Porovnání tras
|
Průzkum proběhl ve středu 11. listopadu 2015 od 5.00 do 24.00 hodin a jeho cílem bylo zmapovat vytíženost metra po prodloužení linky A, úsek V.A, a po otevření tunelu Blanka.
Během posledních sedmi let vzrostl počet cestujících využívajících systém pražského metra. Za celý den (od 5.00 do 24.00 hodin) vstoupilo do prostoru metra celkem 1 272 143 cestujících, kteří uskutečnili 1 549 827 jízd.
„Za sedm let od posledního komplexního průzkumu vzrostl počet cestujících v pražském metru o 73 tisíc za den, což je pro nás kladné zjištění,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva DPP Jaroslav Ďuriš. Od posledního sčítání se jedná o nárůst téměř 62 tisíc jízd, vyplývá z výsledků průzkumu, které vycházejí ze získaných směrových vztahů pomocí sčítacích lístků a z údajů automatických počítadel cestujících ve všech stanicích metra.
Srovnání stanic
|
Lidé jízdou metrem strávili více času než před sedmi lety, i když šlo pouze o minimální nárůst. Průměrná doba přepravy se navýšila na 16:21 minut. V roce 2008 činil stejný ukazatel 16:09 minut. Nejdelšího průměrného času jízdy (14:58 minut) dosáhli lidé na trase metra B, naopak nejméně času průměrně strávili na trase metra A (12:01 minut). Průměrně každý cestující v den sčítání vykonal cestu dlouhou 6 642 metrů, což je o 242 metrů více než při předchozím sčítání.
„Výsledky nám pomohou nejen správně naplánovat například rozsahy přepravních špiček, ale stanou se i nápovědou pro chystané úpravy linkového vedení tramvají a autobusů v příštím roce,“ uvedl ředitel ROPID Petr Tomčík.
„Cestování metrem je rychlé, ekologické a i díky snížení ceny ročního kuponu velmi levné. V porovnání s ježděním autem lze každý den ušetřit spoustu peněz i času, proto doufám, že bude pražské veřejné dopravě dávat před autem přednost stále více lidí,“ uvedl náměstek primátorky a radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Průzkum zajišťovalo téměř 2 000 pracovníků DPP, ROPIDu a studentů středních dopravních škol. Každý cestující obdržel při vstupu do metra sčítací lístek, který v cíli své cesty při výstupu z metra odevzdal do sběrných krabic nebo určeným pracovníkům. Pohyb cestujících také monitorovala automatická počítadla umístěná ve sloupcích oddělujících přepravní prostor. Data byla následně využita pro srovnávací kontrolu objemu vybraných lístků a získání počtu přepravených cestujících za celý provozní den.
