Pro tuzemské spotřebitele byla v uplynulých letech z hlediska plateb za energie klíčová zejména cena takzvané silové elektřiny. Postupně však nabývá na důležitosti také druhá položka na fakturách – distribuční složka. Náklady na ni se postupně zvedají a ne jinak tomu podle odborníků bude i do budoucna. Na celkové platbě dodavatelům elektřiny by totiž měla mít většinový podíl.
„Distribuční poplatky dnes v maloodběru v řadě případů překročily obchodní složku. U velkoodběratelů, ať už jde o firmy či municipality, se tak zatím nestalo, nicméně trend je neúprosný. I u těchto zákazníků k tomu brzy dojde, často to však bude naprosto zbytečné. Kvůli špatnému nastavení jističů totiž přeplácí, aniž by museli,“ řekl Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie.
Problém jističů spočívá v tom, že jsou již historicky naddimenzované na vysoké odběry. U firem je mohou způsobovat energeticky náročné spotřebiče, typicky v průmyslových podnicích. Nicméně v řadě případů jde o naprosto běžná zařízení, například o osvětlení. Kvůli těmto jističům pak dodavatelé fakturují výrazně vyšší paušální částky za rezervovaný příkon. „Jističe se zbytečně vysokými hodnotami byly dříve velmi levné. Na odběrné místo se instalovaly i z důvodu obav, aby v případě připojení dalších spotřebičů nedocházelo k výpadkům. Trend je ale v současnosti přesně opačný, a to snaha o maximální úspory,“ vysvětlil Pavel Urubek.
Úspory pouze v konečné spotřebě
Energetická krize přitom počet případů, kdy jsou jističe nevhodně dimenzované vzhledem k reálné spotřebě, ještě výrazně navýšila. Obce a firmy totiž často sahaly k úsporným řešením, nicméně jednalo se pouze o dílčí projekty. Typickým příkladem jsou městské části či obce, které během období vysokých cen energií přistoupily k modernizaci osvětlení. Staré halogenové výbojky vyměnily za moderní LED svítidla, jističe jim však zůstaly původní. Podle Urubka to při současných cenách znamená, že velké obce či městské části platí ročně naprosto zbytečně i více než sto tisíc korun.
„Starostové i zástupci firem se na nás často obracejí s tím, že se jim podařilo uzavřít výhodný kontrakt nebo výrazně snížit konečnou spotřebu energie, ovšem tento výsledek se jim nepropisuje do faktur. Mnohdy jsou překvapeni, že finanční úsporu jim může přinést něco tak nenápadného jako nový jistič,“ uvedl Pavel Urubek.
Úspory v řádech desítek procent
Výrazných úspor jde podle jednatele společnosti MJEnergie v současnosti dosáhnout i u řady SVJ. Jde o případy, kdy má každá domácnost v rámci bytového domu vlastní uzavřenou smlouvu s dodavatelem energií. Každá bytová jednotka tak platí i svůj poplatek za distribuci. Razantní úsporu v takovém případě znamená sloučení bytového či panelového domu pod jeden elektroměr s instalací podružných měřidel pro každou domácnost.
„Toto řešení přináší úsporu v řádu desítek procent na celkových nákladech. Vždy samozřejmě záleží na konkrétním typu objektu. Důležitá je i skutečnost, že před sloučením se provádí zátěžové měření, které odhalí, kolik energie daná budova skutečně potřebuje,“ doplnil Pavel Urubek s tím, že u sloučení elektroměrů se často přijde také na nevhodně dimenzované jističe.
Podle něj tak bude mimořádně důležitý vývoj v následujících letech, kdy by se měly české domácnosti začít ve velkém osazovat chytrými elektroměry. Ty mimo jiné umožní vyhodnocovat spotřebu elektřiny ve čtvrthodinách. „Pro SVJ bude instalace smart meterů velkou příležitostí, jak optimalizovat také nastavení jističů. V horizontu několika let se totiž v Česku vymění prakticky všechny elektroměry. Instalace chytrého zařízení ale neznamená automaticky také výměnu jističe, nejen SVJ by tak měly usilovat o důkladnější revizi a provedení zátěžového měření, které tyto nedostatky může odhalit a zároveň přinést značné úspory,“ uzavřel Pavel Urubek.
Češi na zálohách loni přepláceli
I přesto české domácnosti v letošním roce přeplatí na platbách za energie v souhrnu kolem deseti miliard korun. Týká se to zejména zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, což je asi polovina všech odběratelů elektřiny v ČR. Vyplývá to z analýzy společnosti Kalkulátor.cz.
„V Česku máme přibližně šest milionů odběrných míst, smlouvu na dobu neurčitou tedy mají asi tři miliony z nich. Průměrná česká domácnost spotřebuje za rok 3,5 megawatthodiny (MWh) elektřiny, to dělá celkovou spotřebu domácností se smlouvou na dobu neurčitou přibližně 10,5 milionu MWh elektřiny,“ uvedl ředitel sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz Lukáš Kaňok.
„A protože v akvizičních cenících pořád můžeme pořídit jednu MWh elektřiny téměř o tisíc korun levněji, máme tady deset miliard korun, které zákazníci platí úplně zbytečně. Samozřejmě čím vyšší je spotřeba domácnosti, tím vyšší je i potenciální úspora po přechodu na fixované ceny,“ dodal.
