Jednou z nejvíce očekávaných legislativních úprav z pohledu firem byla za poslední dobu bezesporu novela zákona o zaměstnanosti, další úprava začala platit začátkem července. Zástupci společností s nimi tedy už mají zkušenosti a podle jejich slov jim změny ve stávajícím zákoně přinášejí také řadu problémů. Nejcitelněji na ně dopadá zejména úprava podmínek pro uzavírání dohody o provedení práce.
Hlavním problémem je z tohoto hlediska pro firmy stále ještě čerstvě uzákoněný nárok brigádníků na dovolenou. „Snažíme se nepřekračovat délku dohod u těchto pracovníků tak, aby jim nárok na dovolenou nevznikal. Obecně se ale snažíme uzavírání dohod zcela vyhnout. Připadá mi totiž velmi zvláštní, pokud bychom měli brigádníkům vyplácet náhrady za dovolenou,“ vysvětluje Martin Toman, personální ředitel českokrumlovského závodu Schwan Cosmetics vyrábějícího kosmetické tužky.
Takzvaní dohodáři byli velkým tématem také ve vimperské pobočce Rohde & Schwarz vyrábějící elektroniku. Podle vedoucího personálního oddělení Milana Černého měla firma letos o prázdninách několikanásobně méně takových pracovníků.
„Snažili jsme se zachovat dohody hlavně u studentů v době jejich studia, a to u oborů, které jsou blízké těm, o které máme zájem,“ připomíná Černý.
Komplikací ale bylo hlavně to, aby se podařilo i pro tyto brigádníky udržet podmínky, které po zaměstnavateli novela vyžaduje. „Kdybych to měl zhodnotit obecně, změna zákoníku nám žádné větší ulehčení nepřinesla. Očekával bych od našich zákonodárců, že by nám mohli trochu od administrativy odlehčit, ale bohužel se tak nestalo,“ dodává Černý.
Už na jaře letošního roku oznámil David Dědič, vedoucí personálního oddělení kaplického závodu společnosti Engel strojírenská, že pracovníky na dohodu s největší pravděpodobností nebude vůbec zaměstnávat.
David Dědič: Společnost Engel se závodem v Kaplici a Davidem Dědičem je tradičním účastníkem debaty.
„Od toho jsme nakonec ustoupili, nicméně jejich počet jsme výrazně omezili. Počáteční komplikace související se správným nastavením procesu při rozvrhování pracovní doby se nám podařilo vyřešit. Z důvodu nižšího vytížení během tohoto roku jsme vlastně neměli tolik dohod, takže se vše podařilo zvládnout,“ ujišťuje David Dědič.
Poměrně klidné léto v tomto ohledu zažili také v jihočeské pobočce společnosti Sinop, která se zaměřuje na zakázkovou strojírenskou výrobu. Podle ředitele společnosti Václava Kříže tomu tak bylo i díky tomu, že až 95 procent pracovníků jsou kmenoví zaměstnanci.
„Nemuseli jsme tedy problémy s legislativou zásadně řešit. Uplynulý rok nebyl bůhvíjak dobrý, takže jsme se rozšiřováním firmy o další zaměstnance nezabývali,“ objasňuje Kříž.
Své si s novelou užili také v energetické společnosti E.ON Česká republika, kde novela přinesla podle slov vedoucí employer brandingu Zuzany Pánkové značné komplikace, co se týče hlášení dohod na Českou správu sociálního zabezpečení.
„Tento proces nám bere administrativní kapacitu a znamená velkou zátěž. Stojí nás to čas, úsilí a také peníze. Naše systémy nejsou z minulosti nastaveny na obrovskou flexibilitu dohodářů, takže musíme všechna data evidovat mimo systém. Očekáváme, co přinese novela platná od začátku příštího roku, kde se mluví o výpovědích bez udání důvodu,“ říká Pánková.
Obtíže s novými formuláři
Obavy se nakonec nijak zásadně neprojevily v táborské pobočce francouzské společnosti Treves Perfoam zabývající se výrobou akustických a interiérových dílů pro automobily. „Je to do jisté míry dáno i celkovými změnami v naší firmě. I díky tomu žádnou dramatickou zátěž v ohledu legislativních změn nepociťujeme,“ popisuje situaci ve firmě personální ředitelka pobočky Šárka Nováková.
Pro ředitelku lidských zdrojů Blanku Herrmannovou z českokrumlovské pobočky společnosti Fronius zabývající se svářecími a solárními technologiemi byla největší zátěží spojenou s novelou zákona změna podoby formulářů k zaměstnávání zahraničních pracovníků. Zde se potýkali zejména s technickými nedokonalostmi nového systému.
„V prvních dnech a týdnech fungování nám do systému chodila chybová hlášení a my vůbec nevěděli, co s tím dělat a kde se vůbec chyba stala. Než jsme se dozvěděli, jestli nám změny opravdu prošly, tak jsme hodně trnuli, jak to dopadne. Museli jsme se spuštěním systému volat i na úřad práce, kam v tu dobu telefonovali asi všichni. Postupně došlo k určité nápravě, ale mělo to své mouchy,“ popisuje Herrmannová své zkušenosti.
Jednoduché nebylo pro spoustu firem ani uzákonění práce z domova, tedy home office. Řada z nich musela dokonce připravovat dodatky smluv týkající se mimo jiné i bližšího určení místa výkonu práce. „Jsou to poměrně náročné věci, a pokud potřebujeme s lidmi ve výrobě nějak manipulovat například při výpadku na jiném pracovišti, určení místa výkonu práce nám takový postup výrazně komplikuje,“ popisuje zkušenosti Toman ze Schwan Cosmetics.
Problém měl i s pochopením definice samotného určení místa výkonu práce. „Dostali jsme doporučení, ať se podíváme na formulář na ministerstvu práce a sociálních věcí, podle kterého máme tuto agendu řešit. Byl to ale třístránkový dokument, který bychom měli pro každého pracovníka zvlášť vyplňovat. V dnešní době digitalizace je to ale naprosto nemyslitelné,“ podivuje se Toman.
Co se ještě týče určení místa práce, podle Tomana bylo nutné po dohodě s pracovníkem určit správně středisko, na němž zaměstnanec pracuje. „Výroba jako kdekoliv jinde je právě rozdělená do středisek a stane se, že na některém najednou není práce. Zkrátka tam zůstanou lidé, kteří nemají co dělat. Při bližším určení je ale jednoduše nemůžeme poslat na jiné pracoviště, i když se týká stejné výroby,“ podotýká.
Home office přidělal starosti také v Engelu, který řešil možnost práce z domova pro jednu třetinu z jedenácti stovek zaměstnanců. „Byli jsme na HO připraveni, a tak pro nás nebyl problém přejít na možnost režimu práce z domova. Když jsme s tímto benefitem začínali, poskytovali jsme zaměstnankyním a zaměstnancům dva takové dny v měsíci, což pokrývalo nejen potřebu našich lidí, ale i potřebu firmy,“ upozorňuje David Dědič.
Zároveň se také domnívá, že home office nemusí být vždy ku prospěchu zaměstnance ani zaměstnavatele. „Často lidé nemají doma ideální podmínky pro svou práci. Ve firmě mají správnou židli, polohovací stůl, odpovídající osvětlení atd. Když řeší operativní záležitosti, tak je to pro ně výhodnější, komunikovat přímo s kolegy na pracovišti ve firmě. Naopak pokud potřebují větší klid na práci například při zpracování projektů, mnohdy ocení klid ve svém domově. Myslím, že naši vedoucí tohle umí správně rozklíčovat,“ připomíná.
Současně upozorňuje, že firma byla na práci z domova legislativně připravená ještě před pandemií covidu. „Pilotní projekt vznikl v našem softwarovém středisku v Českých Budějovicích, kde jsme umožnili zaměstnancům home office v pěti pracovních dnech v měsíci. Nemám pocit, že by se v současné době práce z domova zneužívala. Nechali jsme zodpovědnost plně na vedoucích pracovnících, kteří rozhodují o tom, zda a v jaké míře mohou jejich podřízení pracovat z domova. Leckdy se ukazuje, že je to i ku prospěchu. Stále je však důležitý osobní kontakt na pracovišti a klasická komunikace, stejně jako pravidelné osobní neformální schůzky,“ vysvětluje David Dědič.
Ve Froniusu se s novými podmínkami pro práci z domova potýkali hlavně po administrativní stránce, která byla po legislativních změnách dle Herrmannové náročná.
„Ne zcela všichni zaměstnanci pochopili, že vedení firmy k tomu papír opravdu potřebuje. Někteří zájemci o práci to neberou ani jako benefit, ale jako něco, co je zcela běžné. To by se zřejmě stalo jen v případě, pokud by mohli pracovat pouze z domova,“ domnívá se Herrmannová.
Někteří jihočeští zaměstnavatelé se v posledních měsících potýkají rovněž se stagnací trhu, což se projevuje také na objemu zakázek. Odráží se to například i v Engelu, kde v jednom rakouském závodu klesl objem zakázek až o padesát procent.
„Tam už se dokonce sáhlo i k propouštění zaměstnanců. U nás v Kaplici jsme měli drobné problémy v oddělení montáže elektrorozvaděčů, které jsme řešili formou odstávkových dnů,“ přiznává David Dědič.
„Pro podobné situace jsme měli připravené takzvané ‚puffer konto‘, do něhož si zaměstnanci mohli spořit přesčasové hodiny. Naštěstí se od té doby situace trochu stabilizovala, nicméně bude samozřejmě záležet hlavně na vývoji trhu s elektromobily. Původně to vypadalo, že právě z nich se stane hnací motor evropské ekonomiky, což se však nestalo a spíše došlo v této oblasti ke stagnaci. Firmy kvůli této situaci neinvestují do nových strojů, protože jim chybí nasmlouvané dlouhodobé kontrakty. Všichni stále čekají, kdy se něco změní, ale otázkou je, jestli na to není pozdě,“ uvažuje David Dědič.
V klidu zůstávají například v národním podniku Budějovický Budvar. Podle personální ředitelky Budvaru Moniky Grešové se s poklesem zakázek jihočeský pivovar nepotýká.
„Jsme vděční, že pracujeme v odvětví, které je vůči těmto výkyvům odolnější. I díky tomu můžeme být stabilním zaměstnavatelem. Jsem ráda, že se nás hromadné propouštění netýká a že se k nám možná právě proto hlásí čím dál více relevantních a kvalitních kandidátů a kandidátek. Opravdu platí – kde se pivo vaří, tam se dobře daří,“ uvádí Monika Grešová.
Výměna zkušeností: Monika Grešová z Budvaru diskutovala také s Martinem Tomanem ze Schwan Cosmetics CR.
O částečném útlumu naopak hovoří v krumlovském Froniusu, kde podstatnou část zakázek firmě přebírá konkurence z Asie, zejména z Číny. „Zaznamenali jsme velký propad u solární divize, v Evropě i Česku totiž včas nezareagovali zvýšením cel na dodávky z ciziny. To vedlo k redukci personálu na této divizi, v ostatních dvou ale fungujeme nad očekávání. V celku to ale na nás samozřejmě dopadalo,“ popisuje změny ve Froniusu Herrmannová.
Asii zmiňuje i ředitel firmy Sinop Kříž, podle něhož se právě tam přesouvá podstatná část globální sériové výroby. „Pocítili jsme to, když jsme se o větší sériovost pokoušeli. Konkurence je v tomto ohledu silná a těžko se s tím dá bojovat. Snažíme se shánět spíše složitější výrobu, což se nám nyní daří, takže to pro nás vypadá relativně dobře. Stavíme se na nohy a nějak jsme si s tím poradili, ale rozhodně neříkám, že máme vyhráno,“ říká opatrně.
Klíčovým trhem je Asie například pro Schwan Cosmetics, odkud byla velká poptávka zejména krátce po covidové pandemii. „Jenže setrvačností tento boom už doběhl. Zákazníci si naplnili sklady a euforie po pandemii trochu opadla. Teď už jsme opět na standardních objemech zakázek. Fakticky tedy nepropouštíme, ale ani nikoho nového nenabíráme. Řešíme pouze přirozenou fluktuaci,“ připomíná Toman, který se ještě vrací do období následující po covidu.
Trh práce se pomalu mění
Celý magazín |
„Dlouhodobě jsme očekávali krizi, a ona stále nepřicházela. Obyčejná a zdravá míra nezaměstnanosti je mezi pěti a sedmi procenty, my máme pouze dvě a půl procenta, přestože tu pracují statisíce Ukrajinců. Trh práce, přesněji tedy množství kvalitních lidí, kteří shánějí práci, je hrozně malinký, naráží Toman na současné limity pracovního trhu v Česku.
Za pravdu mu dává i Dědič, který také upozorňuje na to, že případné propouštění firem se ve statistikách úřadu práce odrazí až s odstupem času. „Lidé tam nejsou často ještě vůbec přihlášeni. Záleží také na tom, jestli dostanou odstupné či jednorázovou prémii a jaká je jejich výpovědní lhůta. To se na statistikách úřadu práce podle mě projeví až ke konci roku,“ předpokládá personální vedoucí Engelu.
Drobný pokles stavu zaměstnanců zaznamenali také ve vimperském Rohde & Schwarz, který však přičítají přirozené fluktuaci. „Loňský rok byl pro naši společnost rekordní, což se však netýkalo našeho závodu. Trh s elektronikou je poměrně dost saturovaný a my neočekáváme žádný technologický zvrat, který by se nás mohl dotknout. Co se týče měřicí techniky, je před námi možný nástup sítě 6G, ale to bude ještě chvilku trvat,“ odhaduje vedoucí personálního oddělení Černý.
V současné době v celém závodu pracuje přibližně 920 zaměstnanců. Cílem firmy je rozšířit jejich řady v letošním obchodním roce až na 960. „Myslím si, že i přes komplikace se nám podařilo udržet stav zaměstnanců na slušné hodnotě. Bohužel zatím nevidíme, že by objemy zakázek rostly. Spíše je tam vidět stagnace nebo pokles,“ připouští Černý.
