metro.cz

Počasí v Praze

1 °C / 6 °C

Středa, 14. dubna 2021. Svátek má Vincenc.

Větší foto
Zpěvák a skladatel Janek Ledecký | foto: Archiv Janka LedeckéhoMetro.cz

Jsem optimista, od května budeme hrát venku, říká Janek Ledecký

  5:57
Má za sebou zvláštní rok. Koncertů moc nebylo, čas tedy využil zpěvák a skladatel Janek Ledecký k tomu, že doprovázel svou dceru Ester při více lyžařských či snowboardových závodech, než bývá běžné. A začal psát knihu básní pro děti a jejich rodiče, kterou ilustruje syn Jonáš. Janek se těší i na letní koncertování, objevit by se měl i na sérii koncertů Hudba na vinicích.

Se svou dcerou Ester jste na závody jezdíval vždy. Máte kvůli aktuální situaci důležitější roli v týmu, když máte při absenci koncertů víc času?
Mám pořád stejnou roli. Ester má skvěle fungující tým, a kdybych se tam cpal do nějaké funkce, tak bych to jenom rozhodil, takže vždy čekám, jestli zbude nějaká práce. Což je, kromě řízení auta a pomoci při stavění tratí, například když se jezdí tréninky ve sjezdu a Super-G a je potřeba s kamerami obsadit trať, abychom ji měli celou pokrytou. Po tréninku se pak dělá rozbor videa, kde se porovnává, jak trať projela Ester v porovnání s ostatními, a tak se hledá nejlepší stopa. Jinak jsem v týmu jen jako rodinná podpora. Nikdy jsem neměl možnost se zúčastnit tolika tréninků a závodů Ester jako letos. A upřímně řečeno, doufám, že už ani mít nebudu. Na druhou stranu sledovat někoho tak pracovitého, nadaného a poctivého v akci je skvělý zážitek. A ten bonus navíc, že v tom mám genofond, ten fakt není špatný. (smích)

Kromě ježdění po závodech věnujete nyní čas i psaní knihy s básničkami pro děti, na co se můžou těšit?
Bude to pro děti, ale s dopomocí rodičů, takže to schválně píšu takovým bohatým slovníkem a myslím si, že by to mohlo být podnětné v rámci rodinné diskuse a rozšiřování slovní zásoby. Já děti nepodceňuju a jsem alergický na systém „nechytil jsem se u dospělých, tak jsem se pustil do tvorby pro děti, těm to bude stačit“. Mně se vždycky líbil americký přístup. Třeba Sesame Street. To dělají nejlepší profíci v branži. A naplno. A třeba v těch báječných animácích, jako třeba Toy Story nebo Život brouka, jsou vždycky vpašovaná poselství, kterým můžou rozumět jenom rodiče, co děti do kina vzali.

Váš syn Jonáš je výtvarník, knížku prý bude ilustrovat...
Knížku píšu už půl roku a hned na začátku, když jsem měl hotové tři básně, jsem je ukazoval Jonášovi a říkal jsem, že by se mi líbilo, kdyby se ke každé básničce udělal zvláštní ilustrace a kdybychom odcitovali ke každé básničce trochu jiný výtvarný styl. Jonáš mi začal před časem posílat skici a některé ilustrace už jsou definitivní. Výtvarná výprava tomu dala úplně nový rozměr. Oba si to moc užíváme. Vydání se chystá na podzim.

Měl jste psaní knihy v plánu, i kdyby tato aktuální doba nepřišla?
Já si průběžně zaznamenávám všechny nápady. Metafory, rýmy, verše. A nedávno jsem zjistil, že se mi nakupilo pár veršů, se kterými jsem si hudebně nevěděl rady. Tak jsem to zkusil rozepsat. Pak jsem to dal přečíst rodině, což je tradičně můj absolutně nejtvrdší kritik. A všichni se smáli a chtěli další. Tak jsem se do toho pustil. Já pracuju s češtinou od té doby, kdy jsem se začal věnovat muzice profesionálně, to bylo někdy ve čtvrtém ročníku na právech. Kromě textů píšu také scénáře a libreta, ale tohle je poprvé, kdy píšu něco, co je velmi přísně rýmované, a současně nemusím dodržovat rytmus a stavbu a přizpůsobovat se hudebnímu tvaru. Je to pro mě taková volná disciplína, což si fakt užívám. Současně pracuju taky na novém albu. Ale musím přiznat, že tam zas naopak mi jde daleko lépe muzika než texty. Jako kdybych si to těmi básničkami brzdil. Do dokončení Veršů potrhlých, tak se totiž bude knížka jmenovat, mi zbývá dopsat poslední dva kousky. A pak přijdou texty písní. Aspoň doufám. 

Přišel tedy čas na další desku?
Čas na další album přišel již před několika lety, ale já jsem ho nevyslyšel a prošvihl jsem ho. Na rovinu říkám, že v psaní mně nikdo nebrání a nelimituje, ale nejvíce mě baví živé hraní a koncerty, které mi hrozně chybí. Naštěstí rok předtím, než vypuklo covidové šílenství, jsem měl koncertně mimořádně pestrý. Hrál jsem úplně všechny koncertní disciplíny, kterým se věnuji: klasické festivaly, unplugged turné po divadlech, do toho bylo šest koncertů se symfonickými orchestry a na konci jsme si dali pětadvacet vánočních koncertů. To jsem si užil skvěle a ani jsem netušil co nás čeká. Už teď je mi jasné, jak si budu vážit každého jednoho koncertu a jak se na něj budu připravovat. Už vím, že každý koncert musí být víc než na sto procent, protože člověk neví dne ani hodiny, jestli a kdy další vůbec bude.

Jak teď probíhá plánování koncertů, máte něco takového v hlavě?
Jsem optimista, takže si myslím, že od května budeme moci hrát venku za zpřísněných opatření, a jestli se nám do léta podaří naočkovat rizikovou část populace, už nás nikdo nemůže zastavit. Protože odpadne argument „zahraješ a zabiješ dědečka nebo babičku“, který sice není fér, ale moc se s ním nedá polemizovat. Názory odborníků ověnčených tituly před i za jménem na řešení a vůbec postoj k téhle pandemii se absolutně rozcházejí, a to nejen u nás, ale i ve světě. Věřím, že je v dohledu doba, kdy budeme schopní racionálně zhodnotit, co se udělalo špatně, co dobře a co se dělat vůbec nemělo. A že budeme schopní se z toho poučit. A první prověrkou našeho poučení budou podzimní volby. A hned, jak jsem to vyslovil, došlo mi, že právě to bude důkaz, jak jsme jako společnost nepoučitelní. Uf.

V létě byste měl vystupovat v rámci festivalu Hudba na vinicích, máte s muzicírováním na vinici zkušenosti? A jaký máte vztah k vínu?
Kladný, ale vůbec nevím, jestli se to dnes smí říkat, člověk musí být opatrný a vážit slova. (smích) Na vinicích jsem už hrál, ale nikdy to nebyl koncert, ale spíš v situaci, kdy jsem byl ve sklípku a měl s sebou kytaru, takže na hraní a zpívání došlo. Protože víno samozřejmě muziku podporuje, o tom není sporu.

Je o vás známo, že s rodinou trávíte část léta v Řecku, jak se to dá zkombinovat s koncertováním na sérii festivalů?
V létě se sice chystám opět na Lefkadu, ale už teď si zařizuji letenky, abych pátky a soboty mohl odehrát. Opravdu si nedovedu představit, jak bych řekl muzikantům z kapely, že si zahrajeme v květnu a červnu a pak si dáme dva měsíce pauzu. Navíc teď máme takový absťák po koncertech, že bych z Řecka na koncerty chodil klidně pěšky…

Nejde samozřejmě vynechat ani vaši muzikálovou tvorbu. Co vím, před časem se na pódia vrátil Galileo, budou se vracet i Hamlet a Iago?
Ano, Galileo se už vrátil, máme za sebou asi padesát repríz. A funguje úplně senzačně, vůbec bych nevěřil, že je možné po patnácti letech něco nakopnout znovu v téměř stejném obsazení, v jakém se to hrálo tenkrát v Kalichu. Všechny nás to velmi baví, navíc na větším pódiu v Divadle Hybernia, jako kdyby se představení nadýchlo. V září měl mít obnovenou premiéru Hamlet, a protože Hybernia má velké jeviště, těšil jsem se, že jej českému divákovi představíme ve veliké divadelní výpravě, podobně jako v Soulu nebo v Tokiu. Na to se pořád těším, ale přesunuli jsme to, nicméně stále pracujeme na přípravách. Iago se hrál rok v Bratislavě, pak dva roky u nás, poté se vrátil do Bratislavy, ale stihli odehrát pouze dvě představení, pak přišel zákaz. Doufáme, že se v září na jeviště Nové scény vrátí, a až se dohraje tam, vypůjčíme si ho zase do Prahy.

Mohou se i na vás lidi těšit v představeních?
V Galileovi určitě. Co se týče Hamleta, tam jsem ve světové verzi udělal změny, mimo jiné jsem Hamleta přepsal do rozsahu tenora, čímž jsem se odsoudil k tomu, že tuto roli zpívat nebudu. Ale teď vážně, myslím si, že člověk musí být soudný a po padesátce by hrát takovou roli nebylo fér k divákovi. Těším se na úplně nové obsazení. Ale objevím se tam v roli krále Claudia, před lety jsem si u něj poprvé sáhl na zápornou roli. To jsem ještě netušil, že se pustím do přepisu Othella, kde si zahraju Iaga, což musím říci, že je absolutní rozkoš. Je to nejvydařenější shakespearovský záporák, protože je zápornější než Macbeth a Richard III. dohromady, a je navíc hrozně vtipný. Takže divák, aniž si to uvědomí, Iagovi celou dobu lehce nadržuje.

A nějaké nové kusy se vám v hlavě rodí?
Další dva muzikály mám napsané v šuplíku. Jeden chystám do produkce na Slovensko, jmenuje se Frajeri. Ten název je podle písničky Petera Nagye, je to žánr hit musical složený z písniček 80. a 90. let od zmíněného Petera Nagye, Janka Lehotského a Pavola Hammela. Ty písničky jsou fakt klenoty a mně se povedlo vystavět libreto tak, že tam bude spousta legrace, ale slabší povahy si i popláčou. Možná i ty silnější. Druhý muzikál se jmenuje Zapomeňte na Shakespeara, tam už asi název sám vypovídá, kdo mi byl inspirací.

Komentáře

Hlavní zprávy

Nabídl se nám i odborník na opravu slunečních hodin, říkají noví majitelé usedlosti Cibulka

vydáno 13. dubna 2021  18:52

S opravou areálu rádi pomůžeme, slibují lidé na sociálních sítích i v anketě. Objekt má být zrekonstruovaný do roku 2026.   celý článek

Nejen Cibulka. Deník Metro připomíná další známé squaty a jejich ne vždy růžové konce

vydáno 13. dubna 2021  17:07

Říká se jim různě – autonomní, kulturní či sociální centra nebo prostě jen hanlivě squaty. Tyhle zdánlivě veřejné a zároveň opuštěné budovy mají jedno...  celý článek

Aranžérie přináší květiny na sto způsobů

vydáno 13. dubna 2021  15:05

Květinová dílna Aranžérie se nachází v Praze 4. Zároveň jde také o sociální podnik.   celý článek

Do Prahy se vrátily školní linky. Další změny se chystají

vydáno 13. dubna 2021  11:15

Chytré displeje ve vozech nebo zbrusu nové řády. Cestující si bleskurychle zvykají.  celý článek

Vaše fotky z Prahy