Nerostné bohatství jako soukromý byznys. Tak se dívají na ložisko živce lidé kolem Borovan na Českobudějovicku, kde soukromá společnost už třetí rok usiluje o otevření lomu na surovinu, která se používá při výrobě keramiky.
Firma veřejnosti tvrdí, že dopady její budoucí těžby budou pro okolí jen zanedbatelné. Objem dobývání snížila nově na polovinu z původních 100 tisíc tun ročně a plochu rozdělila na etapy s dvacetiletým dobýváním.
Těžit živec chce rakouská firma LB Minerals, která je propojená se závodem na výrobu keramických dlaždic ve městě. Záměr prochází řízením ke vlivu na životní prostředí EIA, které vede krajský úřad. Ten na začátku procesu uložil oznamovateli množství podmínek, jež firma přijala a takzvaně vypořádala.
U Borovan chtějí těžit živec, místní se bojí dopravy i znečištění přírody |
Kritici jako například okolní obce, majitelé lesů nebo ekologové nejsou s její reakcí spokojeni. „EIA teď běží formou dialogu mezi společností a dotčenými. Odhaduji, že tak v únoru by k tomu mohlo být veřejné projednávání. Naše námitky trvají. Kromě rizika hluku, prachu, zničení lesa a turistických tras jsme tu stále víc poškozováni průmyslem. Chceme ve městě rozvíjet podmínky pro kvalitní život. Příští rok začneme stavět nový bytový dům pro rodiny,“ připomněl starosta Borovan Vít Fialka.
Samotné město přitom chystá nový obchvat, který by zóny průmyslu oddělil. Lom odmítá mimo jiné Zoo Dvorec, která je od těžebního místa vzdálená kilometr. Upozorňuje, že by těžká doprava, prach, střelba nebo provoz drtičky kamene rušily pohodu, kvůli které zde vznikla.
„Fungujeme tady už osmnáct let a tohle místo jsme si vybrali jako poklidné, čisté a obklopené lesy. To všechno chce změnit rakouská firma, jejíž podnikání naší zemi ani žádný ekonomický prospěch nepřinese. Jen zhoršení prostředí,“ namítá ředitel zoo Viktor Ambrož.
Jako ohrožení životního prostředí vnímá záměr spolek pro údržbu krajiny Calla. Připomíná, že do lomu bude jezdit těžká doprava. Předpokládá se, že po okolí bude projíždět jedno nákladní auto každých 12 minut, což omezí využívání lesa.
„Jde o razantní zásah do bývalé pískovny, kde za více než 40 let našly útočiště vzácné rostliny a houby,“ míní Edvard Sequens z Cally. Celá lokalita o rozloze zhruba 25 hektarů je vyhlášená jako významný krajinný prvek.
Společnost na všechny námitky reagovala. K Zoo Dvorec například napsala, že otázka zachování klidu v této lokalitě je diskutabilní, když areál navštěvuje ročně 80 tisíc lidí a funguje u něj velké parkoviště.
Zástavba je podle ní vzdálená od lomu nejméně kilometr a drtička kamene bude fungovat na jeho dně v hloubce až 35 metrů. Odstřely se budou provádět jen pětkrát do roka. Jak už dříve vysvětlil pro MF DNES zástupce firmy geolog Jan Zahradník, společnost chce po vytěžení lokalitu rekultivovat a ještě víc přírodně zhodnotit.
Proti těžbě živce v Krušných horách protestují i Němci. Námitek přišlo přes šest set |
S pomocí krajského úřadu ji přemění na přírodní park se všemi stromy, tůněmi a mokřady. Vzácné rostliny a houby chce monitorovat a případně přesazovat.
Většina oponentů však bere tyto sliby jako prázdná slova. Podle starosty Fialky se něco podobného stalo po rozšíření linky na výrobu dlaždic firmy Lasselsberger. Její provoz teď překračuje hlukem hygienické limity. Společnost už podle svého vedení pracuje na nápravě. Chystá odhlučnění externích zdrojů a připravuje tlumiče na komíny.
Pozemky vytipované k těžbě živce jsou převážně soukromé, největší plochu vlastní město České Budějovice. LB Minerals by si je musela pronajmout nebo vykoupit. Někteří odborníci upozorňují, že pokud stát zařadí živec na seznam strategických surovin, převážil by zájem těžby nad zájmem veřejnosti. Majitele by mohlo čekat až vyvlastnění. Borovany jsou touto surovinou známé. Keramika se zde vyráběla od 16. století.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
