Znovu využitelné kelímky je možné naplnit pouze jednou. Poté se z hygienických důvodů musejí umýt a vysušit. Pokud by se pouze umyly a následně naskládaly do sebe, tvořila by se v nich plíseň.
Velkokapacitní myčky na kelímky jsou jen v Praze a Brně. Pokud by se při turnaji v Českých Budějovicích vratné kelímky využívaly, musely by se vozit do jednoho z těchto měst.
„Tím by nejen vzrostly náklady, ale hlavně by neúměrně stoupla uhlíková stopa,“ dodal Jan Kuklík, manažer komunikace. Umytí a vysušení jednoho kelímku vyjde téměř na dvě koruny.
Předpoklady organizátorů počítají s tím, že v aréně a fanzóně bude na den třeba minimálně 30 tisíc kelímků. Ty budou z jednodušeji rozložitelného plastu.
„Je to odpad, který se dá celkem snadno využít dál. Zvýší se nám tím náklady na odvoz a zpracování odpadu, ale jsme na tom domluvení s firmou, která nám to zajišťuje,“ popsal Jan Velikovský, šéf Sportovních zařízení města České Budějovice, do nichž spadá i hokejový stadion.
Na běžné extraligové zápasy Motoru však vratné kelímky jsou. Celkem se jich v průměru využije do pěti tisíc na utkání. Do dalšího zápasu je zvládnou znovu připravit. „Na jeden extraligový duel na to v aréně prostory jsou, ale na tři denně ne. K tomu ještě fanzóna,“ shrnul Velikovský.
Další komplikací při volbě vratných kelímků by byla logistika. Do areálu totiž bude možný vjezd pouze mezi třetí a sedmou hodinou ranní, kdy navíc každý vůz čeká důsledná bezpečnostní prohlídka. Pro jednorázové plastové kelímky bude připravený dostatek třídicích nádob.
