„Tento parazit žije ve střevě a dorůstá délky až dvacet metrů. Nepůsobí ale žádné velké problémy, spíše jen bolesti břicha, průjmy a podobné stavy,“ vysvětlil parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR. „V minulosti se vyskytoval kolem Baltského moře, alpských jezer a v různých oblastech Ruska. Ve střední Evropě nebyl v podstatě známý. Je to naprostá výjimka,“ dodal.
Člověk se podle odborníků může touto tasemnicí nakazit pouze pozřením tepelně neupravené ryby nebo pokud není předtím hluboce zmražena. A to ještě u konkrétních ryb, jako je štika, okoun a mník, a z následných produktů z nich. Například právě kaviár je známý zdroj infekcí právě v Rusku. Lidé se nemusí bát ani koupání, nelze se nakazit třeba polknutím vody z oblasti, kde by byla infikovaná ryba nalezena.
„Pacient nás kontaktoval, mezitím navštívil i svého lékaře,“ popsal Kuchta. Vědci tedy měli informaci hned ze dvou stran, ozvala se jim totiž i laboratoř, kam praktický lékař vzorky tasemnice odeslal. Kaviár ochutnal i další člen domácnosti, ale ten se nenakazil.
„Musela to být obrovská náhoda, musela tam být jedna jediná larva, kterou dotyčný spolkl,“ konstatoval Kuchta. Nemoc nazvaná difylobotrióza nezpůsobuje žádné větší komplikace. Jedná se většinou o nevolnosti, bolesti břicha, průjmy a nadýmání. Je snadno léčitelná.
Od buchanky přes rybu k člověku
Hlavním hostitelem je člověk, ale může se vzácně nakazit i pes, kočka nebo liška. Parazit uvolňuje ve střevech vajíčka, která odcházejí ven stolicí. Ta nejsou pro člověka nijak nebezpečná. Pokud se dostanou do vody, z vajíček se vylíhnou larvy. Prvním hostitelem je buchanka, planktonní korýš. Tu pak musí pozřít konkrétní ryba, a ta už může být pro konečného hostitele riziková. Tím se cyklus uzavírá.
„Jak se tasemnice objevila na Lipně, je pro nás trošku záhada,“ říká jihočeský vědec. „Nejsme schopni říct, odkud přesně tento parazit pochází, odkud se sem dostal. Velmi pečlivě studujeme jak Lipno, tak Vltavu a opravdu nikdy jsme se tím nesetkali. Předpokládáme, že jde o nějaké nové ohnisko, které teoreticky mohl způsobit člověk. Již nakažený turista, který si vyšel na procházku kolem Lipna, vykonal na břehu potřebu. Pak přišel déšť a ten to spláchl to do vody. A tam ten cyklus započal,“ vysvětluje.
Vylučuje i rybožravé savce. „To by se sem museli zaběhnout až od alpských jezer,“ poznamenal. „Je ale popsaný přenos lidmi z doby, kdy se v Rusku stavěly velké přehrady. Hodně lidí se tam stěhovalo za prací a často se pak stávalo, že se v těch přehradách škůlovec objevil,“ upozornil.
Vědci pečlivě pátrali přímo v Lipně. „Vyšetřili jsme stovku ryb, nic jsme nenašli. Takže šance, že rybář uloví infikovanou rybu a následně ji sní syrovou, to je opravdu rarita. Člověk se toho nemusí bát,“ dodává.
Současně varují před neověřenými prodejci antiparazitik. „Šíří paniku, že v Čechách je spousta parazitů a že lidé jsou nakaženi. Není to pravda, v Čechách jsou parazité velmi vzácní, až na výjimky, jako je roup a štěnice, se zde téměř nevyskytují. Lidé se nemusí bát a kupovat si různé doplňky stravy proti parazitům,“ uzavírá.
