Samotné městečko Bochov vzniklo na obchodní stezce mezi Prahou a správním městem Loket zhruba ve 14. století. Někdy ve druhé polovině 15. století se nad ním začal tyčit hrad Hartenštejn, který měl velmi promyšlený obranný systém s bateriovými věžemi vybavenými střílnami, jež střežily spirálovitou přístupovou cestu. Dodnes se zachovala 15 metrů vysoká okrouhlá věž, dva sklepy, zbytky bašt a kamenná studna.
Hrad, který měnil pány
Hrad Hartenštejn byl založen před rokem 1473 Jindřichem II. z Plavna, nazývaným „starý z Plavna“. Měl nahradit nedaleký hrad Hungerberg, který byl kolem roku 1468 zničen, když jej po rozepři s Jindřichem II. z Plavna obléhala vojska krále Jiřího z Poděbrad.
Sídlo dostalo název Nový Hartenštejn - podle rodového hradu Plavenských v Sasku, a stalo se opěrným vojenským bodem panství na Bochovsku. V průběhu dalších staletí se zde ovšem majitelé často měnili.
První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1473, a to v souvislosti se změnou pánů: Nový Hartenštejn dali pánové z Plavna do zástavy Bohuslavovi ze Schwanebergu. V dalších sto letech hrad změnil pány několikrát. V roce 1567 připadl Jindřichu Mikulášovi Hasištejnskému z Lobkowitz, ale v té době už nebyl obýván. Nový majitel prodal roku 1573 zpustlý hrad a s ním město Bochov, vesnice Tašovice, Německý Chloumek a Těšetice Adamovi staršímu Štensdorfovi ze Štensdorfu a na Údrči. Ten sice hrad obnovil, ale sám bydlel v Bochově, kde roku 1579 zemřel.
Vdova a její tři synové opět uvedli hrad do obyvatelného stavu. O deset let později však hrad opět mění majitele a trvale se v něm nežije. Následují další prodeje a noví a noví pánové, až roku 1622 přechází Hartenštejn do majetku rodu Černínů.
Jen poněkud opravený a málo obývaný hrad už pak nebyl nikdy sídlem vrchnosti, časem zpustl a koncem 18. století se o něm mluví jako o „zbořeném hradě“. Jeden z posledních majitelů, Antonín Hladík, prodal zpustlý Hartenštejn poštmistru Beerovi z Bochova. Ten jej proměnil v kamenolom, což byl začátek jeho úplného konce. Kámen z hradu se používal na stavby domů ve městě, takže když jej v roce 1927 za 500 Kčs kupuje město Bochov, zbývají z hradu už jen základy.
20. století: nové dějiny hradu
Zřícenina rozebíraná na stavební kámen se dočkala nového zájmu až ve 20. století. S návrhem hrad rekonstruovat přišel bochovský rodák Alois Naff, který byl velkým propagátorem obnovy Hartenštejna. Zhotovil plány bývalého hradu a vypracoval projekt, na jehož základě bylo požádáno o státní subvenci. Peníze na zahajovací výkopové práce byly získány od zkrášlovacího spolku a od městské spořitelny. Práce započaly roku 1933. Konaly se výkopové a zajišťovací práce a opravovaly se i okolní cesty.
V roce 1936 byla vyklizena severní věž, zvaná též Karlovarská, bylo obnoveno schodiště a po vyzdění byla věž zastřešena a uvnitř upravena k ubytování. Následně byla vyčištěna i 34 metrů hluboká studna. V roce 1937 se oprav dočkaly sklepy, nad jižní věží vznikla betonová plocha sloužící jako parket a začala se zde pořádat taneční odpoledne a hrát divadelní představení. S příchodem války práce ustaly a hrad začal opět chátrat.
V šedesátých letech se zřítila střecha Karlovarské věže.
Třetí etapa hradních dějin
V roce 2006 zahájilo město Bochov další rekonstrukci hradu. Opravy byly hrazeny z rozpočtu města a z fondů Ministerstva kultury ČR z Programu záchrany architektonického dědictví.
Díky tomu byla zachráněna Karlovarská věž, která se dočkala i unikátního zastřešení. Celá dřevěná nástavba včetně střechy není přímo položena na historickém zdivu věže, ale je ukotvena k dřevěné konstrukci umístěné uvnitř obvodového zdiva věže. Vše je pevně spojeno a fixováno se zemí mohutnými ocelovými lany. Takto jsou staré, původní stěny věže ochráněny před nadměrným zatížením a navíc vnitřní konstrukce umožnila vybudování tří podlaží. Nedílnou součástí rekonstrukce hradu bylo provedení záchranných archeologických výzkumů.
