Čisté zisky z radarů si stát plánuje přesměrovat do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Docílit toho chce novelou zákona o pozemních komunikacích. Vyplývá to z programového prohlášení vlády. Jihočeská města ovšem s úpravou nesouhlasí.
„Naším cílem je bezpečnost provozu. A každoroční pokles přestupků i vybraných pokut je toho důkazem. Město investuje nemalé prostředky do bezpečnosti dopravy, které zdaleka nejsou pokryté ziskem z radarů,“ upozornila Jaroslava Martanová, starostka Vimperka. Odvod peněz do SFDI podle ní nezaručí státu trvalé příjmy.
Úsekové radary si jihočeská města chválí, donutily řidiče zpomalit |
Vimperk provozuje celkem pět radarů. Dva úseky jsou přímo ve městě, jeden v Korkusově Huti, která je jeho součástí. Po jednom úseku zajišťuje v Kubově Huti a Horní Vltavici. Na pokutách loni vybrali 20,4 milionu korun, po odečtení nákladů jim zůstalo 8,6 milionu. Počet přestupků i zisk meziročně klesají.
Ministerstvo dopravy obce oslovilo se žádostí o zaslání aktuálních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů. Chce je využít jako podklad pro jednání o návrhu. Vedoucí oddělení komunikace Filip Medelský poukázal na to, že z rozpočtu SFDI se financuje výlučně výstavba infrastruktury, a to i s přesahem do krajů a obcí.
Rezort počítá s tím, že obce si ponechají dostatek prostředků na provoz svých radarů. „Chceme ale, aby měření radary mělo preventivní charakter, pomáhalo zvyšovat bezpečnost na silnicích a nestávalo se šedou zónou podnikání některých samospráv nebo firem, které si tyto samosprávy zasmluvnily pro provoz radarů,“ sdělil Medelský.
Ve Srubci řidiči zpomalili
Nejen Vimperk, ale i další obce ovšem odmítají, že by jim šlo o zisk. „Jde nám o bezpečnost a plynulost dopravy ve městě,“ řekl náměstek budějovické primátorky Lubomír Bureš. Zamýšlený převod do SFDI označil za snahu státu získat bez větší participace finanční prostředky. Pokud změna projde, považuje Bureš za logický příspěvek na náklady spojené s přestupky.
Budějovice zatím provádějí měření jen pro sousední Srubec. Loni tam zaznamenali 1 629 případů překročení rychlosti. Náklady na straně města činily asi 514 tisíc korun, výnosy přesáhly 1,1 milionu. „Oproti roku 2024 došlo ve Srubci k úbytku zjištěných přestupků o třicet procent,“ doložil Bureš tvrzení, že jde hlavně o bezpečnost.
Pamatují i patnáct tisíc přestupků za týden. Díky radaru mají v obci rázem klid |
Krajské město připravuje úsekové měření na Husově třídě kolem Alzheimer centra a domova pro seniory. „Je zde vysoký pohyb chodců se sníženou pohyblivostí, včetně obyvatel přilehlého sídliště směrem k Vrbenským rybníkům. Zároveň městská policie doplní operativní měření rychlosti novým mobilním radarem ve vozidle,“ doplnil náměstek.
Do jednání chce ministerstvo zapojit i Svaz měst a obcí (SMO ČR). Ani ten však novinku nevítá. Podle mluvčí Alexandry Kockové se obává, že by přesměrování zisků bylo pro obce demotivující.
Zásadní pro SMO ČR bude zachování spravedlivého nastavení vůči obcím a jakákoli změna musí reflektovat, že obce nesou náklady a usilují zejména o zajištění bezpečnosti.
Mluvčí svazu zároveň zdůraznila, že stát již řadu let zvyšuje obcím náklady na výkon přenesené působnosti, nikoli však svůj příspěvek. Pokuty za překročení povolené rychlosti pouze snižují ztrátu, která obcím vzniká v souvislosti s touto rolí.
S tím souhlasí Martanová. „Každoroční náklady pro města na výkon státní správy stoupají, tak jako náklady na režii úřadu. Naopak s povinnostmi, jež stát přenáší na města a obce, nepřichází do jejich rozpočtů prostředky na úplné pokrytí výdajů s tím spojených,“ doplnila.
Výdaje Vimperka na činnost místní správy loni činily 93 milionů, dvě třetiny ze 121 zaměstnanců městského úřadu ovšem vykonávají právě státní správu. Stát však na tuto funkci přispívá pouze 19,7 miliony.
Písek řeší rychlost na D4
Dva radary na okamžité měření a jeden úsekový v obou směrech mají i v Prachaticích. Tajemník městského úřadu Luboš Šafránek nicméně odmítá termín zisk. „Uhrazení je v podstatě částečnou kompenzací za ztížení života v obci bezohledným chováním a výchovným opatřením,“ vysvětlil. Od doby, kdy radary umístili, došlo k poklesu přestupků, což byl hlavní záměr.
Roční náklady na provoz činí průměrně 4,6 milionu korun. „Pakliže nebudou přestupky, nebudou tyto příjmy, což by byl pro život v obci ideální stav,“ dodal tajemník. V případě schválení neplánují opatření omezit, stát by však potom měl převzít náklady a administrativu. Město by se na něj pak obracelo, aby mu pomohl se zajištěním bezpečnosti a plynulosti provozu.
Nová D4 vydělala za minulý rok 15 milionů na pokutách |
V jiné situaci se nachází Písek, který ze zákona vybírá pokuty na D4. Loni evidovali bezmála 20 tisíc případů překročení rychlosti. Čistý zisk činil 7,5 milionu korun, necelou polovinu výtěžku z pokut. Písek také peníze vkládá do bezpečnosti provozu a dopravní infrastruktury.
Když o zisk přijdou, očekávají v Písku dotaci pokrývající náklady. „Pokud by výnosy z projednávaných přestupků nebyly příjmem obce, znamenalo by to nutnost krýt náklady na výkon státní správy z rozpočtu města, a to na úkor investic do místní dopravní infrastruktury, veřejného prostoru a dalších samosprávných činností,“ varovala mluvčí radnice Petra Měšťanová.
