Samotné městečko Bochov vzniklo na obchodní stezce mezi Prahou a správním městem Loket zhruba ve 14. století. Někdy ve druhé polovině 15. století se nad ním začal tyčit hrad Hartentejn, který měl velmi promylený obranný systém s bateriovými věemi vybavenými střílnami, je střeily spirálovitou přístupovou cestu. Dodnes se zachovala 15 metrů vysoká okrouhlá vě, dva sklepy, zbytky bat a kamenná studna.
Hrad, který měnil pány
Hrad Hartentejn byl zaloen před rokem 1473 Jindřichem II. z Plavna, nazývaným starý z Plavna. Měl nahradit nedaleký hrad Hungerberg, který byl kolem roku 1468 zničen, kdy jej po rozepři s Jindřichem II. z Plavna obléhala vojska krále Jiřího z Poděbrad.
Sídlo dostalo název Nový Hartentejn - podle rodového hradu Plavenských v Sasku, a stalo se opěrným vojenským bodem panství na Bochovsku. V průběhu dalích staletí se zde ovem majitelé často měnili.
První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1473, a to v souvislosti se změnou pánů: Nový Hartentejn dali pánové z Plavna do zástavy Bohuslavovi ze Schwanebergu. V dalích sto letech hrad změnil pány několikrát. V roce 1567 připadl Jindřichu Mikuláovi Hasitejnskému z Lobkowitz, ale v té době u nebyl obýván. Nový majitel prodal roku 1573 zpustlý hrad a s ním město Bochov, vesnice Taovice, Německý Chloumek a Těetice Adamovi starímu tensdorfovi ze tensdorfu a na Údrči. Ten sice hrad obnovil, ale sám bydlel v Bochově, kde roku 1579 zemřel.
Vdova a její tři synové opět uvedli hrad do obyvatelného stavu. O deset let později vak hrad opět mění majitele a trvale se v něm neije. Následují dalí prodeje a noví a noví pánové, a roku 1622 přechází Hartentejn do majetku rodu Černínů.
Jen poněkud opravený a málo obývaný hrad u pak nebyl nikdy sídlem vrchnosti, časem zpustl a koncem 18. století se o něm mluví jako o zbořeném hradě. Jeden z posledních majitelů, Antonín Hladík, prodal zpustlý Hartentejn potmistru Beerovi z Bochova. Ten jej proměnil v kamenolom, co byl začátek jeho úplného konce. Kámen z hradu se pouíval na stavby domů ve městě, take kdy jej v roce 1927 za 500 Kčs kupuje město Bochov, zbývají z hradu u jen základy.
20. století: nové dějiny hradu
Zřícenina rozebíraná na stavební kámen se dočkala nového zájmu a ve 20. století. S návrhem hrad rekonstruovat přiel bochovský rodák Alois Naff, který byl velkým propagátorem obnovy Hartentejna. Zhotovil plány bývalého hradu a vypracoval projekt, na jeho základě bylo poádáno o státní subvenci. Peníze na zahajovací výkopové práce byly získány od zkrálovacího spolku a od městské spořitelny. Práce započaly roku 1933. Konaly se výkopové a zajiovací práce a opravovaly se i okolní cesty.
V roce 1936 byla vyklizena severní vě, zvaná té Karlovarská, bylo obnoveno schoditě a po vyzdění byla vě zastřeena a uvnitř upravena k ubytování. Následně byla vyčitěna i 34 metrů hluboká studna. V roce 1937 se oprav dočkaly sklepy, nad jiní věí vznikla betonová plocha slouící jako parket a začala se zde pořádat taneční odpoledne a hrát divadelní představení. S příchodem války práce ustaly a hrad začal opět chátrat.
V edesátých letech se zřítila střecha Karlovarské věe.
Třetí etapa hradních dějin
V roce 2006 zahájilo město Bochov dalí rekonstrukci hradu. Opravy byly hrazeny z rozpočtu města a z fondů Ministerstva kultury ČR z Programu záchrany architektonického dědictví.
Díky tomu byla zachráněna Karlovarská vě, která se dočkala i unikátního zastřeení. Celá dřevěná nástavba včetně střechy není přímo poloena na historickém zdivu věe, ale je ukotvena k dřevěné konstrukci umístěné uvnitř obvodového zdiva věe. Ve je pevně spojeno a fixováno se zemí mohutnými ocelovými lany. Takto jsou staré, původní stěny věe ochráněny před nadměrným zatíením a navíc vnitřní konstrukce umonila vybudování tří podlaí. Nedílnou součástí rekonstrukce hradu bylo provedení záchranných archeologických výzkumů.
