O situaci jako první informovala Česká televize.
Vodohospodáři využili snížené hladiny, kterou má Lipno už několik měsíců. Díky ní se na březích objevily výpusti, které dosud nebyly v žádné evidenci. Nyní bylo možné je prověřit. Nejhorší stav zjistili u Frymburka, kde vytékající voda vykazovala silné organické, živinové i bakteriální znečištění.
„Svým charakterem odpovídala špatně čištěné komunální odpadní vodě,“ upřesnila mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl. Podnik kvůli tomu podá podnět příslušnému vodoprávnímu úřadu. Mluvčí dodala, že situace na Lipně je mimořádná, protože v takovém rozsahu se s podobným problémem na jiných nádržích nesetkávají.
Celkem Povodí prověřilo přes sto míst. Polovina trubek ústí přímo do nádrže, ostatní do potoků končících v přehradě. U pětiny výpustí se nepodařilo dohledat žádné informace ani povolení k nakládání s vodami. Kontrola se netýkala legálních čistíren.
„U povolených výpustí musí provozovatel nebo majitel kvalitu vypouštěné vody sledovat podle podmínek povolení,“ doplnila mluvčí. Dodala, že přesto kvalitu sleduje i správce povodí.
Povodí Vltavy při mimořádných kontrolách využilo i mapu výpustí, kterou v minulém roce vytvořili vědci z Biologického centra Akademie věd. Podle mluvčí šlo o velmi cenný podklad.
Vědci našli padesát výpustí do Lipna. Chybí ale peníze na rozbor, co z nich teče |
„Jejich zjištění jsme v terénu ověřili, doplnili o nové skutečnosti a prověřili z pohledu dostupných informací o evidenci výpustí,“ uvedla Mertl. Konstatovala, že od obyvatel zatím žádný oficiální podnět nepřišel.
Vědci Petr Znachor a Tomáš Chromčák loni navázali na iniciativu dobrovolníků, kteří kvůli suchu zachraňovali škeble uvázlé na obnažených březích. Když už lidé po břehu chodili, požádali je, aby si všímali i trubek a výpustí, které se po poklesu hladiny objevily.
Hydrobiologové už v té době pracovali na projektu, který zjišťoval, kolik fosforu coby zdroje pro růst sinic se do Lipna dostává. A právě s tím souvisí také vypouštění odpadních vod, kvůli kterému se vědci pustili i do mapování výpustí. Výzkumníci následně sami prošli 40 kilometrů levého břehu Lipna a šest kilometrů pravého, především v osídlených úsecích, kde je riziko výpustí nejvyšší.
Vzácný jev i ve světovém měřítku. Led na Lipně zezelenal, vědci znají příčinu |
„Celkem jsme vlastními silami nalezli asi padesát výpustí. Neřešili jsme, jestli je tam povolení, to nebylo naším úkolem,“ uvedl Znachor. Jejich cílem bylo vytvořit co nejúplnější přehled o tom, odkud může do nádrže přitékat znečištění. Výsledky předali na podzim dotčeným úřadům a agenturám jako podklad pro další šetření.
Problém sinic se ukázal i nyní v zimě, kdy led díky nim zezelenal. Jednalo se o událost, kterou zachytila i družice Copernicus Sentinel-2. Ukazuje to, že se sinicím v nádrži díky nadbytku živin dlouhodobě daří. Podle vědců jde o jev vzácný i v evropském měřítku. A souvisí také se změnou klimatu, která prodlužuje období vhodná pro růst sinic i mimo letní sezonu.
Česká inspekce životního prostředí zatím žádný podnět k prošetření nepovolených výpustí nedostala. Podle její mluvčí Miriam Loužecké se inspekce zabývá jen porušením předpisů u podnikatelů a firem. V minulosti uložila dvě pokuty za nelegální výpusť z rekreačního objektu do potoka u Lipna, dohromady 360 tisíc korun.
Kontroly budou pokračovat i v létě. Povodí se chce zaměřit na kvalitu vody ve vybraných potocích protékajících chatovými oblastmi a také na odpadní vody vypouštěné z kempů v okolí Lipna.
