Jaká pravidla platí při zranění v MHD? Kolik mohou poškození dostat? Deník Metro poradí

„Ať už jsou následky velmi vážné, nebo jde jen o zlomeniny, poškození či pozůstalí mají nárok na odškodnění. Vůbec je přitom nemusí zajímat řidič a jeho případné zavinění – odškodnění jde totiž ze strany dopravního podniku, respektive z jeho pojistky. Je tím zaručeno, že bude dostatek peněz na odškodnění všech poškozených. Kdyby měl například třicet vážně zraněných cestujících odškodňovat řidič, jehož vážným pochybením se nehoda stala, nebylo by reálné peníze získat,“ říká Tomáš Beck z poradenské společnosti Vindicia, která v podobných případech pomáhá poškozeným. 

Pokud má nehoda, ve které figuruje MHD ty nejhorší možné důsledky, na pozůstalé myslí nový občanský zákoník. Ten vyžaduje vysoké odškodnění pro všechny, kteří ztrátou trpí. Nárok tak mají podle právníků z Vindicia všichni příbuzní, kteří prokáží, že měli s obětí nehody dobré vztahy. 

Nízké odškodnění Dopravní společnosti odškodnění podle společnosti Vindicia rády řeší hromadně se všemi dotčenými a spoléhají se na to, že poškození částku přijmou.  „V Česku jsme řešili situaci, kdy boural autobus plný malých dětí. Rodičům bylo nabídnuto v podstatě jen symbolické odškodnění v řádu nižších desítek tisíc, ačkoliv některá zranění byla ošklivá. Takový přístup se nelíbil rodičům děvčátka, které zdaleka nemělo nejvážnější úraz. Jako jediní se rozhodli bojovat o adekvátní částku, která by odrážela například i nemateriální újmy. Nakonec pro dcerku získali přes milion,“ vzpomíná na konkrétní případ Tomáš Beck ze společnosti. Vindicia.  V hromadných dopravních prostředcích je někdy pěkná tlačenice, takže může lehce dojít k úrazu. Třeba tím, že někdo někomu omylem šlápne na nárt nebo ho nešťastně uhodí taškou. „V takovém případě poškozený musí vše nahlásit řidiči, ten přivolá Policii ČR a ta již případ řeší, aby označila viníka. Zde je odškodnění složitější, neboť se odškodňuje proti viníkovi a dle jeho finančních možností,“ uvádí Beck.  Může se ovšem stát, že zranění vznikne v souvislosti s jízdou – třeba když řidič prudce zabrzdí. Zde musí poškozený získat potvrzení o úraze, který se stal v daný den, v konkrétním spoji a odškodnění se vede proti dopravnímu podniku v rámci jeho pojištění odpovědnosti.

Poslední případ usmrcení, ve kterém figurovala hromadná doprava, se přitom stal jen před několika dny u zastávky Na Petřinách, jen pár kroků od vysokoškolských kolejí. Zde tramvaj usmrtila nepozornou jednadvacetiletou ženu. 

„Částky pro přímé příbuzné se pohybují kolem milionu korun, a pokud zde zůstane nezletilé dítě, má nárok na výživné až do 26. roku – pokud studuje,“ dodává tým Vindicia. 

Většina srážek tramvaje s chodcem, která se v hlavním městě odehrají, není smrtelná. Pokud se ale některé z osob stane újma na zdraví, probíhá takzvaná komisionální prohlídka tramvaje. Tato prohlídka se obvykle uskutečňuje týden po události, kdy je vůz policií po nehodě odstaven do speciálního ochranného boxu a tam zaplombován. Po týdnu se sundá plomba a jde se za účasti odborníků vyšetřovat. 

Srážkám tramvají s chodci se snaží v metropoli zabránit osvětová kampaň s názvem Neskákej mi pod kola! Počet podobných střetů totiž každým rokem stoupá, přičemž v loňském roce došlo na smutný rekord. Jedoucí tramvaj tu usmrtila osm chodců. Tým projektu v rámci kampaně například v březnu vyslal speciální žlutočernou tramvaj T3R. P, která má na přední masce vyobrazenou hlavu nebožtíka. 

Preventivní tramvaj poté zaměstnanci dopravního podniku v červenci doplnili namalováním obrysů nebožtíků do kolejišť, které mají Pražany odradit od přecházení na nejfrekventovanějších místech. 

„Lidé si často například neuvědomují, že brzdná dráha nezatížené tramvaje z 50 kilometrů v hodině činí zhruba 42 metrů, při zatížené ještě více,“ uvádí Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy, jež projekt podporuje.