První obchůdek s komiksy a popkulturním zbožím Comicspoint vznikl v roce 2010 v Praze ve Vinohradské ulici. Od té doby přibyly další čtyři, a vznikla tak síť. Česko se tím zařadilo po bok Velké Británie či USA, kde jsou specializované komiksové obchody běžnou záležitostí.
„Ty v posledních letech proslavil známý seriál Teorie velkého třesku, na což naši návštěvníci často poukazují,“ říká majitel sítě Comicspoint Martin Buchal.
Jaká je komunita tuzemských komiksových fanoušků? Čím je specifická?
Česká komiksová komunita, potažmo jako i ta slovenská, má velice blízko právě k americké sféře komiksového dění. To je trochu s podivem, vezmeme-li v potaz, že zeměpisně máme mnohem blíže k Francii a Belgii, tedy k zemím, které jsou označovány za centra evropského komiksového trhu. Ten má také svá výrazná specifika. Oproti komiksovým trhům v zahraničí, které se vyvíjely padesát a více let, ten náš se rozvinul v podstatě až během posledních dvaceti let. Čeští komiksoví vydavatelé se zaměřili na to nejlepší, co v zahraničí vyšlo, a české komiksové fanoušky tak velice rozmlsali. Což je na jednu stranu dobře, na druhou stranu je pak velice těžké takové fanoušky uspokojit novými věcmi. Oproti americkému trhu je ale v našich končinách stále minimální zájem o tenké sešitové komiksy na pokračování, tedy to, co bylo a zůstává v USA pilířem komiksového trhu.
Co se těší největší oblibě?
Soubory komiksových knih v brožované nebo vázané podobě zatím českým fanouškům vyhovují nejvíce. Ale není to pochopitelně jen o komiksech. U nás se potkávají sběratelé komiksů s těmi, co si přišli pro sběratelskou sošku či figurku, a fanoušky videoher. Co se týká nejprodávanějšího zboží, to se liší podle celkových trendů a sezony, nejvíce pak podle novinek, ať už komiksových, filmových, seriálových nebo herních. Výjimkou jsou takzvané mega značky, jakými jsou z posledních dob Star Wars, Simpsonovi, Star Trek, Harry Potter, Pán prstenů, Disney či Avengers.
Vy sami jste komiksoví fanoušci?
Bez toho by to opravdu nešlo. Žádný ze zaměstnanců, ani třeba na brigádní poměr, u nás nemůže nastoupit, pokud sám není fanoušek řadící se do některé z výše uvedených skupin. Základní orientace ve všech skupinách je nutností, starší zaměstnanci jsou pak obvykle specialisté na určitou skupinu či druh zboží a na tomto poli působí i mimo svou práci. Je tedy jasné, že se tahle práce nedá dělat, pokud vás nebaví.
Jak se vám líbí zahraniční komiksové trháky?
Za sebe rovnou říkám Avengers a Kapitán Amerika. Můj kolega by ale odporoval, jiný by zase tvrdil opak. Tohle je na fanouškovství nejlepší: můžeme se pořád donekonečna a o všem dohadovat, který z nich je lepší, aniž bychom vlastně řešili důležitější věci. V tom je to kouzlo.
Jak jsou na tom podle vás tuzemské komiksy a komiksové filmy?
S tuzemskou kinematografií to většina z nás už dávno vzdala. Česká tvůrčí komiksová scéna je na tom podstatně lépe, uvážíme-li, jak je oproti té filmové mladá. Máme plno velice nadaných kreslířů plně srovnatelných se zahraničními špičkami, ale bohužel velice málo kvalitních komiksových scenáristů. Většina se pohybuje v experimentálních a existenciálních žánrech a tvorbě, protože scenáristou je často samotný kreslíř. Problémem u nás také je, že samotnou tvorbou komiksu se člověk nemá šanci uživit a to ani v oblasti grafiky či marketingu. Jediným řešením tak často bývá spolupráce na vývoji her nebo odejít a spojit se se zahraničním vydáváním komiksů. I takové tvůrce máme a jsou poměrně úspěšní.
Strážce streamu
