Hlavní město zažilo před pár dny masivní výpadek elektřiny. „Nahodíte agregáty a jedete dál. Současně nás ten blackout donutil zamyslet se nad tím, jak bychom postupovali v případě opravdu velké události, která by vyžadovala značné nasazení lékařů. Také s ohledem na fakt, že válka je od nás jen pár stovek kilometrů,“ říká David Feltl, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Praha, jednoho z největších zdravotnických zařízení u nás.
Podle lékařů VFN, kteří průběžně cvičí i na mimořádné události, není na škodu, aby veřejnost věděla, na co všechno musí být lékaři a další personál připravení, kdyby došlo k teroristickému útoku, velkému dopravnímu neštěstí nebo válečnému útoku.
„Musíte například myslet i na to, který výtah bude dopravovat raněné do vyšších pater a který bude zase sloužit pro cestu dolů. To nemůžete plánovat až ve chvíli, kdy k něčemu dojde,“ připomíná Filip Burget, vedoucí lékař traumatologického oddělení I. chirurgické kliniky VFN. Každá cesta, kudy putují pacienti v takovém mimořádném případě, musí být vždy jednosměrná, buď směrem dovnitř, nebo ven.
Chirurgové z pražské VFN se připravují na válečné útoky
Je také nezbytně nutné mít vyčleněné prostory, kam se budou svážet ranění, kde se budou třídit podle typu a závažnosti poranění. Zdravotní zařízení však musí myslet i na to, kde vyčlení prostory pro média tak, aby jejich přítomnost neblokovala provoz nemocnice. Stejně tak je důležité mít určené prostory, kde zase budou čekat příbuzní zraněných.
„Vedle raněných ale nemůžete zapomínat ani na to, jaké zázemí mají ti, kteří poskytují bezprostřední ošetření,“ upozorňuje Zdeněk Krška, přednosta I. chirurgické kliniky VFN. Je třeba mít přehled, jak dlouho jsou jednotliví lékaři i týmy přímo na sále, jaká je „zásoba“ lidí v týmech, které je musí střídat, aby nedošlo k psychickému i fyzickému vyčerpání. „A nezapomínejme ani na občerstvení lékařů a ostatního personálu,“ dodává přednosta traumatologie.
Lékaři z VFN měli naposledy možnost vyzkoušet si natrénovaná cvičení v reálu během havárie v Hostivicích, výbuchu plynu v Divadelní ulici nebo při srážce tramvají na Karlově náměstí, pár set metrů od nemocnice. Současně mají někteří traumatologové z „véefenky“ praktické zkušenosti ze zahraničních misí, především v rámci organizace Lékaři bez hranic.
Chirurgové z pražské VFN se připravují na válečné útoky
Filip Burget měl možnost pracovat v jihoafrickém Johannesburgu v jedné z největších nemocnic na světě. „Při noční jsem zažil několik desítek zraněných, většinu se střelnými ranami, během služby jsem provedl tolik drenáží plic jako za čtyři roky předtím,“ líčí traumatolog.
Přímo ve válečné zóně si vyzkoušel praxi frontového chirurga v Libyi v roce 2011 po pádu režimu Muammara Kaddáfího během střetu s Islámským státem. To všechno jsou nedocenitelné zkušenosti, které lze uplatnit i při teoretickém plánování a trénincích přímo v nemocnicích.
„V Německu jsou teroristické útoky časté, velké zkušenosti mají s velkými počty zraněných také v Izraeli,“ říká primář Zdeněk Krška. Lékaři proto často absolvují stáže právě v těchto zemích.
Ostrá cvičení s podmínkami blížícími se skutečnosti ale absolvují i v samotné VFN. „To nejrealističtější a zároveň nejdražší bývá s namaskovanými figuranty, které reálně vyšetřujeme, odesíláme na rentgen, sono, centrální tomograf a následně na JIP a operační sály,“ popisuje nácviky pro krizové situace primář Krška.
Strážce streamu
