metro.cz

Počasí v Praze

18 °C / 22 °C

Pátek, 3. července 2020. Svátek má Radomír.
Se zaslouženou medailí loni v Berlíně
Další 1 fotografie v galerii
Se zaslouženou medailí loni v Berlíně | foto: Vojtěch PavlíkMetro.cz

„Jsem typ dravce. V klidu, a poté vyrazím za kořistí“

8. listopadu 2019  14:54 Šimon Merta Metro.cz
Od narození nemá část ruky, ani to ji však od sportování neodradilo. Atletka Tereza Jakschová se rozhodla běhat závodně až při studiu na střední škole, přesto se výrazně prosazuje ve světové konkurenci. Čtyřiadvacetiletá studentka České zemědělské univerzity má momentálně skvělou formu. „To musím přiznat. Osobní rekordy na stovce i dvoustovce jsem si zaběhla právě letos,“ říká v rozhovoru pro deník Metro handicapovaná atletka, která včera odletěla reprezentovat Českou republiku na mistrovství světa v Dubaji.

K atletice vás lákal už učitel tělocviku na základní škole. Začala jste však až na střední. Proč?
Na základce holky dělaly takové ty holčičí věci, například tancovaly. Nebo nedělaly nic. Jako já. Prostě mě nic nebavilo a nechtěla jsem být jiná. Po nástupu na obchodní akademii jsem to běhání pořád měla v hlavě a pak najednou dospěla k názoru, že bych to mohla zkusit. Tělocvikář na střední byl bývalý atlet a dal mi kontakt na Slavii, tak jsem šla.

Na ruce nosíte protézu. Běháte s ní nebo ne?
Protéza není povinná, někteří běhají bez ní nebo s takovým „pirátským hákem“. Mně nevadí, trochu jsem bojovala s rotací těla, ale pak jsem si zvykla. Navíc se ze startovních bloků mohu odrazit oběma rukama.

Běhat jste tedy začala v patnácti letech. A hned o dva roky později už jste jela na mistrovství světa...
Do Lyonu jsem jela na pozvánku jako benjamínek a ostrouhala jsem tam. A to tak, že hodně. Ve všech třech disciplínách.

Tereza Jakschová

  • Od roku 2011 je členkou atletického klubu ASK Slavia Praha.
  • Co se týče paraatletické klasifikace, závodí v kategorii T47. Do této kategorie spadají atleti s postižením ruky pod loktem.
  • Je českou paralympijskou reprezentantkou.
  • Nejlepším výkonem na trati 100 m je čas 12,74, který zaběhla před dvěma měsíci v Přeboru Prahy mužů a žen.
  • Na dvojnásobné trati má její osobák hodnotu 26,74 sekundy.
  • Jejím největším úspěchem je stříbrná medaile z běhu na 100 m a bronz z trati na 200 metrů v rámci ME handicapovaných atletů v Berlíně v roce 2018.
  • V roce 2016 byla vyhlášena nejlepším českým juniorským handicapovaným sportovcem.

Ve třech? Měl jsem za to, že běháte jen sprinty na 100 a 200 metrů…
Jo jo. Když jsem začínala, běhala jsem a k tomu ještě skákala do dálky. Se změnou trenéra jsem se postupně vyprofilovala jako sprinterka. Takže dálku už tak čtyři roky nedělám a soustředím se na krátké tratě.

Která z nich je vaše oblíbenější?
Teď stovka, protože to rychleji uteče (smích). Ale ne, tak nějak se to střídá. Na některých závodech mám raději dvojnásobnou trať, ale proč, to sama netuším.

Kdy vás atletika pohltila naplno? Bylo to s prvním úspěchem?
Paradoxně to bylo opačně, tedy s prvním nezdarem. V roce 2016 jsem se nedostala na paralympiádu v Riu, minula mě o jedno účastnické místo. A řekla jsem si, že na tu další prostě pojedu a hotovo! Na Tokio od té doby poctivě trénuji a dávám tomu maximum. A první velký úspěch? Určitě dvě medaile z loňského mistrovství Evropy. V Berlíně jsem byla stříbrná na stovce a bronzová na 200 metrech.

Aktuálně vás čeká start na světovém šampionátu. Ten se koná jednou za dva  roky. Ale vy budete startovat teprve na svém druhém…
Na mistrovství světa se taky přidělují kvóty, mají na to nějaké vzorečky. Česko mělo málo míst, takže mohu jet až teď. Tedy po šesti letech.

Jak často trénujete?
Čtyřikrát pětkrát týdně, jednu a půl až dvě hodiny denně. Není to jen o běhání, ale máme třeba i posilovnu. U sprinterů to není jen o rychlosti, ale musíme mít také „naběháno“.

Takže byste si troufla třeba na patnáctistovku?
Nikdy! Ani bych nenastoupila. Nebo kdyby ano (a to jen z donucení), tak bych tam vypustila duši. Opačně si to umím představit – mílař by tu stovku obstojně dal, ale sprinter jeho trať ani omylem.

Studujete Českou zemědělskou univerzitu. Čerstvě jste bakalář, zahájila jste magisterské studium. Co vedle atletiky stíháte? A zbývá vám i volný čas?
Do školy chodím třikrát týdně a k tomu i do práce. Dělám pro internetový portál, který vytváří místa pro pracovní nabídky pro startup firmy. Volno mám většinou o víkendu – trávím ho s přítelem a ráda čtu. Knížky jsou moje, ty pravé, papírové.

Přes svůj mladý věk působíte velmi vyrovnaně. Jak snášíte závodní stres, jste nervózní?
Trenér říká, že jsem typ dravce. Pořád v klidu, a když to přijde, tak jdu za kořistí. Nervózní bývám, ale naštěstí to vždycky včas přejde. Umím se soustředit. A to, i když jsou závody odpoledne nebo večer. To si ráda přispím. Ale vliv na můj výkon to nemá.

V Dubaji na vás čeká osmnáct kořistí na každé trati. V únoru jste si odtamtud ze závodů Grand Prix přivezla dvě zlata. Jaké jsou ambice na mistrovství světa?
Tehdy tam byla „slabší“ konkurence. Teď jsou kvalifikované úplně všechny soupeřky z celého světa. Američanky i třeba Polka, která mě porazila na Evropě. Budu spokojená s umístěním do čtvrtého místa. I bramborová medaile mi totiž zaručí jistou účast na paralympiádě v Tokiu. Ráda bych však samozřejmě na stupně vítězů. A klidně dvakrát.

Komentáře

Hlavní zprávy

S nelegálním průjezdem na Českobrodské chtějí zatočit radní. Policie tu nestíhá

Zákaz průjezdu je tu denně porušován.
vydáno 3. července 2020  17:13

Přesně 415 nezákonných průjezdů nákladních automobilů. Tohle číslo za pouhých dvanáct hodin naměřil v Českobrodské ulici automatický sčítač, který sem...  celý článek

STRÁŽCE STREAMU: Zpívající Will Ferrell na Netflixu křísí žánr parodie. Vzhůru na Eurovizi

Fire Saga Strážce streamu
vydáno 3. července 2020  15:15

Islanďanům Larsovi (Will Ferrell) a Sigrit (Rachel McAdams) změnilo v dětství život sledování tradiční pěvecké soutěže Eurovize. V onom roce zvítězila...  celý článek

Iontový nápoj s pěnou pomáhá. Nic se ale nemá přehánět

Již v dávných dobách lidé věděli, že chmel prospívá kvalitě vlasů.
vydáno 3. července 2020  12:51

České pivo má hodně vitaminu B.  celý článek

Uličníci ze zadních lavic jdou ve stopách dědy a táty truhlářů

Tahle dvojka bratrů stojí za designovým nábytkem Wuders. Dominik a Jan Herkovi.
vydáno 2. července 2020  20:38

„Kdo to umí s železem, zvládne to i se dřevem.“ To bylo heslo dědečka dvojice bratrů dvojčat Dominika a Jana Herkových, kteří stojí za úspěšnou firmou...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám