranu 235 (20%) ruské výroby (dříve obohacení 36%). Jako stínění se používá demineralizovaná voda a tzv. těžký beton. Reaktor se spouští s pomocí neutronového zdroje typu Am-Be. Díky malému výkonu reaktoru vzniká pouze zanedbatelné množství štěpných produktů - jaderného odpadu. Reaktor si užil své i při povodních v roce 2002. Budova, ve které je uložen, leží v blízkosti Vltavy, při velkých povodních v roce 2002 tedy voda v prvním podlaží reaktorové haly vystoupila do výšky asi jeden metr. V té době ale bylo veškeré palivo, neutronové zdroje a jiné nebezpečné zařízení již z tohoto podlaží odneseno. Reaktor byl také v rámci letní odstávky mimo provoz. Při povodních tedy nedošlo k žádné nebezpečné situaci. Do reaktoru si může veřejnost zajít také na exkurzy, jako naposled při dni otevřených dveří před dvěma týdny. přicházejí sem i studenti středních a vysokých škol. Exkurze jsou doplňkovou činností a jsou organizovány pouze ve dnech, kdy na reaktoru neprobíhá běžný provoz nebo odstávka. V průběhu exkurze je připraven výklad o funkci a využití reaktoru, jaderné bezpečnosti i ukázka provozu. Návštěvníci tak mají možnost se při nich seznámit se všemi důležitými aspekty využívání jaderné energie. Exkurze nejsou určeny pro veřejnost. Reaktor je naprosto bezpečný. Při provozu každého jaderného reaktoru je totiž nutné dodržovat zásady bezpečnosti ve čtyřech základních oblastech: jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijního připravenosti: Jadernou bezpečnost reaktoru definuje česká legislativa jako stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce a nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod. Radiační ochranu reaktoru definuje česká legislativa jako systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření osob a životního prostředí. Fyzickou ochranou reaktoru definuje česká legislativa jako systém technických a organizačních opatření zabraňujících neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními, jadernými materiály a vybranými položkami. Havarijní připravenost reaktoru definuje česká legislativa jako schopnost rozpoznat vznik radiační nehody a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány. |
