Českobudějovická nemocnice by v přirovnání k jinému společenství vyšla nejlépe asi jako mraveniště. Zdánlivě nesourodé hemžení lidí v bundách a kabátech (pacienti a jejich doprovod), světlých oblecích (lékaři, sestry a další personál), oranžových stejnokrojích (posádky sanitek) a montérkách (stavaři a dělníci).
Jednotlivci i dvojice či malé skupiny se vzájemně míjejí, každý má přesto svůj jasný cíl. Fungování celého organismu popisuje v novoročním rozhovoru generální ředitel nemocnice, 42letý Michal Šnorek.
Budějovická nemocnice loni získala titul Nejlepší nemocnice v kategorii Finanční zdraví. Proč je důležité pro nemocnici, která by měla primárně sloužit poskytování zdravotní péče, sledovat finance?
I když to vypadá, že to s hlavním posláním nemocnice nesouvisí, tak jsem přesvědčený, že je to právě naopak. Je důležité, zda má nemocnice dostatek prostředků na hrazení svých závazků. Zda je hradí včas, jak investuje do svého majetku. A zásadním kritériem je pak úroveň mezd, čili jak dokáže odměnit svůj personál. Je to pro nás důležité proto, abychom dokázali zajistit dobré pracovní podmínky pro zaměstnance i kvalitní péči pro pacienty.
Titul Nejlepší nemocnice absolutně získali kolegové ze Strakonic. Sdílíte spolu zkušenosti či poznatky a spolupracujete?
Já jim to moc přeji, je to zasloužené ocenění. Strakonická nemocnice má štěstí na vynikajícího ředitele, kterým je Tomáš Fiala. Nemocnice drží řadu vynikajících oddělení, jedním je třeba interní oddělení s primářem Ivo Horným, kde je špičková gastroenterologie. Na konci srpna jsme společně otevřeli odběrové centrum dárců krve, které je odloučeným pracovištěm našeho transfuzního oddělení. Nabízí dárcům ze Strakonicka možnost darovat krev a nemusí jezdit do Budějovic.
Na webu nemocnice sháníte celou řadu zaměstnanců na různé pozice. Máte opravdu takový nedostatek lékařů a sester?
Aktuálně máme téměř 3 800 zaměstnanců, jsme největší zaměstnavatel v kraji. Na stránkách máme pořád vypsané volné pracovní pozice, což může být matoucí a může to budit dojem nedostatku lékařů. Ale je to tak, že pokud se na stránky podívají současní absolventi a pokud vypsaná pozice není, mohou mít dojem, že není možné se o tuto pozici ucházet. A řada z nich nám to právě takto řekla. Takže i když máme oddělení personálně naplněné, ale uvažujme o navýšení, tak pak jsou tyto pozice tady uvedené.
Šnorek vede nemocnici od roku 2019.
Rozumím.
Jen pro ilustraci, za loňský rok jsme se rozrostli o 190 zaměstnanců, z toho je 30 lékařů a 70 sester. A nárůst v tomto tempu trvá už několik let. Dnes u nás pracuje 670 lékařů. Jsme rádi, že se na nás zájemci o zaměstnání s důvěrou obracejí.
A nejsou to jen zdravotníci.
Nemocnice je takové malé město. Kromě lékařů a sester jsou tady další profese. Farmaceuti, psychologové, fyzioterapeuti, radiologičtí fyzikové, laboranti a tak dále. Pak jsou to sanitáři, ošetřovatelky, samozřejmě někdo musí vařit, uklízet, prát prádlo, zajišťovat administrativu.
Největší akcí loňského roku byla rekonstrukce a dostavba areálu CH. Pro veřejnost se otevřel v září, některé provozy se však stěhovaly ještě později. Jak celou akci hodnotíte?
Rekonstrukce pavilonu CH trvala zhruba pět let ve dvou etapách. Od září až do listopadu se stěhovala úrazová chirurgie, neurochirurgie a anesteziologicko-resuscitační oddělení, jeden rok tam budou fungovat operační sály kardiocentra a chirurgie. V tuto chvíli jsou pracoviště na svých místech a kolegové se postupně adaptují. Vše je nové, větší a skvěle vybavené. Zmíním třeba neurochirurgii, ta se konečně dočkala důstojných podmínek pro pacienty i pro zaměstnance.
A to se děje za plného provozu. Nelze oddělení zavřít třeba na dva měsíce, než se přestěhuje.
Souvisí to s tím, že nemocnice má dva areály. Cílem projektu je opustit dolní areál v ulici Generála Svobody a veškeré provozy nastěhovat do horního areálu. Takže různě oddělení přesouváme a využíváme toho, že zatím dolní areál máme. V jedné části pracují dělníci na stavbě a ve druhé leží pacienti. Je to spojené se snížením komfortu a hlučností, což nás mrzí. Ale pacienti i zaměstnanci jsou velmi tolerantní a vnímají to, že tu přestavbu musíme udělat a že odměnou bude zařízení s mnohem lepšími podmínkami.
Loni poprvé pomáhal na sále při operaci srdce robot, konkrétně robotický systém Da Vinci X. V čem přesně je jeho přínos?
Není to tak, že by nějaký robot sám operoval. Ovládá ho stále lékař-specialista. Zjednodušeně se dá říct, že je to velmi složitá a chytrá laparoskopie. Při operaci jsou zavedené do těla pacienta vstupy a porty a operatér řídí systém přes ovládací konzoli, která je několik metrů od pacienta. Výhodou je menší invazivita, lepší hojení a vyšší přesnost. Robotická ramena eliminují drobné otřesy a umožňují provádět mimořádně precizní pohyby.
Za rok 2024 jsme provedli zhruba 450 operací, střídají se zde lékaři několika odborností. Zhruba polovina jsou urologické operace, zhruba čtvrtinu tvoří gynekologické, zbytek jsou chirurgické operace a výkony hrudních chirurgů. Jen malá část se týká kardiochirurgie a operací aortokoronárního bypassu.
Jaké další technologie jste v minulém roce začali využívat?
Instalovali jsme nový mamograf, přístroj k vyšetření prsu. Je to zařízení nejvyšší kategorie s důrazem na maximální komfort pacientek, současně s co nejnižší radiační dávkou a vysokou obrazovou kvalitou. Máme také novou magnetickou rezonanci. I to souvisí s finančním zdravím. Abychom mohli pracovat s nejlepší technikou, musíme dobře hospodařit. Pak si toto můžeme dovolit.
Na co se připravujete letos?
Už asi dva měsíce trvá rekonstrukce operačních sálů kardiocentra a chirurgie v pavilonu C. Není to jen vymalování nebo výměna obkladaček. Podlaží jsou vybouraná až na skelet budovy a do nich se vestaví nové operační sály. Jeden z nich bude nově hybridní. Jeho vybavení zahrnuje takzvanou angiolinku. Do stavebních prací investujeme kolem 275 milionů korun bez daně, tento přístroj stojí zhruba 40 milionů. A až to dokončíme po letních prázdninách, tak tam nastěhujeme zpět operační sály kardiocentra a chirurgie z pavilonu CH, kde jsou teď jen dočasně. Z dolního areálu nemocnice přestěhujeme ortopedii, oční a ORL, což jsou poslední tři zde umístěná pracoviště. Platí, že dolní areál opustíme do konce roku.
Mrzí mě zbytečné chyby nebo stížnosti.
Za rok jich řešíme asi šedesát.
Michal Šnorek, ředitel budějovické nemocnice
Jaký bude rok 2025 pro vás?
Kromě těchto úkolů, které mne a mé kolegy čekají v nemocnici, tak se od ledna stávám předsedou představenstva jihočeských nemocnic. Přibude mi práce, která souvisí s činností pro ostatní nemocnice Jihočeského kraje.
Co vás motivuje k práci?
V budějovické nemocnici jsem se narodil, jsem s ní spjatý od malička. Devatenáctým rokem zde pracuji jako lékař a snažím se, aby nemocnice vzkvétala, aby se jí dařilo. A proto mi práce přináší radost, a to i díky tomu, že jsem obklopený velmi šikovnými a schopnými lidmi.
Co vám radost neudělá?
Zbytečné chyby nebo stížnosti. Za rok jich řešíme asi 60. Pro představu, za rok nemocnice eviduje asi 50 tisíc hospitalizací. Naprostá většina stížností je o tom, že někdo ze zaměstnanců něco řekl, co neměl, nebo neřekl, co měl říct. Z mého pohledu jsou to často věci, které nemusely nastat. Zbytečně to kazí naše dobré jméno, což mne mrzí.
Co byste popřál Jihočechům do roku 2025?
Jako lékař přeji hlavně pevné zdraví. Je potřeba i určitá dávka štěstí, bez toho to nejde. Popřál bych čtenářům, aby nemuseli využít služby nemocnice, a pokud ano, tak aby dostali bezpečnou a kvalitní péči. Aby od nás odcházeli spokojení. Všem bych popřál dobrou náladu, protože je jí ve společnosti málo.
