V západní Evropě mají učitelé po sedmi letech několikaměsíční studijní volno. Podobná pauza na sebevzdělání funguje třeba i v Maďarsku či Polsku.
V Evropě běžná věcAutoři návrhu se inspirovali u našich sousedů. ● V Německu je studijní volno v kompetenci jednotlivých spolkových zemí a podporuje se i krátkodobé studijní volno v délce 5–10 dnů. ● Polští učitelé zaměstnaní na plný úvazek mají právo na placené volno spojené s profesním rozvojem. Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout i další benefity ke zlepšení jeho profesní kvalifikace, zejména se může jednat o placení poplatků za vzdělání či učebnice. ● Povinnost neustálého sebevzdělávání je zakotvena dokonce v zákoně v Maďarsku. Minimálně jednou za 7 let se musí učitel účastnit povinných programů dalšího profesního vzdělávání. Po dobu délky tohoto povinného programu dalšího vzdělávání mají učitelé nárok na placené volno. Na náklady povinného vzdělávání přispívá stát i zaměstnavatel. |
O volno pro kantory se teď uvažuje i v Česku. Dva poslanci nezávisle na sobě chtějí v rámci návrhu zákona o pedagogických pracovnících prosadit až šestiměsíční studijní volno pro učitele. Zákon se projednává v pátek.
Poslankyně Anna Putnová chce, aby měli kantoři prostor pro studium po 15 letech, Petr Kořenek navrhuje pauzu už po 10 letech. Putnová o času na vzdělávání nemluví jako o volnu, ale jako o takzvaném sabatiklu, což je označení pro volno poskytované vysokými školami učitelům za účelem vědecké práce či sebevzdělávání. V Česku je sabatikl běžný od roku 1998.
„Chtěla jsem se vyhnout slovu volno, protože jsem věděla, že se objeví hlasy, že učitelé mají prázdniny a ještě by k nim měli mít další dovolenou,“ říká Putnová.
Učitelé by podle návrhu během sabatiklu pobírali plat. Pauza by však nebyla úplně zadarmo. Kantoři by se během ní museli vzdělávat. Učitelé by například mohli navštěvovat kurzy pedagogických fakult, učitelé cizích jazyků by měli možnost vycestovat do zahraničí, pedagogové odborných předmětů zase strávit několik měsíců v praxi.
Poslanec Kořenek zmiňuje ještě jednu podmínku pro poskytnutí volna. „Učitel se zaváže po skončení volna nejméně rok setrvat v pracovním poměru,“ píše se v důvodové zprávě návrhu. To by mělo zabránit tomu, aby učitelé po volnu prchali ze školy. O volnu by rozhodoval ředitel školy. „Návrh předpokládá dohodu mezi vedením školy a učitelem. Tím také lze zabránit tomu, aby škola přišla o klíčové učitele, za které by neměla zástup,“ říká Putnová.
Samotným učitelům se návrh zamlouvá i z dalšího důvodu. Díky volnu by tolik nehrozilo, že vyhoří. Učitel patří totiž ke skupinám povolání, které jsou nejvíce syndromem vyhoření ohroženy. „Na druhou stranu si nedovedu představit být půl roku doma, stýskalo by se mi po studentech,“ napsala do ankety na Facebooku deníku Metro Jindřiška Vitvarová, která učí na obchodní akademii.
