Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene na Šumavě a v Bavorském lese. Při monitoringu v letech 2024/2025 správci ve zkoumaném území zaznamenali druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn. U mláďat to byl dokonce nejvyšší počet a zopakování výsledku z letech 2018/ 2019.
„Výsledek nás těší a ukazuje, že se rysům v obou národních parcích daří dobře a že zde nacházejí vhodné životní prostředí,“ uvedla ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster.
Navzdory instinktu. Láska samotářských rysů odporuje poučkám z učebnice |
V monitorovacím roce 2024/ 2025 zaznamenali celkem 27 samostatných rysů. Mezi nimi bylo dvanáct samic a osm samců, u sedmi zvířat není pohlaví známé.
I díky použití dalších fotopastí, které souvisí s jinými projekty, zaznamenali u všech dvanácti samic potomky. „Rysice Surya měla dokonce potvrzená tři mláďata, osm rysic mělo po dvou a tři pouze po jednom mláděti,“ upřesnil mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
„Počet 22 mláďat odpovídá dosud nejvyššímu zjištěného počtu mláďat. Takové hodnoty jsme dosud měli pouze v monitorovacím roce 2018/19,“ potvrdila Schuster.
S tím souhlasí i Marco Heurich, který je za rysí monitoring zodpovědný v NP Bavorský les. Pro něj je přeshraniční každoroční sledování, které se provádí od roku 2009, zásadní pro ochranu této šelmy. „Pouze díky těmto číslům můžeme sledovat stav a rozšíření populace, včas rozpoznat změny v populaci a v případě potřeby přizpůsobit ochranná opatření,“ vysvětlil.
„Pamatuji, když jsme vypouštěli rysy z Karpat“
Výsledky poslední monitorovací sezony těší i kolegy na Šumavě. „Pro nás jsou to naprosto šťastné výsledky,“ reagoval šéf NP Šumava Pavel Hubený a pokračoval: „Pamatuji si, když jsme před 40 lety vypouštěli na Šumavě rysy z Karpat. Doufali jsme, že přežijí, ale nic nebylo jisté. Dnes vidíme, že jsme udělali dobře. Že je v celém regionu Bavorského lesa a Šumavy dostatek rysů, že je jejich populace stabilní a hlavně vidíme, že je obyvatelé celého území přijali za své,“ uvedl.
Martin Starý, vedoucí odboru ochrany přírody NP Šumava dodává, že čísla naznačují střízlivý optimismus a potvrzují úspěšné přežívání populace rysa ostrovida. „Je ale nutné připomenout to, že šumavská přeshraniční populace je stále poměrně izolovaná. Bylo by žádoucí, aby se propojila s nějakou další,“ sdělil.
Celková plocha zkoumaného území v obou národních parcích činí 820 kilometrů čtverečních. Na 69 místech se po dobu 100 dnů nainstaluje 109 fotopastí. „Protože zvířata k pohybu po svém teritoriu často využívají lesní cesty a turistické stezky, je většina fotopastí umístěná právě tam a pak také na místech, kde zvířata značkují,“ vysvětluje Heurich.
Aby byla zaručena identifikace jedince, je nutné instalovat dvě fotopasti proti sobě, aby zoologové získali snímky zvířete z obou stran. Nakonec se snímky rysů porovnávají s fotografiemi z předchozích let, což umožňuje identifikovat konkrétní jedince.
„U rysů je takový systém rozpoznávání zvířat možný. Každé zvíře má svůj individuální vzor kresby srsti, který funguje podobně jako otisky prstů u lidí,“ vysvětluje Marco Heurich.
Další rysy teď není nutné na Šumavě vypouštět, naznačili vědci |
Monitoring rysa na Šumavě a v Bavorském lese pokračuje obecně už desítky let. I díky tomu víme, že někteří jedinci se v národních parcích dožívají poměrně vysokého věku. Nejstaršími dosud zaznamenanými zvířaty jsou rysice Nora a rys Kika, obě ve věku 14 let. Nejstarší pozorovanou rysicí je aktuálně Geli, která se narodila v roce 2013. Průměrný věk zvířat, které jsme pozorovali alespoň dva po sobě jdoucí roky, je v současné době 6,1 roku.
29. ledna 2026 |
