České školství potřebuje koncepci, která by vydržela alespoň jednu generaci. Změny každé čtyři roky školství příliš nesvědčí, problémem je i narůstající byrokracie. ČTK to řekl Stanislav Mauric, bývalý ředitel základní školy ve Čkyni na Prachaticku. Funkci vykonával 39 let a stal se ředitelem, který působil v čele základní školy v Česku nejdéle. Od agentury Dobrý den z Pelhřimova, která je správcem České databanky rekordů, Mauric obdržel certifikát.
"Současný stav školství a školy jsou prioritou vždycky před volbami. Pak to trošičku vyšumí. České školství potřebuje dlouhodobou koncepci, ale dlouhodobou, aby vydržela aspoň na jednu generaci. Ministři se střídají po čtyřech letech, takže reforma stíhá reformu, čehokoliv obecně, jak vzdělávacích programů, jsou tu organizační reformy, výkaznické reformy, všechno je v běhu, ani se nedotáhne jedna a už se tvoří další," řekl Mauric.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v úterý představil nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro základní a mateřské školy. Počítají například s povinnou výukou angličtiny od první třídy a s vyřazením ruštiny z nabídky druhého cizího jazyka. Školy budou moci začít vyučovat podle revidovaného vzdělávacího programu dobrovolně od příštího školního roku v prvních a šestých třídách základních škol. Povinně se na nový plán přejde v těchto ročnících od září 2027. Ve všech ročnících základních škol by se podle nového RVP mělo učit od září 2031. Na úpravy vzdělávacích programů na základních školách chce ministerstvo školství navázat změnou přijímacích zkoušek na střední školy.
Mauric řekl, že nejlepší změna v organizaci školství nastala na začátku 90. let minulého století. Tehdy ministr Petr Vopěnka zavedl takzvané odvětvové řízení, zrušil odbor školství v rámci okresu a zřídil školské úřady. "V nich působili lidé, kteří rozuměli školství a k tomu měli lidi na ekonomiku. Pro mě na tom bylo fascinující, že bylo ministerstvo, školský úřad v okrese a škola, byla to perfektní spolupráce a nejkratší tok peněz. Jenže po vzniku krajů se tenhle systém zrušil, vznikly odbory školství na různých úrovních a vše se stalo složitější,“ uvedl Mauric.
Při výuce by měl podle něj učitel budovat ve třídě přátelskou atmosféru a vzájemnou důvěru a být vůči dětem chápavý. "Je tam 25 párů očí, které vás rentgenují každým okamžikem, a učitelovo jednání musí být naprosto upřímné, děti jakoukoli přetvářku okamžitě vycítí,“ poznamenal.
Škola by měla rozvíjet osobnost žáka úměrně jeho schopnostem a nadání pro jeho budoucí uplatnění a učit jej odpovědnosti za vlastní chování a jednání v míře přiměřené jeho věku, dodal Mauric. Poukázal na to, že pořád existuje trojúhelník žák, učitel nebo škola a rodič. "Pokud tohle funguje, tak je to úplně perfektní,“ řekl Mauric.
Děti jsou dnes podle něj vnímavější, chápavější, škola není už jediným zdrojem informací, hodně je ovlivňují média a sociální sítě, jsou sebevědomější. "Nelze říci, jestli horší, nebo lepší, jsou jiné, jako všechno kolem nás, co se vyvíjí,“ řekl.
Výuka ve škole by neměla stát na učení nazpaměť, ale žáci by si měli něco uložit do paměti, aby bylo z čeho kombinovat, naučit se tedy základy. Na prvním místě by mělo být čtení s pochopením. "Považuji za velmi důležité, aby pochopili podstatu ze čteného nebo slyšeného textu, aby dokázali třídit informace," uvedl Mauric.
Stanislav Mauric začal nejprve studovat fyziku a matematiku na Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. "Studium bylo víceméně zaměřené vědecky, ale po druháku jsem přestoupil v rámci univerzity na pedagogickou fakultu a aprobací matika a fyzika,“ dodal Mauric.
V roce 1975 v létě nastoupil na základní školu ve Čkyni jako učitel, ale hned se začátkem školního roku musel odejít na roční službu na vojnu. Pravidelně začal vyučovat ve školním roce 1976 až 1977. Ředitelem se stal v létě 1985 a skončil loni.
