Dávné lidské osudy a vzpomínky znovu vyplouvají nad hladinu orlické přehrady. Voda v ní kvůli letošnímu extrémnímu suchu klesla o 15 metrů na dosud nejnižší kótu 335 metrů nad mořem. Z Vltavy znovu vystoupilo i kdysi pověstné Moravcovo peklo. Nebezpečný úsek řeky se zrádnými víry a proudy nedaleko Zvíkova byl postrachem vorařů. Blízká jeskyně zase za druhé světové války poskytla útočiště uprchlíkovi z nacistického vězení, odbojáři a skautovi Miloši Blažkovi, zjistila ČTK.
"Za dobu provozu vodního díla je hladina historicky nejníž," řekla dnes mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl. Voda v Orlíku při běžné situaci omývá břehy ve výšce 350 metrů nad mořem. Letos ale málo pršelo a vedra urychlila odpařování vody. Výrazný pokles hladiny znovu odhalil potopené budovy, z nichž zbyly jenom základy. "Kameny a cihly si ještě před napuštěním vodního díla rozebrali lidé na další stavby," uvedl etnograf Prácheňského muzea v Písku Jan Kouba.
Skalnaté masivy, které lemovaly vltavské údolí, ale čas pod hladinou nezměnil. Řeka na hladině stále opisuje kruhy v místech, kde divoké a obávané peřeje v Moravcově pekle strhávaly vory plaveného dřeva. Poslední voraři tudy propluli v červnu 1960 před zatopením údolí. Oblast na pravém břehu Vltavy mezi Červenou nad Vltavou a Zvíkovem u obce Kučeř na Písecku dostala název po nedalekém statku U Moravců. Nad původním korytem řeky čněly skály do výšky až 80 metrů, terén byl neschůdný a nepřehledný. Výdutě a převisy mezi balvany lákaly poutníky, vodáky, skauty a trampy.
Za druhé světové války se v těchto místech ukrýval skaut a odbojář Miloš Blažek z Písku, který byl zatčen klatovským gestapem v lednu 1944 pro přechovávání zbraní. Po výsleších byl převezen do vazební věznice gestapa v Terezíně. Koncem července 1944 se přihlásil do pracovního komanda na zámeček Jenerálka u Prahy, odkud v srpnu 1944 uprchl. Skrýval se na místech kolem Písku a Červené nad Vltavou, která znal jako skaut. Devět měsíců žil ve skalních dutinách, jak popsal v knize Přežil jsem v Moravcově pekle. "Kniha vznikla na objednávku Památníku Terezín jako čistě dokumentační materiál, se kterým se původně pro veřejnost nepočítalo. Je cenným pramenem o podobách odboje i o tom, jak ho vnímal přímý účastník. Také svědectvím o mimořádné odvaze," uvedl historik muzea Zdeněk Duda.
Po válce našel Blažek s kamarády nad převisem ve skalní škvíře nádobku ze 13. století a v popelavé vrstvě zlomky nádob ze 14. až 16. století. Střepiny jsou uloženy v Prácheňském muzeu v Písku.
Miloš Blažek se narodil 13. dubna 1923 v Písku. Byl skautem, technikem a později strojním důstojníkem námořní plavby. V době německé okupace se zapojil do protinacistického odboje. Po skončení války se znovu věnoval skautské činnosti a vedl v Písku 6. chlapecký oddíl. Zemřel 5. listopadu 2014 v Praze.
