O to ale nejde. Mám to tady proběhané, mám tu naučené trasy. Krátké. Dlouhé. Okružní. Výběhy do kopců. A tak dál. Ale až nedávno, hned den poté, co jsem absolvoval projížďku po Brdech v bývalém vojenském prostoru, jsem se sem vydal na kole. Občas přes les jezdívám, ale je to jen na cestě k jiným cílům.
Pestrá projížďka
Tentokrát jsem potřeboval ujet asi čtyřicet kilometrů, které mi zbývaly do loňských pěti tisíc kilometrů za řídítky (aby to byla takové hezké a zakulacené). Tak jsem se vydal do Kunraticko-michelsko-krčského lesa. A najednou jsem byl po pár kilometrech překvapený, jak je les opravdovsky rozlehlý (nikdy mi to tak nepřipadalo). Takže když si šikovně hledáte trasy, po stejných cestách zase až tak často neprojíždíte. Určitě se nebudete nudit, že jezdíte stále dokola po jedné cestičce. Chce to hledat nové a nové stezky, střídat odbočení na křižovatkách jednou vlevo, jednou vpravo, jindy rovně. Když to jde.
Výjezdy dají zabrat
Za tři hodiny jsem po třísethektarovém zalesněném kopcovitém terénu našlapal opravdu těch padesát kilometrů. Celé Brdy, nejen zpřístupněný vojenský prostor, čítají rozlohu téměř tři sta padesát kilometrů čtverečních, jsou tedy asi třistapadesátkrát rozlehlejší. Jenže já byl najednou často udivený, jak jsou některé výšlapy dlouhé i strmé, jak tu je místy viditelná podobnost reliéfu mezi tímto lesem a Brdy. Pravda, hustota chodců je v pražském pohoří násobně vyšší než na Brdech (ale i tam už bývá leckde našlapáno). Také nejvyšší hora lesa v Kunraticích je 310 metrů nad mořem, na Brdech je pár kopců kolem sedmi a osmi set metrů. Ale i tak si tu i trénovaní jedinci v pedálech pěkně máknout.
Nemocnice je za plotem
Jenže když slevíte v nárocích, začnete se tu opravdu cítit jako v malých brdských kopcích. Je tu jedna nesporná výhoda. Zatímco v těch pravých Brdech je to v případě nouze do civilizace poměrně daleko a i když máte mobil po ruce, než nějaká pomoc dorazí, netrvá to pět minut. To v Kunratickém lese je to jiné. Kromě toho, že jsou tu na dosah dvě stanice metra, a to Roztyly a Chodov, tak v Kunraticích se při západním okraji k lesu přimyká Thomayerova (nebo také krčská) nemocnice a také známé transplantační centrum IKEM. Pokud se tu na kole vybouráte, nemusí pro vás vlastně ani jezdit sanitka. Stačí, když vás ochotné ruce hodí doktorům rovnou přes plot.
Kromě toho je tu i jedna spojitost. Brdy mají zříceninu hradu Valdek, Kunratický les má zříceninu Kunratického hradu, kde skonal na zřejmě srdeční příhodu král Václav IV. Kdyby vydržel až do chvíle, kdy tu na dohled postavili již zmíněný IKEM, kdo ví, jakým směrem by se ubíraly české dějiny… Ale to už je jiná kapitola.
