V Prácheňském muzeu v Písku začne příští týden výstava malované reportáže ze stavby orlické přehrady. Kolekce obrazů akademického malíře Karla Stehlíka, který v 50. letech minulého století dokumentoval budování obřího vodního díla, se v podobném rozsahu představí poprvé po 70 letech. Vernisáž spojená s komentovanou prohlídkou bude ve čtvrtek 18. června v 17:00, řekla ČTK Klára Koubová z Prácheňského muzea v Písku.
"V 50. letech minulého století tehdejší totalitní moc vyžadovala tvorbu podřízenou zásadám socialistického realismu. Oslavovat úspěchy režimu měly obrazy s tematikou budování továren, sídlišť či právě kolosálních vodních děl," uvedl kurátor výstavy Jan Kouba. Přenést do muzejní Galerie píseckého muzea opomíjené obrazy Karla Stehlíka, které kdysi visely v kancelářích předních komunistických politiků či úředníků, byl jeho dávný kurátorský záměr.
Orlická přehrada a její stavba podle Kouby zasáhla v polovině minulého století do krajiny středního Povltaví způsobem, který turisty fascinuje dodnes. Návštěvníci na výstavě uvidí rozměrná i menší plátna plná bagrů, jeřábů a hlavně betonu. Po téměř 70 letech se letos v létě sejde pohromadě více než 30 Stehlíkových obrazů. S obrazy jiných autorů půjde o téměř 80 vystavených děl.
Na výstavě Orlík a Stehlík od 19. června do 30. srpna nebudou pouze obrazy z Orlíku. Profesionální výtvarníci dokumentovali i stavby na Lipně, Slapech, Římově či jiných přehradách. Malíři byli na budované hráze posíláni Svazem československých výtvarných umělců. Maleb s námětem vznikajících vodních nádrží je tak podle Koubové v českém výtvarném umění velké množství.
Na výstavě se podílí například Národní muzeum, Alšova jihočeská galerie, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, ale i Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze, Povodí Vltavy, energetická společnost ČEZ, soukromí sběratelé a rodina Karla Stehlíka.
Orlická přehrada vznikla v letech 1954 až 1961, byla největší stavbou druhé pětiletky v tehdejším Československu. Přehradila tok Vltavy u Solenic na Příbramsku a délkou vzdutí 68 kilometrů zasahuje i do toku řek Otavy a Lužnice. Nese jméno po zámku Orlík. Na její stavbě se vystřídaly tisíce dělníků. Sídliště, které pro ně v Solenicích vzniklo, stojí dodnes.
