Hospody na venkově zanikají. Podle dat Plzeňského Prazdroje jde za posledních pět let v obcích v Česku do pěti tisíc obyvatel o zhruba 1 500 takových zařízení. Obchodní ředitel pivovaru Roman Trzaskalik však poukazuje, že v uplynulém roce naopak šest desítek podniků přibylo, což ukazuje, že místní o ně mají zájem.
„Na fungování vesnických hospod měla v posledních letech obrovský dopad pandemie covidu, růst cen energií a dalších vstupů. Pro velkou část takových podniků je přitom zásadním ekonomickým hybatelem pivo. To si uvědomujeme a snažíme se vesnickým hospodám pomáhat. Naším cílem je udržet je v co největším počtu obcí,“ doplnil Trzaskalik.
Na jihu Čech se o chod hospod zasazují i sami starostové. To platí třeba o Bečicích u Týna nad Vltavou, kde ji provozuje Petr Dvořák se svou ženou. „Má ji manželka, ale je to rodinný podnik. Jako starosta jsem chtěl hospodu udržet, a když do toho nikdo nechtěl jít, vzal jsem to na sebe,“ přiblížil s tím, že hospoda na vesnici vždy byla a měla by být.
Zatím otvírají jen v pátek
Než se té místní ujali, byla zavřená asi čtyři měsíce. „Předtím jsme tu měli nájemníka, který sem dojížděl, a nebylo to podle představ, tak jsme tomu chtěli dát jiný švih a pravidelnost,“ vysvětlil. Otevřeno mají každý pátek, pokud nemají domluvené akce. V létě zvažují, že by otevřeli ještě každou středu, což se v zimě kvůli vytápění prostor nevyplatí.
Hostům bečické hospody nabízí starosta hlavě výborné pivo, což považuje za nejdůležitější. „Jsou tam navíc šipky, které lidi baví. Chceme z toho udělat místo pro pravidelné setkávání. Je to kulturní věc,“ řekl. Bečice mají 103 obyvatel, do hospody pravidelně chodí do 15 lidí.
Nájem jen za stovku ročně. I tak vesnice bojují proti mizení hospod |
O zachování provozu hospody usilují i v Hamru na Třeboňsku, kde žije zhruba 350 obyvatel. Mezi způsoby podpory patří podle slov starosty Tomáše Panenky snížené nájemné či pořádání obecních akcí. Obec se také snaží budovu starou 50 let nebo aspoň její okolí neustále vylepšovat. Pořídila nové stojany na kola, terasu, letos vznikne dobíjecí stanice pro elektrokola.
Panenka poukázal na připomínky části zastupitelů, že by peníze šlo využít jinak. „Obec Hamr nemá žádné pozemky, lesy, má tři budovy. Jako správný hospodář musíte majetek udržovat, aby vám nespadl na hlavu,“ reagoval. Stavba prý vyrostla v akci Z a má neustále nějaké problémy. Sousedí navíc s bytovým domem, kde žije šest rodin, které by špatný stav ohrožoval.
Hospoda je v létě v denním provozu, v zimě funguje v pátek a sobotu, případně při nějaké akci. „Je to dostupné podle možností hostinského, protože budova je poměrně veliká, vytápění stojí hodně peněz a to už jde všechno za nájemcem,“ uvedl. Součástí budovy je i kadeřnictví a nově vybudovaná tělocvična pro hasiče.
Velešín plánuje spolkový dům
Problémy s chybějící hospodou neřeší jen malé vsi, nýbrž i téměř čtyřtisícový Velešín na Krumlovsku. Podle starosty Petra Vágnera je přímo ve městě jen asijské bistro, další dvě hospody jsou až v místní části Holkov. Naději představuje nový spolkový dům, jehož stavba se nyní připravuje. „Jeho součástí je i příprava na hospodu, kterou bychom rádi pronajali,“ nastínil.
Kdy se ale začne stavět, není jasné a bude záviset na tom, jestli se podaří sehnat dostatek peněz. Zastupitelé v únoru rozhodli, že se má pokračovat ve variantě demolice a novostavby, rekonstrukce objektu na náměstí by vyšla dráž. Projekt má stát 176 milionů korun s daní. Vágner poukázal na to, že bez dotací a úvěru se neobejdou, nechtějí však poškodit finanční zdraví města do dalších let.
Velešín bude mít na náměstí nový spolkový dům pro koncerty i jógu |
Pokud peníze seženou, chtějí začít stavět příští rok. Práce by měly trvat 18 měsíců. Dokumentaci připravovali spolu s místními spolky. „Rozměrově, povrchem i zázemím je to nastavené na fungování spolků a sportů. Počítá se s využitím ze strany taekwonda, stolního tenisu, mohou tam být cvičení jako jóga a pilates,“ líčil. Součástí bude i sál, kde bude možné pořádat například svatby.
Mají program Vesnice
Trzaskalik z Prazdroje zmínil, že za posledních osm let investovali do pomoci vesnickým hospodám přes 30 milionů korun skrz program Vesnice. Více než tisícovce z nich pomohli s opravou fasád či pořízením zahrádek, ale i s pořádáním speciálních akcí, dožínek nebo Velikonoc, aby lidé měli důvod k návštěvě.
„Když hospody udělají něco navíc, je velká šance, že hosté přijdou a jim se zvýší tržby, což hospody, které se do programu zapojily, potvrzují,“ sdělil.
Nyní prý pracují na nové strategii pomoci vesnickým hospodám a setkávání na venkově. Přitom chtějí spolupracovat s obcemi a starosty, kteří mají místní znalost a největší zájem na fungující hospodě a společenském životě v obci.
