Zbraň ve třídě. Představa, která sama o sobě vyvolává otázku, jak dobře jsou školy a děti před podobným nebezpečím chráněné. Po loňském incidentu v Rudolfově na Českobudějovicku a starším útoku na Karlově univerzitě v Praze se školy ještě víc zaměřily na bezpečí – od posílení kamerových systémů až po vlastní cvičení.
Učitelé se připravují, jak reagovat na ozbrojeného útočníka. Ředitelé úzce vědí, jak spolupracovat s městy i policií. Problémem však často bývají omezené kapacity lektorů. V Českém Krumlově si pedagogové vytvořili vlastní interní systém, v Písku by uvítali vrátného.
Školám v tom pomáhá policie se svými vlastními zkušenostmi. Při představování statistik kriminality za rok 2025 připomněl šéf jihočeské policie Luděk Procházka právě loňský lednový případ z Rudolfova, kdy chtěl jeden z žáků postřílet své spolužáky. I kvůli tomu vzrostl zájem škol o preventivní akce.
„Také letos budeme pokračovat v seminářích Ozbrojený útočník ve škole. Při nich ukazujeme modelové situace, které mohou nastat, a vysvětlujeme, jak se v nich zachovat,“ uvedl Procházka.
Třináctiletý žák mířil zbraní na učitelku. Soud mu nařídil ústavní výchovu![]() |
Jeho slova potvrzuje i Karolína Bartošková, mluvčí Jindřichova Hradce. Tamní základní i mateřské školy se projektu zúčastnily, a protože se ve školách postupně mění žáci i zaměstnanci, je potřeba bezpečnostní přípravu opakovat.
„První seminář měl teoretickou část zaměřenou na prevenci, pravidla chování při ohrožení a spolupráci se záchrannými složkami. Praktická část se věnovala nácviku evakuace, takzvaně uteč, a invakuace, tedy ukryj se, kdy se lidé přesouvají do nejbezpečnějších míst uvnitř budovy,“ popsala.
„Druhý seminář se zaměřil na poskytování první pomoci,“ přidala. Zájem je velký, ale připomíná nedostatek lektorů.
Učitelé si zároveň všímají i jiných rizikových projevů chování, než je agresivita nebo útočné chování. „Celý pedagogický sbor chování problémových žáků pravidelně sleduje, vyhodnocuje a konzultuje s poradenskými pracovišti,“ dodala Bartošková.
Využívají také WhatsApp
Také na píseckých školách se zaměstnanci pravidelně připravují na možná rizika. Podle mluvčí radnice Petry Měšťanové se na město loni ředitelé obrátili s žádostí o bezpečnostní analýzu.
„Tu nechá zpracovat město Písek. Zároveň žádali například o zřízení místa vrátného, což ale z běžných prostředků není možné zajistit. Město proto připravuje projekt zaměřený na kyberbezpečnost, na který chce žádat o dotaci,“ okomentovala.
Českokrumlovská Základní škola Plešivec nedovolí vstup do areálu komukoliv. Vstup je uzavřený a při vyzvedávání dětí se používají videohovory. Škola loni posílila kamerový systém a doplnila ho i do dalších míst, kde se žáci pohybují.
„V interním varovném systému jsme vytvořili vlastní postupy a dál je rozvíjíme, aby se učitelé mohli rychle domluvit. Používáme například skupiny na WhatsAppu. Konkrétní detaily ale z pochopitelných důvodů neuvádíme,“ naznačuje ředitel Lukáš Boháč.
Bezpečnostní chyby na školách? Mohou za ně i rodiče nebo přidržování dveří![]() |
Děti z Tábora jsou podle mluvčího města Luboše Dvořáka na začátku školního roku poučené o tom, jak postupovat v různých situacích. Učitelé mají odbornou přípravu už v přípravném týdnu před zahájením výuky. „V březnu a dubnu se kontroluje, zda všechna bezpečnostní opatření a zařízení fungují správně,“ podotkl Dvořák.
Školy si většinu přípravy zajišťují samy, ale město se na ní také podílí. „Jako zřizovatel připravujeme program pro pedagogy zaměřený na problematiku násilí, extremismu a radikalizace ve školním prostředí,“ doplnil. Zároveň uvedl, že loni město neinvestovalo do žádného konkrétního bezpečnostního projektu.




















