Využili jste k natáčení alba období pandemie, kdy se nekoncertovalo?
Matěj Homola (MH): Ano, patříme mezi kapely, které připravovaly desku v období, kdy přišel covid. U nás se to trefilo přesně. Celý podzim a zimu jsme se místo koncertování věnovali desce a máme pocit, že se to na výsledku odrazilo.
Jiří Zemánek (JZ): Navíc covid přišel v době, kdy míváme prázdniny a jezdíme po světě, takže teď jsme byli zavření ve zkušebně a dělali na desce.
Když jste měli víc času, jsou písně propracovanější než u předchozích desek?
MH: Je to tak, dostalo se jim víc péče. Měli jsme spoustu materiálu, museli jsme ho trochu prosít. Na druhou stranu někdy uděláte písničku za den a je lepší než ta, kterou vymazlujete půl roku.
Člověk by si řekl, že za pětadvacet let už víte, jak udělat dobrou písničku. Nebo je to čím dál těžší kvůli tlaku či možnému opakování se?
MH: Je to asi pořád podobné. Jsou songy, které jsme kompletně udělali za týden, ale na desce jsou i písně, jimž jsme se věnovali rok, a jiné ani po takové době nedopadly. Je pravda, že se neradi opakujeme. Když máme venku už přes sto věcí, je to s každou další deskou těžší a těžší.
Po prvních posleších alba HUH! mám pocit, že je na něm více pomalejších písní než obvykle. Byl to záměr, nebo to vyplynulo?
MH: Myslím, že písničky podobného typu byly i na minulých deskách. Záleží, jaký materiál se sejde. Záleží i na naladění. Není to tak, že bychom přišli do zkušebny a řekli si, že teď uděláme rychlou písničku. Možná se jich teď prostě jen sešlo víc pomalejších.
JZ: Vychází to spontánně, neřešíme, že teď zařadíme takovou a takovou věc.
Na vašich koncertech ale pořád fungují asi spíš ty rychlejší kousky, že?
MH: Dá se to tak říct. S pomalými písničkami máme problém. Lidi nám je moc nevěří, najednou to na koncertě ztichne a lidi se začnou dívat do mobilů. Víme, že některé písně byly určeny na desku jako studiová práce a na koncerty je nezařazujeme.
JZ: Někdy playlist upravujeme. Když přijedeme na nějaký metalový festival, přitvrdíme.
Také vaše texty jsou pořád plné nevšedních nápadů. Ani v této oblasti ještě nejste vyčerpaní?
MH: Jsme trochu vyčerpaní. Text je asi nejtěžší součást písniček. Respektive najít téma, které jsme ještě nenaťukli, pak už je text snazší. Najít téma je pro mě největší výzva. Veškeré hudební motivy, které jdou do koše, jsou kvůli chybějícímu textu. Ale jsou témata, kolem kterých se motáme a trošku se opakují.
Název HUH! vznikl spontánně, nemá tedy přesah? Nejde třeba o nějakou zkratku?
MH: Potřebovali jsme sólo uprostřed jedné písně a zazpívat tam Huh! Je to jen zvuková clona. Když jsme to natáčeli, náš producent Michal Skořepa říkal, že by to byl dobrý název pro desku, a už zůstal. Jsme rádi, že máme konečně krátký název, protože jsme specialisté na delší. Zkratka za tím skrytá není, ale může být, už jsme jich pár slyšeli.
Zmíněný Michal Skořepa se podílel i na kresbách v bookletu. Je fyzické cédéčko v dnešní době spíše sběratelská záležitost?
MH: Pokud chcete na cédéčku vydělat, nevydáváte ho. Ale děláme to spíše pro fajnšmekry. Já třeba doma už nemám přehrávač na cédéčka, takže pro mě už je to zbytečné médium. Ale je pořád dost lidí, kteří si dělají kolekce a mají to rádi. Takže si dáváme záležet. Michal Skořepa byl producent desky, stal se vlastně pátým členem kapely. Také nám točí klipy, udělal design desky, plakáty, fotky.
JZ: Vymyslel název a hrál za nás nohejbal na turnaji kapel. Možná bude i na křtu hostovat.
Jde o desátou desku, a navíc slavíte pětadvacet let na scéně. Je to album nějak speciální? Zamýšleli jste se nad těmi čísly víc?
MH: Spíš se to sešlo. Možná se na desku upírají zraky, že by měla být něčím jiná, ale pro nás je to prostě další řadovka. Člověk si akorát uvědomí, že už není na začátku. Bilancování jsme trochu odflákli, ale ke dvaceti letům jsme udělali podrobnou knížku.
JZ: Myslím, že pětadvacet let není tak velký důvod k bilancování, možná u třicítky.
Máte třeba spočítáno, kolik jste odehráli koncertů?
MH: Do prvních sto padesáti jsme si je psali na futra dveří, ale pak už nebylo kam. Odhadem to může být dva a půl až tři tisíce koncertů.
U příležitosti čtvrtstoletí se dělají velké koncerty. Mysleli jste na ně také?
MH: Asi budeme rádi, když pátého září desku pokřtíme. Plánovat nějaké velké akce je v dnešní době riskantní.
JZ: Spojíme křest a výročí v jeden venkovní koncert na Štvanici. Ale nějaký větší koncert v hlavách máme.
MH: Z hlediska diváka může být zajímavé, že křest bude na závěr mezinárodního Mystic Skate Cupu. Budeme hrát po finále, takže, kdo se přijde podívat na nás, uvidí i kus závodů. Zahrajeme tedy v prostředí, ze kterého jsme vlastně kdysi vzešli.
