Rychlé vodě neuniknete, zní z obcí, které „vyplachují“ bleskové povodně

Před dvěma roky v červnu přívalový d隝 „spláchl“ dlažbu z náměstí v Týně nad Vltavou na Budějovicku a zaplavil níže položené domy. Zhruba ve stejné době se voda z polí prohnala velkou částí Katovic na Strakonicku.

Před několika týdny způsobila průtrž mračen problémy v krajském městě, kde se třeba pod mostem v ulici Generála Píky vytvořila laguna, v níž uvázly osobní a i nákladní vozy. Je to jen výčet několika událostí z posledních let, které se stále častěji opakují.

I když se o následcích a prevenci po ničivých záplavách v roce 2002 hovořilo snad všude, proti přívalovým dešům mohou města i obce dělat jen velmi málo. Běžná opatření jsou za takových okolností zpravidla neúčinná a na efektivní kroky scházejí finance.

Blesková povodeň v Týně vytrhala dlažbu z náměstí, opravy budou drahé

„Loni k nám přišla taková bouřka, že voda vyplavila domy v nebývalé míře. Bylo to tak rychlé, že do hodiny bylo po všem. Lidé na nás tlačili, a navýšíme kapacitu kanalizace, ale nikdo si už neuvědomuje, jak finančně náročná akce by to byla. Nejde hned vše za každou cenu předělávat,“ líčí starosta Brloha na Českokrumlovsku TomᚠJungwirth.

Obec na Křemžském potoce trápí přívalové deště pravidelně. Za poslední dva roky se podle Jungwirtha vyplavily domy třikrát. „U nás je problém v tom, že se nám zahltí kanalizace a lidem v níže položených domech začne lítat voda rovnou dovnitř. Občas se vylije i potok. Lidem také nabízíme možnost, a si na naše náklady pro všechny případy připraví domů pytle s pískem,“ přibližuje jedno z řešení starosta.

V uplynulých dnech navíc obec zahájila jednání s Povodím Vltavy, které by mělo vyčistit a prohloubit koryto potoka v centru obce až o třicet centimetrů. „To by mělo výrazně pomoci. Dlouhodobě řešíme také možnost vybudovat směrem na Ktiš velký suchý poldr, který pojme větší množství vody,“ pokračuje Jungwirth.

16 fotografií

Zkušenosti s velkou vodou mají i ve zmíněném Týně nad Vltavou, kde přívalový d隝 přímo v centru města předloni způsobil škody za miliony korun. Problémy ale mají i na jiných místech.

„Momentálně se zaměřujeme na místní část Předčice, kterých se týkají splachy z polí. Stejný problém je i v Cihelnách ve směru na Koloděje nad Lužnicí. Nejhorší situace je ale v Tyršově ulici vedoucí k náměstí, kde máme nevhodný průměr kanalizace. Ta pak nemůže pojmout větší množství vody,“ popisuje starosta Karel Hladeček.

Při extrémních srážkách kanalizační sí nestíhá

A právě na vyšší kapacitu kanalizace se vedení města při dalších investicích zaměřuje. Týkat by se měla i parkoviště pod kostelem, které čeká v dohledné době revitalizace. „Následně bychom museli vyřešit i kanalizaci na náměstí. Plánujeme brzy podobnou akci udělat i na Vinařického náměstí a zaměříme se rovněž na nedalekou ulici Ke Hradu, kde chceme vytvořit horskou spus zamezující vyplavování Vinařického náměstí,“ jmenuje Hladeček. Zároveň ale přiznává, že více podobných akcí kvůli vysokým nákladům město plánovat nemůže.

Říčku Polečnici v Českém Krumlově zkrotí opatření proti velké vodě

Na nedávné problémy v Českých Budějovicích reaguje rovněž magistrát. Podle náměstka primátorky Lubomíra Bureše je při bleskových povodních nejvíce zatíženým místem Dobrovodský potok. Týká se to zejména úseku poblíž Strakonické ulice.

„Jednáme nyní s Ředitelstvím silnic a dálnic o zkapacitnění propustku pod Pražskou třídou, kde se most těsně u křižovatky se Strakonickou bude opravovat. Schválili jsme také v tomto smyslu návrh na pořízení změn územního plánu v této lokalitě, aby Povodí Vltavy mohlo zavádět více podobných opatření,“ poznamenává Bureš.

Podle něj je zkapacitnění kanalizace v celém městě finančně i časově mimořádně náročná záležitost. I tak ale radnice při opravách komunikací vždy starou kanalizaci vyměňuje a rozšiřuje. „Jenže pokud nastoupí nějaké extrémní srážky v krátké době, sí to prostě nestíhá. My ji máme nadimenzovanou na mírný klimatický pás, ve kterém se nacházíme,“ doplňuje náměstek.

Nepříjemnou a opakující se situaci u viaduktu v ulici Generála Píky chce proto magistrát částečně řešit pomocí dopravně informačního řídicího centra. „V případě zaplavení viaduktu nám řekne, že je třeba dopravu svést jinudy, a podle toho budou také fungovat semafory a jiná signalizační zařízení ve městě. Je to komplex drobných opatření, která na sebe navzájem navazují,“ podotýká Bureš.

Jedním z možných řešení je také instalace propustných dlažeb a navýšení retenční schopnosti větších ploch v zastavěném území, což si umí představit jak v krajském městě, tak v Týně nad Vltavou. Například v Českém Krumlově ale přichází v úvahu i vyhrazení části zelených ploch ve městě k rozlití vody z říčky Polečnice. Ta městu v tomto ohledu způsobuje dlouhodobé problémy.

„Musíme si říci, na jak velkou vodu chceme opatření připravit. Jde nám o to, jestli se budou dělat přímo na břehu, nebo spíše dál od toku. Rozhodně se ale chceme vyhýbat betonování koryta. Na druhou stranu varianta poldru u nás nepřichází v úvahu, na to nemáme prostor. Taková možnost se nabízí ve spolupráci s okolními obcemi, ale mám pochyby, zda by při větší vodě jeho kapacita stačila,“ domnívá se krumlovský starosta Alexandr Nogrády.