Za téměř šedesát let existence klánovického domova prošly jeho třemi objekty v krásném lesním prostředí této městské části stovky dětí, které tu našly dočasný nebo trvalý domov.
Dětské domovy nejsou velkochovy, jak se říkáDětské domovy nahrazují dětem výchovu rodičů do doby, než o dalším rozhodnou soudy. V České republice je v současnosti asi 30 domovů pro děti do tří let. Pro starší děti od tří let a mládež jich je přes 140. Ročně přijde do dětských domovů něco přes tisícovku dětí, přibližně stejný počet jich zase odejde. Vracejí se buď zpátky k rodinám, nebo ukončí střední či vysokou školu. Maximální kapacita dětského domova je zákonem stanovena nanejvýš na 48 dětí. Ty jsou rozděleny do rodinných skupin. Například v Klánovicích jsou děti v šesti skupinách, o#každou se starají čtyři vychovatelé. |
Přes všechnu osvětu se děti z dětských domovů setkávají stále se stejnými předsudky. Vrstevníci, kteří se dozvědí, kde žijí, je často politují a projeví nějakým způsobem účast. To je to podle ředitelky klánovického domova Dany Kuchtové ta příjemnější varianta. „Někdy ale uslyší jen: A a za co tam seš?“ připomíná. „Představy některých lidí totiž zamrzly u filmu Requiem pro panenku,“ říká Dana Kuchtová. „Nechápou, že problémy nemají děti, ale jejich rodiče. Ti selhali, proto děti skončily u nás.“ Dětský domov, děcák, rovná se pasťák
Pověsti o teplácích a společných vycházkách
Mezi další klišé a mýty, které její svěřenkyně a svěřence provázejí, podobně jako v jiných dětských domovech, patří například to, že děti chodí na procházky ve dvojstupech a v určené denní době, stravují se společně, společně se dívají na televizi, chodí v teplácích a spí ve velkých ratejnách.
Přitom děti žijí ve svých skupinách, kde jim rodiče nahrazují tety nebo strejdové, nepořádek mívají v pokoji stejně jako jiné děti jejich věku. A to, že za nimi do některé ze čtyř prvorepublikových objektů, které domov v Klánovicích využívá, chodívají na návštěvu kamarádi a spolužáci, je zcela normální. „Mají mobily, jezdí městskou dopravou samy,“ vyvrací ředitelka zkreslené informace.
Děti, které kradou a jsou na drogách. Tak se někdy na tuto problematiku lidé dívají. Přitom procento dětí, které opravdu mají problémy v chování a ve vztazích, se podle ní neliší od dětí z kompletních rodin. Daně Kuchtové nejdou do hlavy čísla, která se čas od času objevují, hlavně to, že až polovina dětí končí po odchodu z dětského domova na ulici nebo v dluzích.
Studují právo i pedagogiku
„Určitě jsou zranitelnější, i když samy v rámci skupin hospodaří odmala a my jim vštěpujeme do hlavy, jak nakládat s penězi,“ říká ředitelka Kuchtová. Jenže když si chtějí pronajmout byt, nemají desetitisíce na složení zálohy a nájmy dopředu. Rozhodně ale nesouhlasí s tím, že by „její“ děti měly třeba horší pracovní morálku a návyky než jiné děti, jak jsme před časem psali o dětech z domovů a zkušenostech firem s nimi.
Klánovické děti chodívají na brigády a praxe už od šestnácti let. Pokud někde nakonec odmítnou nabídku k trvalé práci, je to spíš proto, že to neladí s jejich zaměřením, než že by měly „ruce dozadu“. Teď jsou mezi necelými padesáti dětmi čtyři vysokoškoláci. „Studují právo, ekonomiku, finance, pedagogiku,“ prozrazuje ředitelka dětského domova z pražských Klánovic. Na to jsou hrdí.
