Ornitologové drželi v roce 2021 smutek. Silně ohrožená populace sýčků se rozrostla jen o 48 mláďat. Zatímco rok předtím se v hnízdech narodila bezmála stovka těchto dravých ptáků a ornitologové mohli obrazně zapalovat vítězné fatry.
Likviduje úrodu ze všech stran
Za významný pokles populace mohl podle ptačích odborníků kolaps hrabošů. Těch bylo na našich polích citelně málo, zatímco předešlé dva roky a především rok 2019 byly doslova hraboší pohromou. U těchto malých hlodavců platí více než u jiných živočichů, že co jednomu dělá potěšení, je pro druhého černou můrou. Hraboš je ve svém likvidování úrody mnohostranně nadaný. Jeho rodiny obývají nory v hloubce od pěti do třiceti centimetrů pod povrchem.
Jedinci jsou schopni jednak okusovat plodiny na povrchu, a tahat si úlovky do svého obydlí, ale také si pochutnávají na rostlinách zespoda. „Hraboš denně zkonzumuje tolik potravy, jako sám váží, to je patnáct až dvacet gramů. Ročně jeden hraboš zkonzumuje víc než jeden kilogram obilí a pět kilogramů zeleného krmiva,“ uvádí web Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Jedy jsou jen polovičním řešením problému
Boj proti aktivnímu hlodavci ale rozděluje pěstitele, kteří se s ním v nepravidelných vlnách potýkají, a ochránce přírody. Ústředním bodem jejich sporů jsou metody, kterými výrobci potravin proti hraboši bojují. Konkrétně se jedná o aplikaci jedu s názvem Stutox. Ten se vkládá přímo do nor.
Letos jeho vkládání do hraboších děr povolilo ministerstvo zemědělství už od 21. února. Ochránci přírody vítají, že jed lze pokládat jen tam, kde není například ohrožena populace sýčků, ale jako všemocnou spásu to nevidí. „Česká ornitologická společnost (ČOS) vítá kompromis nerozhazovat jen v teritoriích sýčků a také sov pálených, dlouhodobě ale upozorňuje, že trávení je jen dočasným řešením gradace hrabošů,“ připomíná Zdeněk Vermouzek z ČOS.
Stát vyplácí pěstitelům kompenzace na užití jedu, na jeden hektar to dělá pět set korun. Jak ornitologům, tak například Hnutí duha či české pobočce Světového fondu na ochranu přírody ale vadí, že tyto peníze vyplatí ministerstvo životního prostředí. „Dojde k paradoxní situaci. Zemědělec, který preferuje šetrné hospodaření a rozhodne se jed neaplikovat, odměnu od ministerstva nedostane. Naopak odměněni budou ti konvenční zemědělci, kteří budou do krajiny sypat jed,“ zdůrazňuje Vermouzek.
Decimovat hraboše lze také hlubokou orbou
Ochránci přírody totiž prosazují dlouhodobě názor, že i za velkým množením hlodavců stojí stále převládající monokulturní intenzivní hospodaření na velkých lánech. To pak hůře čelí problémům. Pestrá krajina s přirozenými predátory by si s hraboši poradila lépe. „Než abychom aplikovali drahé rodenticidy, snažíme se hraboše decimovat mechanickým a opakovaným zpracováním půdy i podporou dravců v krajině,“ říká farmář Antonín Štěpanovský, na jehož pozemcích sýčci jsou. Je přesvědčený, že zemědělci musejí chránit úrodu, otázkou je, za jakou cenu.
Agentura ochrany přírody a krajiny může poskytnout kompenzaci za zničenou úrodu tam, kde se jedy neaplikují. „A to od dvou do dvaceti tisíc korun podle procenta zničení úrody,“ vysvětluje Jarmila Jandová z odboru životního prostředí a zemědělství Ústeckého kraje.
