„Vojta, Kuba s Matějem usnou, než se nadějem,“ zpívá se v titulní písni přírodopisného seriálu Méďové, který jako večerníček proslavil trojici malých medvíďat. Ta se společně s režisérem a scenáristou Václavem Chaloupkem potulovala po lesích a vzdělávala děti o přírodě. Dvaadvacetiletí huňatí bratři Kuba a Matěj žijí v medvědáriu v Berouně, Vojta před šesti lety zemřel.
Chov medvědů v okolí českých hradů a zámků patří k dlouholetým tradicím. V medvědím příkopě na zámku v Českém Krumlově se huňáči chovají od 16. století, v současné době v prostoru žijí medvědice Marie Terezie, Polyxena a samec Vilém. Hrad Točník zase obývají Agáta a Martin, třetí Chaloupkovi odchovanci, kteří příští rok v lednu oslaví desáté narozeniny.
Živý medvěd pomyslně stráží také zámek Konopiště. Jmenuje se Jirka, jedná se o medvěda ušatého a podle pražské lokální skupiny Obránců zvířat (OBRAZ) žije v nevhodných podmínkách. Zástupci této skupiny deník Metro upozornili na to, že konopišťský medvěd podle nich nemá dostatečný prostor ani možnosti, aby mohl naplňovat své přirozené potřeby.
Nešťastné zvíře, nebo panikařící obránci?
Podle Terezy Trejtnarové ze skupiny OBRAZ se spolu s dalšími členy shodli na tom, že se jim konopišťský medvěd už dlouhodobě zdá smutný. Rozhodli se proto kontaktovat vedení zámku a pokusit se jeho životní podmínky zlepšit. „Začali jsme tím, že jsme se na něj jeli znovu podívat, abychom věděli, jaké má podmínky nyní,“ popisuje Trejtnarová.
„Bohužel se to celé táhne, jelikož jsme nejprve chtěli sjednat schůzku s vedením zámku Konopiště, které však na naše snahy nereaguje,“ posteskla si Trejtnarová.
Deníku Metro se vyjádření zástupců Konopiště získat podařilo. „Národní památkový ústav (NPÚ) citlivě vnímá obavy veřejnosti o životní podmínky všech chovaných zvířat v areálech státních památek. Snahou správy zámku Konopiště a NPÚ, pod který zámek spadá, je zajistit veškeré chované zvěři důstojné podmínky,“ vysvětluje Tomáš Pospíšil, mluvčí NPÚ.
Medvěd Jiří se na Konopišti zabydlel roku 2011 poté, co byl v jeho předchozím bydlišti Zoo Zlín zrušen chov medvědů ušatých. Aby mohl na Konopišti zůstat, musí zámek získat povolení od Krajské veterinární správy, která zároveň každý rok šelmu kontroluje, naposledy letos v červenci.
Medvěd Jiří
„Zvíře bylo v době kontroly shledáno v dobrém výživném a zdravotním stavu bez klinických příznaků onemocnění. Medvěd Jiří má již na první pohled zdravou hustou a lesklou srst a dobrou konstituci. Dobré kondici zvířete přispívá i velmi úzký vztah s jeho ošetřovatelem,“ uvádí Pospíšil. Ochrana medvěda je podle něj pro správu zámku prioritou. „Pokud je kolem výběhu medvěda velký návštěvnický ruch, rozmísťuje se potrava přímo do kotců tak, aby měl medvěd dostatek klidu a soukromí,“ uvádí jako příklad Pospíšil.
Jirka si tak může v klidu vychutnat třeba ovesnou kaši, kterou mu k snídani každé ráno připravuje osobně kastelánka zámku. Rozšíření současného výběhu správa zámku plánuje, avšak zbrzdily ho dva roky pandemie a rostoucí ceny služeb a materiálů. Jirka možná bude posledním medvědem, který Konopiště obývá. „Do budoucna vedení NPÚ nepředpokládá na státním zámku Konopiště vlastní chov medvědů,“ uzavírá Pospíšil.
Mobily jsou radostný lup
Co tedy mohou chovatelé medvědů v zajetí pro spokojenost zvířat dělat? „Medvědi si stále s něčím hrají,“ říká Petr Zemánek, kastelán hradu Točník. „Pro naše medvědy je k dispozici voda, prolézačka, ležení, výběhová volnost, možnost hrabání země, kameny, větve,“ vyjmenovává kastelán vybavení medvědího obydlí. „Martin má elektronickou mánii, Agáta se zase radši koupe a užívá si, když bzovští hasiči přivezou vodu, včetně střikových masáží,“ popisuje záliby jednotlivých šelem. Jsou to právě návštěvníci a jejich elektronika, která medvědům často poskytne rozveselení.
„Medvědi ročně zlikvidují asi 30 mobilů a nějaký ten fotoaparát. Lidé prostrkují za mříže ruku s mobilem, medvěd jakoby nic, pak se prudce otočí, člověk se lekne, mobil mu vypadne. Medvěd se ho zmocní a zahájí svá radostná hraní. Tlapou rozmáčkne displej, dále tlačí na baterii, která někdy bouchne a někdy začne i hořet. Smrad vůkol. Ach, ty lidi,“ posteskl si Zemánek a dodává, že se osobně spíše bojí toho, co způsobí lidé, než že něco udělají medvědi.
