Komunitní zahrady jsou „in“. Vznikají v centru i na periferii

Na ekofarmáře si mohou Pražané hrát třeba ve třech nedávno vzniklých zahradách na Malé Straně, na Starém a Novém Městě. Ty nyní pojmou kolem sedmdesátky zahradníků. Do komunitního zahradničení se díky penězům z grantů plánují pustit ještě více v osmé městské části, kde mají zahrádku Kotlaska, či v Praze 9. Zde 8. června v ulici Pod Krocínkou otevře zahrada s názvem Paletka.

„Záměr sklízet čerstvé bioprodukty v blízkosti svého domova, zlepšit sousedské vztahy a odpočinout si od každodenního shonu oslovil na tři desítky zájemců,“ říká mluvčí deváté městské části Marie Kurková.

Úspěšně fungující zahradu s názvem Zebra mají již čtvrtým rokem v Braníku. Podle Kristiny Papouškové, která ji zastupuje, sem momentálně pravidelně chodí pětadvacet místních obyvatel. „Záhonek tu má ještě domácí škola. Kromě záhonů máme také včely a kompost a pořádáme různé akce a workshopy,“ vysvětluje Papoušková.

Jako první byla v Praze otevřena komunitní zahrada Prazelenina v Praze 7, která funguje sedmým rokem. Lidé se zde podle jejího mluvčího Martina Vokuše scházejí nejen kvůli pěstování zeleniny, ale také setkávání. V Praze 3 zase místní chodí do oblíbené komunitní zahrady Krejcárek.

Kolektivní pěstování podporuje i Praha 4. Nemají tu však komunitní zahradu v tradičním slova smyslu. Pokud si ale místní najdou pozemek v okolí svého domu, kde by chtěli záhonky mít, radnice se jim snaží vyjít vstříc. „My zjistíme, zda je možné pozemek využít pro zvolenou formu komunitního zahradničení, a podpoříme je nákupem pěstebních substrátů, truhlíků, rostlin,“ dodává mluvčí čtvrté městské části Jiří Bigas.

Městské pěstování Dvě komunitní zahrady má například obecně prospěšná společnost Kokoza. Jedna je v Malenické ulici v Chodově, druhá u úřadu Prahy 11. Zahradu má i spolek KomPot. Ten hospodaří na severním okraji Nových Středokluk, kousek od letiště. Radnice se setkávají s takzvaným partyzánským zahradničením, kdy lidé osazují rostlinami zanedbaná místa. Některé zvelebování veřejných míst v podání obyvatel podporují. Například v Praze 9 lidé zakládají předzahrádky, radnice je však doporučuje hlásit. Praha 7 a Praha 14 chce o zahradničení na veřejnosti dopředu vědět. První komunitní zahrada na světě vznikla v prostorách amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu. V roce 1862 ji založil prezident Abraham Lincoln.