„Milane, dej ještě jednu,“ skandovali budějovičtí fanoušci po konci sezony Motoru. Tleskala mu celá hala, hokejkami o led bouchali spoluhráči i soupeři. Někteří z hokejistů Pardubic za ním i zajeli, aby ho poplácali.
Milan Gulaš měl slzy v očích. Věděl, že další zápasy a góly už ve své bohaté kariéře nepřidá. „Nikdo už mě nepřemluví. Vedení klubu to ví už zhruba od listopadu, aby se mohli připravit na příští rok,“ shrnul tichým hlasem.
Rozhodnutí o závěru kariéry v jeho mysli zrálo delší dobu. „Přemýšlel jsem o tom už tak dva roky. Myslím, že je správné věnovat čas něčemu jinému, hlavně mojí rodině,“ zdůraznil.
Gulaš uzavřel svůj hokejový život tam, kde ho začal. V Budějovicích do extraligy před jedenadvaceti lety vkročil, v neděli v podvečer ho před plnou Budvar arénou na stejném místě také ukončil.
„Měl jsem to v kariéře hodně trnité, zažil jsem hodně zranění. Ale zocelilo mě to, prožil jsem krásných zhruba dvacet let a moc si toho vážím. Hokej mi dal hodně moc, nabral jsem řadu zkušeností i do osobního života,“ vyprávěl.
Vedle Budějovic, kde strávil poslední čtyři sezony, si zahrál taky za Plzeň a krátce za Kladno, v zahraničí působil v Magnitogorsku a švédském Färjestadu. Mezi roky 2018 a 2020 se stal v barvách Plzně třikrát za sebou nejproduktivnějším hokejistou extraligy a také Hokejistou sezony, velký týmový úspěch mu ale unikal.
