Tím nejhorším si už jihočeští lesníci prošli. Kůrovcová kalamita na smrcích před dvěma lety odezněla a lesní holiny postupně pokrývají nové výsadby. Ani to však neznamená, že by se správci lesů neměli mít na pozoru.
S mimořádně dlouhou teplou a převážně suchou epizodou na sklonku prázdnin kůrovec opět vylétal. Nestihl však napáchat žádné větší škody.
„Situace se postupně zlepšuje. Když jsme letos odebírali vzorky na některých lokalitách, potvrdilo se, že situace se vrací do základního stavu. Lýkožrouta smrkového začínají ve velké míře doprovázet i druhy, které jsou pro tento stav typické,“ vysvětluje entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR.
Celkový stav podle něho nezvrátí ani vlna veder, která právě skončila. „Lýkožrout už v tuto dobu přechází do diapauzy, protože se zkracuje den a noci jsou výrazně chladnější. Letos už žádné rojení neočekáváme, i když ještě před dvěma týdny byli téměř všichni brouci schopni letu,“ doplňuje Doležal.
Podobné zkušenosti mají také lesníci na Písecku či Českobudějovicku, kteří do poloviny prázdnin nemuseli kácet takřka žádné napadené stromy.
„Poslední týdny ale začínáme takové stromy nebo malé skupinky stromů nacházet. Nejedná se sice o žádné kalamitní stavy, v naší výměře už to však dělá nižší stovky kubíků dřeva. Není to ale nic, s čím si neporadíme,“ ujišťuje ředitel Lesů města Písku Václav Zámečník.
Další desítky kubíků napadeného dřeva mají spočítané v Lesích a rybnících města České Budějovice, zejména v předhůří Šumavy a Novohradských hor.
„Od začátku roku je to sotva sto kubíků, kůrovec se tu vyskytuje minimálně. Je to ale spíše tím, že už se tu nemá do čeho pustit. Navíc porosty, které kalamitu přežily, zesílily natolik, že si s broukem samy poradí,“ tvrdí vedoucí lesní výroby společnosti Ladislav Laluch.
Jako klidnou hodnotí situaci v Jihočeském kraji také Lesy České republiky (LČR). Pracovníci největší lesní správy dohledají a zpracují týdně okolo 2,5 tisíce kubíků nově napadených stromů.
„Letos plánujeme v regionu vytěžit 1,15 milionu metrů krychlových dřeva, z čehož odhadem tři až čtyři procenta tvoří kůrovcová těžba. Nyní tak evidujeme 1 770 hektarů k zalesnění, přirozeně letos chceme obnovit 1 160 hektarů, z čehož máme 57 procent hotovo,“ říká mluvčí LČR Eva Jouklová.
Někde usychá víc jedlí než smrků
Odborníci i lesníci si však na jihu Čech začínají všímat dalšího problému. Souvisí opět s výskytem kůrovce, tentokrát jde ale o rod Pityokteines, který napadá jedle.
Na některých lokalitách v okolí Budějovic a na Šumavě se stále častěji objevují kola uschlých jedlí. Podle Doležala se na problémy s napadenými jedlemi dotazují sami majitelé a správci lesů.
„Jedle jsou dlouhodobě oslabené a kůrovci se zaměřují na nejslabší stromy. Naštěstí nic nenasvědčuje tomu, že by nás čekala další kalamita jako se smrky. Přeci jen je u nás jedlí daleko méně a netvoří často monokultury,“ hlásí Doležal.
Podle něj řeší podobné potíže ostrůvkovitě v celé republice. „Problémy s ním ale měli i na Vimpersku a objevuje se rovněž v okolí Hluboké nad Vltavou. Je třeba včas zasahovat, odstranit těžební zbytky a nenechat lýkožrouta se šířit,“ varuje.
S druhem napadajícím jedle se setkávají i na Písecku, podle Zámečníka je to však stav způsobený kombinací výskytu škůdce a sucha, které stromy oslabují. „Není to pro nás nic nového, pozorujeme to několik let. Někde paradoxně přežívá smrk a usychá jedle,“ všímá si Zámečník.
Také připomíná, že v píseckých lesích se podařilo obnovit porosty na všech kalamitních holinách. Podobně jsou na tom i na Budějovicku, kde se zaměřují na údržbu nové výsadby.
„Letos nám v ní uschlo asi tisíc jedlí, příčinu neznáme. Chtěli bychom je na podzim znovu vysázet, ale když bude sucho, nemá to smysl,“ připouští Laluch.
Lesníci mohou i po konci kalamity žádat o finanční podporu na výstavbu oplocenek, kterou řeší Jihočeský kraj. „Řešíme se správci lesů, jak žádosti vyplnit. Za poslední roky jsme obdrželi asi dva a půl tisíce žádostí, které mezi lesníky rozdělily desítky milionů korun,“ ví náměstek hejtmana František Talíř.